Vodňanský festival jsem léta nějak míjel, vlastně ani nevím proč... Letos mě ale plakát nalákal, většinu kapel jsem v poslední době poslouchal a recenzoval, a co víc, většina se mi líbila. Svou roli hrálo i zařazení dvou skoro metalových part a taky to, že se našli dobrodruzi, kteří chtěli jet taky. (Johan)
Tradiční jihočeský festiválek Festa de la Pohoda ve Vodňanech znovu lákal zajímavou sestavou kapel. Celý pátek a část soboty trávím u vody, tropické teploty tak nějak odrazují i od cesty za muzikou. V půl třetí odpoledne přijíždí Johan a míříme do Vodňan. Po příjezdu obhlížíme perfektní areál – krásně zatravněné hřiště, řeka hned za plotem a malé pódium v pivním stanu. Potkáváme první kamarády a dáváme první Budvárek. Pohoda na „Pohodě“ může začít. (Peťan)
Line-up odstartovali budějovičtí HIROSHIMA NIGHTMARE. KubaAjz s Mařenkou nemají po týdenním cestování po festivalech dost a do svého koncertu dávají vše. Stejně jako zbytek kapely. Hrát první je těžký úděl pro každou kapelu, ale HIROSHIMA se toho zhostila dobře. Po chvíli už bylo pod stanem stále více lidí a ani KubaAjzovo technický problém v podobě prasklé struny je neodradil. Poctivý a hrubý punk/hardcore. (Peťan)
Protože kamarádi HIROSHIMA NIGHTMARE akci otevírali, rozhodli jsme se i přes vedro doslova pekelné (cca 35 °C) vyrazit tak, abychom v areálu byli v 15 hodin. Podobný nápad tedy příliš dalších fanoušků nemělo, ale postupem času se počet návštěvníků zvyšoval a když HIROSHIMA zhruba v půl čtvrté hrábla do strun, bylo ve stanu (pódium bylo postaveno ve stanu pro nějakých 200 lidí) docela dost zvědavců a obavy, že HIROSHIMA bude hrát pro mě a Peťana, se naštěstí nenaplnily. Dáma a pánové rozjeli mix punku, HC a metalu, který nedávno zaznamenali na split vinylu s AZID. Mařenka pobíhala pod pódiem kolem KubaAjzových pantoflí (smích) a mě to bavilo, nejvíc nejpovedenější skladba „Terč“. (Johan)
Své sympatie k UCHÁZÍM jsem nikdy netajil a s chutí jsem si po zhruba roce prachatické „nepankáče“ poslechl. Za bicími opět seděl Jezevec David, kterého jsme chvíli sledovali z boku pódia a museli ho chtě nechtě pochválit, protože kapelu hnal pěkně kupředu. Ještě větší respekt míří k Paayovi, který se celou dobu pohyboval po areálu v černém, dlouhých kalhotách a s šátkem na hlavě... Nevím kolik toho vypotil... Každopádně UCHÁZÍM odehráli strhující koncert, moc se mi jejich mix punku, HC a (jak poznamenal David z Milevska – úsměv) alternativy líbí, navíc texty jsou napsané velmi zajímavě. Druhý nejlepší set celé Festy. (Johan)
Pivko pozvolna stoupá do hlavy a začínají valit prachatičtí UCHÁZÍM. Tuhle partu mám rád a baví mě jak nahrávky, tak koncerty. UCHÁZÍM nahrnuli několik válů špinavého punku s příchutí HC. Kapela se drží na scéně od počátku devadesátých let a ze své formy rozhodně nic neztrácí. Navíc se UCHÁZÍM výhledově chystají nahrávat novou desku. (Peťan)
Pochvala pořadatelům míří za pozvání brněnské skupiny MACGYVER, a vlastně za celý line-up, protože se v něm neobjevily kapely produkují punk hospodského ražení, ale punk něčím zajímavý, odlišný od stádnosti... Myslel jsem si, že MACGYVERA budu znát akorát já a KubaAjz (úsměv), ale ukázalo se, že i tahle parta má v jižních Čechách své fanoušky. Právem, další originální kapela, která míchá svižný punk s rockem a HC. A dělá to hodně zajímavě, ostatně aktuální album „Panthalassa“ je toho důkazem. Další velmi zajímavý koncert. (Johan)
Další banda z Budějek DEZINFEKCE v tom neskutečném pařáku odehrála svůj typický set. Kapelu jsem viděl několikrát a i když se jejich koncerty od sebe nijak neodlišují, vždy jde o správně nasraný hardcore/punk s energií na rozdávání. Po chvíli to ale vzdávám a jdu se rozvalit na posečený trávník do stínu, dát si další pivko a spíše poslouchám z dálky. (Peťan)
Vystoupení DEZINFEKCE jsem sledoval jen zpovzdálí, v areálu se totiž vyskytla celá řada známých a kamarádů a někdy holt člověk probrat co je nového musel. (úsměv) (Johan)
Zástupci slovenské scény ILEGALITY předvedli ve Vodňanech výborný set. Další dřevní HC/punk, rychlé a krátké skladby, syrovost, zpěvné a vyřvané refrény. Nechyběly ani melodie nebo lehké brouzdání v crustových vodách. ILEGALITY mě bavili a vydržet celý set poblíž hracího stanu se vyplatilo. Jedna z nejlepších kapel na Pohodě! (Peťan)
Trochu předběhnu čas a rovnou prozradím, že ze slovenských kapel mě překvapivě víc chytli ILEGALITY. Svižná punková jízda, chytlavé melodie, kvalitní výkon. (Johan)
