Nejbližší koncerty
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
  • 06. 05. 2024CLOAKROOM (USA, Relapse) + PANENSKÉ PLAMENY
  • 09. 05. 2024NĀV + Łūt
  • 10. 05. 2024Již dvanáctý ročník rodinného metalového festu BUGRFEST p...
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

LP 2016, Pařát Magazine & Productions / pra-thrash metal / Česko

V.A.R. a Pařát k sobě mají blízko - tři roky po sobě se loga kapely a vydavatelství objevila na jednom nosiči; v roce 2014 vyšlo tehdy novinkové album „Level 6“, loni reedice dema „Není se kam skrýt“ a letos reedice „Levelu 6“ na gramofonové desce. Někdo si zřejmě zaťuká na čelo a pronese cosi o tom, že na vinylu už vychází kdeco, i alba, která v době vydání nezanechala prakticky žádný dojem (51. místo v anketě Břitva), ale Herdron je velký fanoušek V.A.R. a tak dělá radost v první řadě sobě, v druhé staromilcům, kterým proudí v žilách oldschoolová krev a pořád je baví odrhovačky jednoduššího střihu. To nemyslím nikterak pejorativně, tak to prostě je.

Když už vydá Pařát gramodesku, většinou pojímá obal velkoryse, i v případě V.A.R. jde o gatefold, jehož grafika se od CD v lecčems liší a naštěstí vypadá lépe, protože booklet CD se moc nepovedl. V přebalu LP nechybí texty, pěkná fotka kapely a další potřebné informace, použitý font „psací stroj“ vypadá dobře, horší to je s titulní kresbou, která se mi nelíbí, přijde mi taková n aivní, nebo jak lépe obrázek torza stromu popsat. Ale i tahle naivita, nebo chcete-li stará škola, k V.A.R. tak nějak sedí, stejný malíř se postaral i o obrázek na titulu loňské reedice dema a třeba do budoucna V.A.R. s jiným výtvarným doprovodem nepotkáme.

Nepotkáme žel ani kytaristu Sznegha (Šneka), který krátce po nahrání alba po vleklých zdravotních problémech zemřel v necelých padesáti letech. Album je tedy věnováno jeho památce, i přes onu zákeřnou nemoc Sznegh na album nahrál všechny své party a podal tím důkaz o nezlomnosti vůle... Jeho kumpánům je taky zhruba padesát, ale pořád drhnou ten svůj metal, který dnešním mladým vyznavačům thrash metalu přijde zabrzděný a nudný, na druhou stranu já kapele ten (ne)vývoj věřím. Chlapi dělají radost v první řadě sobě, v druhé vrstevníkům, kteří nemají chuť ani čas se pídit po nových nahrávkách, v podstatě je dnešní modernější nářezy nezajímají, chtějí si občas zavzpomínat na staré časy, dát si pivko a poklepat řídnoucími kšticemi u poslechu kapely, se kterou začínali.

Přiznám se, že jsem si „Level 6“ pořádně poslechl až nyní; když vyšel, jeden poslech mně stačil. I když jsem takřka vrstevníkem pánů muzikantů a pořád mám staré nahrávky tuzemských kapel z 80. a začátku 90. let rád, podoba metalu, jaký V.A.R. dnes produkují, jde mimo mě. Ale vinyl je něco jiného, člověk si jej poslechne pozorněji a v podstatě musím uznat, že nahrávka to není špatná, že disponuje dobrým zvukem (až na kopáky, které mi nějak nesedí, jakoby z hudby vystupovaly a hrály odděleně od zbytku) i instrumentací, že skladby mají řád, že texty jsou napsané kostrbatě a tématicky mě nebaví, že zpěv je neotesaný, hospodský a že celkově zní dnešní (předloňští) V.A.R. spíše jako obhroublý bigbít. Jistě, najde se i ostřejší song, jakým je „Vránami rozklován“, na gramodesce umístěný na úplném konci, zatímco na CD má číslo sedm. To, že jsou skladby na desce v jiném pořadí než na CD, asi nepotěší ty, kteří mají materiál naposlouchaný a najednou je něco jinak... Mně to tady nevadí, ale obecně by asi mělo vždycky zůstat vše na svém místě...

Ale ještě k těm z mého pohledu výraznějším skladbám - vrátím se k „Vránám“, které letí v thrashovém tempu, nechybí jim silný hitový potenciál (i když text je pěkná volovina, nejspíš o lyžaři nebo turistovi, který spadl na Jizerce do nějaké rokle a našel tam smrt), ani kvílivé kytarové sólo; pro mě nejlepší kousek, který odkazuje k již zmiňovanému demu „Není se kam skrýt“. Lehce vybočuje „Hvězda Lucifer“ s hojnějším využitím kláves a pak ponurá a textově poměrně drsná „Budou cvakat železa“; když tak nad tím přemýšlím, tak to nejlepší je na vinylu umístěno na konci a dojem z celého materiálu tím pádem zůstává lepší, než po poslechu CD, které takovou gradací nedisponuje.

Reedice - nebodováno.

Seznam skladeb:

  • Side A:
  1. Samota Waldhaus
  2. Černej had
  3. Krvelačný proudy
  4. Stíny a krev
  5. Ledový bytosti
  • Side B:
  1. Nesahej na nás
  2. Jednou mě zabiješ
  3. Hvězda Lucifer
  4. Budou cvakat železa
  5. Vránami rozklován

Čas: cca 42 min.

Sestava:

  • Berun - vocal
  • Shoopy - el. guitar
  • Sznegh - el. guitar
  • Vyczka - bass guitar, programming
  • Jeny - drums

www.var-metal.cz
www.paratmagazine.com

 


Zveřejněno: 26. 07. 2016
Přečteno:
3368 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář