Stará česká přísloví obsahují lidová moudra a jejich platnost málokdo a máloco zpochybňuje. Ale stoprocentně se na ně spolehnout nelze... Chcete důkaz? Tady je. Petr Staněk vstoupil podruhé do stejné řeky, a to od jeho minulých kroků po kluzkých kamenech uplynulo 16 („Behind the Shadows“) resp. 14 („Themes“) let. Tehdy se SILENT STREAM OF GODLESS LEEGY kombinací metalové říznosti a folklóru dostali do popředí tuzemské metalové scény, uspěli u fanoušků i u kritiky a začali sbírat ceny. Hlavní postava, Petr Staněk ale po hojně diskutovaných událostech následujících po zisku ceny Anděl z kapely odešel, po krátké existenci obdobně laděných SILENT STREAM si dal pauzu a pak se objevil s novou, stylově odlišnou skupinou LIVEEVIL, s níž se také záhy prosadil. Jenže asi se mu zastesklo... po starých časech a pohanských melodiích.
A tak je tu COLOSALIST, projekt, který je dle slov v bookletu věnovaný fanouškům, kteří na tohle čekali tak dlouhou dobu. Nevím, kolik jich po těch letech ještě je, resp. kolik jich aktivně sleduje scénu, ale snad se jich ještě pár najde. A když si pustí „Pass into Oblivion“, hned s úvodními tóny „Creeping Frost“ jim na mysl přijdou takové hity, jako „Wizard“, „Old Women´s Dance“ nebo „We shall go“. Alespoň mně tedy právě tyhle silné kompozice napadly okamžitě a vrátil jsem se v čase... „za stíny“. Úvodní píseň je nadupaná hitovka, která se postupně rozjíždí ze zachmuřených poloh k melodičnosti a s refrénem je tu klasický model, který kdysi tak zabíral. Petrův výraz je správně dramatický, do čistých poloh se příliš nepouští, přesto je zpěv pestrý, což dokládá hned druhá „In Light of a Lantern“ v níž je právě variabilní zpěv/řev tím nejzajímavějším, protože skladba mi až tak silná nepřijde. Refrén sice opět nějaký ten hitový potenciál má, ale jako celek působí „In Light of a Lantern“ trochu zataženě. To „Aeonian“ naopak překvapuje, po úvodním úseku, v němž se hojně využívají klasické nástroje, se rozjíždí takřka pagan/blacková smršť, v níž dojde i na skřehot, jen škoda zbytečně vytažených bicích na úkor zbytku. Ale třetí položka není jenom o té divočině, pomalejší zadoomaná pasáž mi přijde zajímavější, akorát tak neřeže, nad vším ale nakonec vítězí další silný, skandovaný refrén. Síla, to je slovo, které charakterizuje i závěrečný štych, vrchol nahrávky, opět silně evokující časy dávno minulé. Petr s hlasem míří k lehce teatrálním polohám, které podporují stejně rozevláté smyčce, místy je skladba doslova monumentální, hypnotická, jen mi přijde krátká a na konci useknutá.
Podle údajů v bookletu se o „all music and lyrics“ postaral Petr, baskytaru nahrál Petah, o tom, kdo nahrál ostatní nástroje, není v bookletu zmínka, ale z logiky věci je jasné, že to má na svědomí taky Petr, tudíž je řada nástrojů naprogramovaná nebo nějak udělaná pomocí moderní techniky. V podstatě to není na škodu, třeba bicí mají většinou pěkný zvuk (s výjimkou klepaček v „Aeonian“), jen smyčcové nástroje zní trochu synteticky, a zvuk je vůbec takový ten moderní, přebuzený, nebo jak to odborníci na loudness war říkají.
Velmi pěkně je zpracovaný obal, třípanelový digipack zdobí stylový obrázek od Petra Šťovíka, oku libý design je dílem Davida Poláka, potud bych takřka jásal, ale když se podívám na fotky muzikantů, chytá mě šlak. Jeden stojí v lese opřený o kytaru, druhý sedí ve studiu se sluchátky na uších... vypadá to jedním slovem blbě. A pak symbol na CD a v bookletu pod CD. Nejspíš jde o Petrovo práci, ale když už byla použita na obalu SSOGE, přijde mi trochu divné, že to Petr vytáhl znovu, u jiného projektu...
