Deset otázek pro redaktory FOBIA zinu – část VI.
Považuješ se za sběratele hudebních nosičů? Preferuješ nějaký formát? Na čem posloucháš nahrávky při psaní recenzí?
Johan: Tak nevím jestli přímo sběratele, ale fyzické nosiče doma hromadím. (úsměv) Nejsem ten, kdo by musel mít všechno, co se na trhu objeví, ale od oblíbených kapel si desky, cédéčka a svátečně kazety pořizuju. Nebudu zastírat, že část mé sbírky tvoří nosiče obdržené za účelem recenze, ale další velkou část jsem si postupně nakoupil, první desku v roce 1981. (úsměv) Nedá se říci, že bych preferovat vinyl, ale mám ke gramodeskám vztah od mládí, líbí se mi víc než cédéčka, hlavně když jsou hezky graficky udělané. Naopak kazety už moc nemusím, ale sem tam si ji koupím, asi tak jednu za rok.
Při psaní recenzí používám sestavu komponentů (gramofon, CD přehrávač, double kazetový magnetofon, zesilovač a kamarádem na zakázku vyrobené reproduktory), sem tam použiji sluchátka, sem tam repráčky připojené k PC, ale i ty mám relativně slušné, ne plastové škatulky 5 x 10 cm. Nahrávky si před psaním poslechnu i v práci (jsem v kanclu sám a mám u PC výborné repráky, paradoxně lepší než u PC doma) nebo na mikrověži v kuchyni (třeba když vařím), abych si udělal představu.
Coornelus: Ani ne. Nemusím mít ve sbírce vše. Tu posedlost a statisíce v deskách přenechám jiným. Často se musím smát, kolik je kdo schopný do LP vrazit peněz. Ale to je každého věc, někdo to investuje do píva, další do lehkých žen atd. LP a CD si kupuju pořád, ale že bych musel mít doma vše, to ne. Formát nepreferuju. Je jasné, že se líp kouká na LP, ale že bych se kácel z toho, když moje oblíbená kapela nebo projekt (typicky Necrocock) vydává alba jen na CD, tak to určitě ne. CD mám rád do auta. Žádné MP3, ale CD v krabičce. V autě poslouchám z 90 % svoje klasiky z devadesátých let, které právě na tomhle formátu kompletuju. Nahrávky při psaní recenzí poslouchám z LP, CD a dost i z MP3.
Mikael: Tak za sběratele se asi považovat můžu, jelikož originálních CD vlastním několik tisíc, i když je fakt, že v poslední době jsem část sbírky musel z finančních důvodů rozprodat. Ale i tak toho mám pořád haldu. (úsměv) Muziku si přehrávám na věži, přes domácí kino nebo počítač, ke kterému připojím právě to kino, takže poslech je pořád kvalitní. Muziku kupuju na CD, dříve jsem měl i spoustu kazet, naopak klasické LP desky mi k srdci nikdy nepřirostly, takže ty jdou mimo mě.
Opat: Sběratel je možná silné slovo, ale ano, poměrně často kupuji vinyly a občas také CD. V poslední době preferuji LP, které je pro mne tak trochu svátečním formátem. Pouštím si je pouze tehdy, když mohu skutečně na dobu trvání desky vypnout a soustředit se pouze na hudební, grafický a lyrický zážitek. Ale zatím mám vinylů jen několik desítek, s kolekcí jsem začal teprve nedávno. CD mám víc a i u nich často jde o krásný nejen hudební, ale i vizuální zážitek, zmíním například skvělý digipak REBIRTH OF NEFAST – „Tabernaculum“.
4horsemen: Nevím zrovna, zda jsem sběratel. Ale v malém bytě mi chybí místo. Nemám to kam dávat. (úsměv) Hudbu mám doma na různých nosičích. Od LP až po soubory v PC. Ale nejzásadnějším a nejpočetnějším nosičem v mé sbírce je CD (cca 1000 kusů). Ať si každý říká, co chce. Potřebuji hudbu vlastnit. Potřebuji si CD, obal prohlídnout, podívat se na fotky, přečíst informace, popřípadě texty. Prostě, tak jak vinyl má své kouzlo, tak i ta nahrávka na CD. A je škoda, že některé kapely nepřikládají fyzickému nosiči takovou váhu. Takovou, aby jejich vizitka byla i na pohled pěkná.
Při psaní recenzi poslouchám z větší části na počítači. Buď přímo z CD, nebo pokud jsem slyšel již CD, tak na internetu. Nakonec se i stává, že poslech digitální, pokud porovnám oba formáty, je zvukově odlišný. A když se mi něco nezdá, tak ještě přehrávač pomůže. A jak jsem zmínil v předchozím odstavci, tak hudba mě doprovází na cestách, takže nahrávku mívám naposlouchanou z auta. Při psaní recenze je nahrávka už jen jako kulisa, abych se mohl od něčeho odpíchnout, popřípadě něco v recenzi doplnil anebo podrobně rozebral.
