Kytaristi to jsou takové primadony každé kapely. Jen proto, že jejich nástroj má v defaultním nastavení o dvě struny navíc, se cítí oprávněni vytahovat se před basáky a zabírat si veškeré místo v záři reflektorů jen pro sebe a své nekonečné sólování. A ty jejich pedalbordy s různými krabičkami a kvákadly, co se pořád jen někde válí a člověk o ně zakopává – no prostě jedním slovem hrůza. (úsměv) Takovéto ústrky už se basák Maciej z polského Gdaňsku rozhodl nejspíše nadále netrpět a založil si nový vlastní projekt postavený na hře dvou baskytar, a aby bylo úplně každému jasné, o co tady půjde, rozhodl se pojmenovat svůj styl hudby bass´n´roll (zas něco nového pro milovníky škatulek). Propagační materiály pak hovoří o mixu doomu, heavy, stoner a hard rocku. Nu proč ne, pár basa-bicí-zpěv projektů už tu bylo, ale pokud vím, zaregistroval jsem je snad všechny na poli grindcoru. Nicméně čím víc jsem nad tím přemýšlel, tím víc mě myšlenka doom metalu postaveného na hutném dlouhém sustainu basových strun naplňovala očekáváním nevšedního hudebního zážitku. Alespoň jsem tedy předpokládal, že první produkt kapely v podobě EP „Gloomy Wizard“ bude mít ze všech výše jmenovaných žánrů nejblíže k doomu. Sakra, už jenom ten název, „Gloomy Wizard“, nebo nádherná ponurostí prodchnutá grafika obalu evokující u mě staré BLACK SABBATH...
Prostě všecek natěšen jsem vložil CD do přehrávače a těšil se na „temnotu“. Proto jsem byl v prvních okamžicích zaražen, když úvodní tóny intra první skladby „Decapitated“ zazvonily až nezvykle vesele. No nejspíš to je jen proto, aby posluchače navnadily, uvolnily a následně ho pak v nestřeženém okamžiku mohly zabít. A zabití je přesně to, co přijde. Bohužel, ne tak, jak bych si přál. Z repráků se na mě začne linout jakýsi rychlý groovy/funky rock. A zpěv, ten úplně tahá za uši. Tohle rozhodně není nejlepší začátek. Naštěstí s další skladbou „Broken Glass“ se přesouváme více do vod stoner rocku a hned je to výrazně lepší. Pomalejší tempo rozhodně víc svědčí basám, které mohou konečně řádně vyznít a i zpěv je snesitelný. I když se v závěru opět dočkáme zrychlení, tak alespoň dává ve skladbě písně smysl a nezní jak basové cvičení. Nic světoborného, ale tohle už se poslouchat dá. Třetí skladba už je ovšem zase někde jinde, konkrétně spíše v hard rocku a zní přesně jako chudý nevlastní bratříček AC/DC. Na čtvrté, titulní „Gloomy Wizard“, se konečně dočkám závanu toho toužebně očekávaného doom metalu. Pomalé, zlověstné údery basových strun, zpěv zpomalen téměř do recitace, doplněn o sampl čarodějovo zaklínání na pozadí. A mně se chce křičet: k**va jo! Tedy pardon, jsem v polsku takže: k**wa jo, takhle to mělo být už od začátku! Závěr skladby už sice atmosféru trochu naruší, ale i přesto je to za mě nejlepší počin na placce. Poslední pátá bonusová skladba „Learn From This Mistake“ už zas představuje jen ničím nevyčnívající hard rock.
Největší slabinou EP je určitě zpěv, ten je v angličtině, pro mě ne vždy srozumitelné – a texty k CD nejsou. Jeho drsný nádech á la „kouřím denně dvě kráby a piju jenom Jacka“ na mě působí spíše komicky a v případě první skladby přímo neposlouchatelně.
Ale teď odpověď na otázku na kterou všichni čekáte. Ne, kytary mi ani při opakovaném poslechu nijak nechyběly. Řekl bych, že často by náhodný posluchač ani nepoznal, že tam chybí. Co mi však chybí, je nějaká integrita tvorby, neříkám, že tam vůbec žádná není, ale skladby na mě působí jako každý pes jiná ves. Jako demoverze toho, co je kapela všechno schopná zahrát, protože si ještě nevybrala, co to vlastně přesně bude. Což je klidně možné, je to přece jen první počin. Takže za mě do budoucna: „less groovy – more gloomy“.