Celkový dojem je lehce rozpačitý, z pozice letitého fanouška SSOGE od prvních demosnímků mě poslech „Pass into Oblivion“ baví, připomínám si časy dávno minulé a uznávám, že Petr má dar složit chytlavé a silné skladby, na druhé straně se nabízí několik otázek. Některé padly v textu výše, další jsou, zda bude mít tohle čtyřskladbové CD pokračování a jaké má vůbec Petr s COLOSALIST plány?
Seznam skladeb:
Čas: 16:48
Sestava:
www.facebook.com/pages/COLOSALIST
www.metalgate.cz
A tak je tu COLOSALIST, projekt, který je dle slov v bookletu věnovaný fanouškům, kteří na tohle čekali tak dlouhou dobu. Nevím, kolik jich po těch letech ještě je, resp. kolik jich aktivně sleduje scénu, ale snad se jich ještě pár najde. A když si pustí „Pass into Oblivion“, hned s úvodními tóny „Creeping Frost“ jim na mysl přijdou takové hity, jako „Wizard“, „Old Women´s Dance“ nebo „We shall go“. Alespoň mně tedy právě tyhle silné kompozice napadly okamžitě a vrátil jsem se v čase... „za stíny“. Úvodní píseň je nadupaná hitovka, která se postupně rozjíždí ze zachmuřených poloh k melodičnosti a s refrénem je tu klasický model, který kdysi tak zabíral. Petrův výraz je správně dramatický, do čistých poloh se příliš nepouští, přesto je zpěv pestrý, což dokládá hned druhá „In Light of a Lantern“ v níž je právě variabilní zpěv/řev tím nejzajímavějším, protože skladba mi až tak silná nepřijde. Refrén sice opět nějaký ten hitový potenciál má, ale jako celek působí „In Light of a Lantern“ trochu zataženě. To „Aeonian“ naopak překvapuje, po úvodním úseku, v němž se hojně využívají klasické nástroje, se rozjíždí takřka pagan/blacková smršť, v níž dojde i na skřehot, jen škoda zbytečně vytažených bicích na úkor zbytku. Ale třetí položka není jenom o té divočině, pomalejší zadoomaná pasáž mi přijde zajímavější, akorát tak neřeže, nad vším ale nakonec vítězí další silný, skandovaný refrén. Síla, to je slovo, které charakterizuje i závěrečný štych, vrchol nahrávky, opět silně evokující časy dávno minulé. Petr s hlasem míří k lehce teatrálním polohám, které podporují stejně rozevláté smyčce, místy je skladba doslova monumentální, hypnotická, jen mi přijde krátká a na konci useknutá.
Podle údajů v bookletu se o „all music and lyrics“ postaral Petr, baskytaru nahrál Petah, o tom, kdo nahrál ostatní nástroje, není v bookletu zmínka, ale z logiky věci je jasné, že to má na svědomí taky Petr, tudíž je řada nástrojů naprogramovaná nebo nějak udělaná pomocí moderní techniky. V podstatě to není na škodu, třeba bicí mají většinou pěkný zvuk (s výjimkou klepaček v „Aeonian“), jen smyčcové nástroje zní trochu synteticky, a zvuk je vůbec takový ten moderní, přebuzený, nebo jak to odborníci na loudness war říkají.
Velmi pěkně je zpracovaný obal, třípanelový digipack zdobí stylový obrázek od Petra Šťovíka, oku libý design je dílem Davida Poláka, potud bych takřka jásal, ale když se podívám na fotky muzikantů, chytá mě šlak. Jeden stojí v lese opřený o kytaru, druhý sedí ve studiu se sluchátky na uších... vypadá to jedním slovem blbě. A pak symbol na CD a v bookletu pod CD. Nejspíš jde o Petrovo práci, ale když už byla použita na obalu SSOGE, přijde mi trochu divné, že to Petr vytáhl znovu, u jiného projektu...
Celkový dojem je lehce rozpačitý, z pozice letitého fanouška SSOGE od prvních demosnímků mě poslech „Pass into Oblivion“ baví, připomínám si časy dávno minulé a uznávám, že Petr má dar složit chytlavé a silné skladby, na druhé straně se nabízí několik otázek. Některé padly v textu výše, další jsou, zda bude mít tohle čtyřskladbové CD pokračování a jaké má vůbec Petr s COLOSALIST plány?
Seznam skladeb:
- Creeping Frost
- In Light of a Lantern
- Aeonian
- Witnesses from Shadows
Čas: 16:48
Sestava:
- Petr Staněk – všechny nástroje, zpěv, hudba, texty
- Petah – baskytara
www.facebook.com/pages/COLOSALIST
www.metalgate.cz