Peťan: Myslím, že se můžu za sběratele označit, haha! Snažím se kupovat desky svých oblíbených kapel a nemusím moc reedice. Takže u starých kapel koukám většinou po původních vydáních, které prostě mají ducha. Když šmejdím třeba na Discogs a hledám nějaké úlovky, je to jako sport. Třeba výhodná koupě nějaký desky. Myslím, že je to podobný pocit u srdce jako má Messi, když to trefí do vinglu! Preferuji samozřejmě vinyl, který je nedostižný král mezi hudebními nosiči, a to jak po zvukové, tak i vizuální stránce. Mám rád kazety. Začínal jsem na nich a rád se k nim vracím a v poslední době je i kupuju. CD mě nikdy nebavily a v životě jsem jich vlastnil asi jen něco málo přes 100. Téměř všech, až na pár výjimek, jsem se zbavil. Vinyly poslouchá na gramci a kazety na decku, oboje značky Technics. Hojně využívám i poslechu přes Spotify a Bandcamp, což jsou skvělý platformy, které nabízí hudbu za pár dolarů v nejvyšší kvalitě a já mohu v pohodě poslouchat při práci. Navíc tu najdu skoro všechny novinky, které si pustím a pak třeba koupím na fyzickém nosiči. Spotify i Bandcamp využívám i při psaní recenzí. Je to praktičtější, než vinyl nebo kazeta. Ovšem fyzickému nosiči se nic nevyrovná!
Prepil: Za sběratele asi ne, i když mám toho na policích celkem dost. Některé sběratelé znám – musí mít od daného interpreta vše, i když se jim pozdější tvorba už třeba nelíbí. To já nejsem. Nemám problém mít v diskografii kapely „okénka“, která bych stejně neposlouchal. Kupuji jen to, co se mi líbí, a k čemu se budu vracet, a to sběratelé nedělají. Co se týče formátu, kdysi dávno jsem měl spoustu vinylů, v první polovině devadesátých let s mým přechodem na CD formát (jemuž jsem věrný dodnes) jsem je pod cenou všechny prodal do bazaru, čehož dnes trochu lituji. Měl jsem i hromadu MC, ty jsem daroval, toho naopak nelituji, snad jen že jsem je mohl také trochu zpeněžit Při psaní recenzí tedy CD na poskládané hi-fi soupravě, do níž jsem vrazil trochu více peněz, ale vrací se mi to ve kvalitě poslechu.
Bury: Sběratel spíš dříve, teď už by se to dalo nazvat shromažďovatel a archivář. (úsměv) Vinyly samozřejmě vládnou a nedávno během pandemie jsem dost provětral regál s deskami a pouštěl si věci, které jsem neslyšel fakt hodně dlouho a gramofon vypínal jen na noc. CDčka už poslouchám na věži jen občas a málokdy se k nim po napsání recenze vrátím, protože ve frontě už stojí další. Takže když už si chci něco pustit jen tak jako podkres, většinou zvolím Bandcamp nebo YouTube.
Jindra: Určitě nepovažuju. Se změnami nosičů se mění typy přehrávačů. Nejdříve jsem na půdu odstěhoval gramofon, potom se odporoučel double tape deck (pro mladý skauty-dvojitý kazeťák), po letech CD přehrávač a dneska se mi v ložnici práší už jen na zesilovač s tunerem a přirozeně na třípásmový bedánky. Co se týká počtu, tak mám po krabicích asi 200 CD, 300 kazet a asi tak 50 vinylů převážně z doby puberty. Žádný velký kolektor tedy nejsem, z čehož plyne, že poslední léta čerpám z neomezeného virtuálního prostoru. Nahrávky nejen pro recenze stahuju nejlépe ve formátu FLAC a proháním přes receicer TECHNICS SA GX 390, což je starý analogový zesilovač z 90. let, a reprosoustavy TECHNICS SB-CD 320. Ale nebude trvat dlouho a opráším tape deck, protože takový analogový poslech třeba TIAMAT nebo TYPE OF NEGATIVE (CARNIVORE) s charismatickým Peterem Steelem je pro mě silná nostalgie, prostě ty magnetický pásky mají svoje kouzlo. V oblibě mám poslech v garáži, kde mám starou aparaturu SONY, pěkně se u toho protáhnu a na hlasitost nehledím.
Kubina: Ano, považuji se za velkého sběratele. V březnu 2017 jsem si koupil své první LP. Od té doby mně do sbírky přibylo dalších cca 200 titulů! Když píšu, sedím u počítače a ne u gramce. Mám to doma takhle rozdělené, haha. V posluchárně pouze poslouchám, jím, ochutnávám pivo, čtu a nepracuju! Když začnu psát, mívám pouštění z vinylu (když ho mám) za sebou. Současně při psaní využívám digitální platformy. Jinak například loni jsem si vzal sluchátka, vyrazil na pěší túru po okolí, a pak napsal jednu ze svých nejlepších recenzí.
Horaguru: Tak je pravdou, že CD a LP kupuji, ale do sbírky, kterou bych si představoval, mi chybí asi dva, nebo tři kamiony (úsměv). Nejkrásnější formát je jednoznačně LP, o tom si myslím není sporu. Nejčastější poslech při psaní recenzí bývá skrze discmana.