Bohužel tu nehodnotím potenciál kapely do budoucna, ale její aktuální tvorbu. A ta má šanci oslovit především u kolegů basáků, kteří mohou jistě být z profesionálního hlediska zainteresováni. Vyhledávačům alternativních proudů už budou pravděpodobně HELLVOID znít příliš normálně, protože to, co nám tu pánové předkládají, má prostě nejblíže k obyčejnému hard rocku, v němž jejich precizní basová práce nijak nevynikne. Pak už mě pouze napadá, že by toto EP mohlo sloužit jako důkaz jednomu známému českému blogerovi, že na vícestrunné basy se nemusí hrát jenom „onanistický jazz“.
Seznam skladeb:
Čas: 25:57
Sestava:
Facebook.com/hellvoidband
Prostě všecek natěšen jsem vložil CD do přehrávače a těšil se na „temnotu“. Proto jsem byl v prvních okamžicích zaražen, když úvodní tóny intra první skladby „Decapitated“ zazvonily až nezvykle vesele. No nejspíš to je jen proto, aby posluchače navnadily, uvolnily a následně ho pak v nestřeženém okamžiku mohly zabít. A zabití je přesně to, co přijde. Bohužel, ne tak, jak bych si přál. Z repráků se na mě začne linout jakýsi rychlý groovy/funky rock. A zpěv, ten úplně tahá za uši. Tohle rozhodně není nejlepší začátek. Naštěstí s další skladbou „Broken Glass“ se přesouváme více do vod stoner rocku a hned je to výrazně lepší. Pomalejší tempo rozhodně víc svědčí basám, které mohou konečně řádně vyznít a i zpěv je snesitelný. I když se v závěru opět dočkáme zrychlení, tak alespoň dává ve skladbě písně smysl a nezní jak basové cvičení. Nic světoborného, ale tohle už se poslouchat dá. Třetí skladba už je ovšem zase někde jinde, konkrétně spíše v hard rocku a zní přesně jako chudý nevlastní bratříček AC/DC. Na čtvrté, titulní „Gloomy Wizard“, se konečně dočkám závanu toho toužebně očekávaného doom metalu. Pomalé, zlověstné údery basových strun, zpěv zpomalen téměř do recitace, doplněn o sampl čarodějovo zaklínání na pozadí. A mně se chce křičet: k**va jo! Tedy pardon, jsem v polsku takže: k**wa jo, takhle to mělo být už od začátku! Závěr skladby už sice atmosféru trochu naruší, ale i přesto je to za mě nejlepší počin na placce. Poslední pátá bonusová skladba „Learn From This Mistake“ už zas představuje jen ničím nevyčnívající hard rock.
Největší slabinou EP je určitě zpěv, ten je v angličtině, pro mě ne vždy srozumitelné – a texty k CD nejsou. Jeho drsný nádech á la „kouřím denně dvě kráby a piju jenom Jacka“ na mě působí spíše komicky a v případě první skladby přímo neposlouchatelně.
Ale teď odpověď na otázku na kterou všichni čekáte. Ne, kytary mi ani při opakovaném poslechu nijak nechyběly. Řekl bych, že často by náhodný posluchač ani nepoznal, že tam chybí. Co mi však chybí, je nějaká integrita tvorby, neříkám, že tam vůbec žádná není, ale skladby na mě působí jako každý pes jiná ves. Jako demoverze toho, co je kapela všechno schopná zahrát, protože si ještě nevybrala, co to vlastně přesně bude. Což je klidně možné, je to přece jen první počin. Takže za mě do budoucna: „less groovy – more gloomy“.
Bohužel tu nehodnotím potenciál kapely do budoucna, ale její aktuální tvorbu. A ta má šanci oslovit především u kolegů basáků, kteří mohou jistě být z profesionálního hlediska zainteresováni. Vyhledávačům alternativních proudů už budou pravděpodobně HELLVOID znít příliš normálně, protože to, co nám tu pánové předkládají, má prostě nejblíže k obyčejnému hard rocku, v němž jejich precizní basová práce nijak nevynikne. Pak už mě pouze napadá, že by toto EP mohlo sloužit jako důkaz jednomu známému českému blogerovi, že na vícestrunné basy se nemusí hrát jenom „onanistický jazz“.
Seznam skladeb:
- Decapitated
- Broken Glass
- Rehab
- Gloomy Wizard
- Learn From This Mistake
Čas: 25:57
Sestava:
- Mateusz Karsznia – zpěv
- Maciej Bardo – baskytara
- Jakub Szwemin – baskytara
- Krystian Wejda – bicí
Facebook.com/hellvoidband
