Reedice jsou jevem naprosto běžným a každý je může vnímat jinak. Většinou se jedná o znovuvydání vyprodaného titulu, kde se předpokládá, že další a další dolisy nejen že potěší fanoušky, jenž si první pressy z jakýchkoliv důvodů nepořídili, ale přisypou i nějakou tu kačku do kapes vydávajících firem. Myšlenka jistě chvályhodná, způsob provedení však je většinou smutný. Zvukově zprasené remastery poplatné současným audio „nárokům“, vymazávající a popírající původní autenticitu nahrávek a jejich tvůrců, leckdy doplněné o pochybné bonusy. Příkladů by se našla spousta, o to více potěší, když se dostane na ediční exhumaci pojatou s citem pro věc a od srdce. A reedice debutu slovenských APOPLEXY je přesně takovým případem.
Myjavské kvarteto v časech, kdy působilo na scéně, nepatřilo vyloženě k záležitostem vyhledávaným širokými masami, ve slovenském tvrdě metalovém undergroundu však mělo slušné jméno a patřilo určitě k tomu lepšímu, co se zde nacházelo. I to je zřejmě jedním z důvodů, proč debut „Tears of the Unborn“ zaznamenal v době svého vydání (rok 1995) velice kladné přijetí (alespoň co si vzpomínám) a ani po letech neupadl v zapomnění. Nabízel poměrně pestrou a nápaditou porci klasického death metalu, jenž měl na hony daleko k obecnému průměru, jehož v té době žel už notně přibývalo i v celosvětovém měřítku. Smrtonosný základ byl ušislyšně postaven především na postupech charakteristických zejména pro Schuldinera a jeho DEATH v období nastupující techničtější vyzrálosti, nejednalo se ale pouhou kopírku či dokonce vykalkulovanou vykrádačku ve stylu letošních GRUESOME. APOPLEXY naštěstí dokázali přijít s dostatečným množstvím vlastních nápadů, album bylo proloženo různými akustickými předehrami, intermezzy i samotnými instrumentálními skladbami, nebyla nouze o povedené melodické linky, a kromě zmíněné kvalitní hráčské techniky nešlo nepostřehnout snahu o pestrou kompozici. Hudební obsah zaznamenaný na „Tears of the Unborn“ musel udělat radost nejen příznivcům výše zmíněné floridské ikony, ale třeba i lidem, kteří nedali dopustit na KRABATHOR v období „Cool Mortification“.
Jestli se něco původnímu vydání dalo vyčíst, tak to byl zvuk. Reedice prošla tradičním remasteringem, a oproti zvyklostem to v tomto případě nebylo na škodu, spíše naopak. Došlo ke klasickému zesílení, především na bicích, nahrávka dostala větší koule, a tak jen ta kytara zůstala stále poněkud „vzdušná a řídká“. Kvituji s povděkem zachování původní verze obalu, kterýžto sice už v době svého vzniku nesršel kdovíjakou originalitou, ale poctivě dokumentuje ducha starých časů. Booklet obsahuje (v jazyce anglickém) bio + poznámky Mária Dugy a Andreje Kohouta, chybět samozřejmě nemůžou dobové fotografie a texty. Co je velice důležité a sympatické, jako bonus je k mání demo „Dysmorphophobia“, jež vyšlo v roce 1993 a svým obsahem dost výrazně naznačovalo potenciál kapely.
Letošní reedice „Tears of the Unborn“ je z mého pohledu velice záslužný a sympatický počin, už třeba jen proto, že spousta nejen mladších fanoušků death metalu tento titul nezná, a díky aktivitě Dark Symphonies (jenž se zaměřují výhradně na oprašování a opětovné vydávání starších více či méně známých věcí) mají možnost dostat se k materiálu, který je i dnes velice dobře poslouchatelný. Nutno podotknout, že Dark Symphonies mají na svědomí i reedici druhého alba, kteréžto nese název „Monarchy of Damned“ (1999), na němž APOPLEXY řádně přitlačili na pilu, ale to už je jiná kapitola. Kapela už dávno patří minulosti, přesto však její debut stojí za pozornost, a jestliže budete mít možnost, neváhejte, je zatím stále k mání a pro našince lehce dostupný skrze Support Underground.
Reedice, proto nebodováno.
Seznam skladeb:
- Manipulated
- Memory
- Deceptive Imagination
- Coronation
- Confine Shadows
- Confine Shadows
- Averted Face of Humanity
- Crying Sea
- Reanimation (Intro)
- Through Dying
- Before Suicide
- Hidden Infection
- Distress
- Whispering Gods
- Empire of Children Tears (Outro)
Čas: 68:38
Sestava:
- Mário Duga – kytara, zpěv
- Palo Boháč – kytara
- Andrej Kohout – basa
- Fiškál – bicí