Pro INNOXIA CORPORA platí obdobná slova jako pro UCHÁZÍM či MACGYVER. Další svérázná plus mínus punkovka, ale opět s nadstavbou netradična, s přidanou hodnotou ve formě odskoků od punku a se zajímavými texty. Rožnovská scéna je zvláštní, asi není pro každého, ale ve Vodňanech se INNOXIA líbila nejen mně. Ono lze obecně říci, že všechny kapely byly přijaty velmi vstřícně, nestalo se, že by někdo hrál do prázdna (jako se tomu občas jinde děje...). (Johan)
Tím jak pokročil čas, potkávám stále víc známých tváří a tak se člověk snadno zakecá. Nehledě na to, že stráví mraky času ve frontě na pivo. U obou oken s výčepem to neutíkalo a fronta byla minimálně na dvacet minut. I to jsou důvody, proč nechci moc hodnotit koncert INNOXIA CORPORA. Kapelu jsem viděl pouze při závěrečných dvou skladbách. Krátké vály kolem dvou minut, mix hc/punku/crustu. Dobře zahrané, pogo u pódia, povedlo se to (úsměv). (Peťan)
Následující MICHAEL´S UNCLE jednoduše nebyli nic pro mě. Zkrátka tento typ punku mi nesedí. Některé vokálové pasáže byly tak trochu do rapu, pro mě chaos a španělská vesnice. (Peťan)
MICHAEL´S UNCLE lze považovat za legendu, pamatuji si, jak jsme po roce 1989 poslouchali jejich alba „Svině!!“ a „The End Of Dark Psychedelia“, ale pozdější „Majkláči“ mě míjeli. Jednak jsem je nikdy neviděl na živo, ale ani jsem neslyšel novější nahrávky. Ale ze zvědavosti jsem se na matadory scény podívat šel, nicméně poměrně zvláštní hudba mě nedokázala upoutat natolik, abych vydržel celý koncert. Uznávám, že to bylo skvěle zahrané a sehrané, ale pomoci si nemůžu, mě to prostě nechytlo. (Johan)
Zato LAHAR chytli skoro každého. Ti, co vědí, si asi dovedou představit, co se na pódiu a pod ním dělo, ti, co netuší, by měli svou nevědomost rychle napravit. Píšeme to pořád dokola, ale LAHAR jsou momentálně fenoménem, který na jihu Čech nemá konkurenci, a těžko říci, zda ji u nás vůbec má. Od prvního tónu se rozjela rotyka, stan se proměnil ve válečné území a pařmeni začali běsnit. „Řecko“, „Fekete Peter“, „Oběti doby“, „Déšť“, a tak dále, Banán v transu, často mezi lidmi, často bez mikrofonu, do kterého vyřvávali texty ti, co zrovna byli po ruce. Další strhují představení téhle úderky, která představila i jednu novinku, která vyjde na split vinylu s EXORCIZPHOBIÍ. Stínem koncertu byl jeden kulhající a jeden mládenec s uraženým zubem, ale kdo si vleze do mlýnice, musí s nějakým tím poškozením počítat. (smích) (Johan)
Časový harmonogram dostává malý skluz, ale koho by to štvalo, když jsou na řadě LAHAR? Nejenergičtější kapela festivalu jednoduše srovnala se zemí všechno, co jí stálo v cestě. Banán opět úřadoval a dirigoval mosh a circle pit. Smršť riffů, kytarových sól a drtivých bicích způsobily, že LAHAR byli podle očekávání nejlepší kapelou Pohody. „Ďábel je hovno“, „Fekete Peter“, „Řecko“ nebo „Oběti doby“ jsou páteří každého setu nejlepší tuzemské thrashové bandy. Nechyběl jeden vál z připravovaného splitka s EXORCIZPHOBIÍ a nutno říct, že ta deska by nikomu neměla chybět ve sbírce. Kotel paří, mám vyklepanou palici, pot stéká, hlasivky vyřvané... Skvělé, že prakticky všichni znají texty! LAHAR jako pokaždé ničili! Asi se opakuji, ale o LAHAR nemůžu psát jinak než v superlativech (úsměv). Thrash! (Peťan)
Hrát po LAHAR je těžký úděl. Bratislavská DAVOVÁ PSYCHÓZA se tohoto nevděčného úkolu zhostila výborně. I když mi set zpočátku přišel nemastný neslaný, nakonec mě bavil. Melodický punk rock, kvalitní texty. Mít ještě nějaké síly, hned by to bylo lepší. Davovka navíc přilákala zase plný stan lidí, příjemný set! (Peťan)
Po LAHAR to má těžké každý, i legendární DAVOVÁ PSYCHÓZA. První tóny zněly tak nějak divně, unyle, prostě po tom nářezu to bylo mdlé. Ale ukázalo se, že otvírací song nebyl zrovna šťastně zvolený, protože od druhého štychu už to Slovákům jelo o poznání lépe. Naše výprava ale usoudila, že už toho bylo tak akorát, celý den v horku udělal své, tak jsme to po půlnoci zabalili a další dvě kapely si odpustili. (Johan)
Nějak nás přemohla únava a tak už poslední dvě kapely nezvládáme a nabíráme směr Strakonice. Festa de la Pohoda byl jednoduše plný pohody. Mám tyto malé a jednodenní festy rád. Návštěvnost odhadem kolem 250 lidí, krásný areál, komorní atmosféra, mezi punx si hrály malé děti. Skvělé kapely a tradičně skvělá jihočeská banda! Jen ten zvuk mohl být o něco lepší. Tropická sobota byla jednoduše Pohoda! (Peťan)
Jako předposlední na to vlétli a to doslova, SVINĚ! Stálice jihočeské scény, kde za bicími nenajdete nikoho jiného, než pana Brožíka, velitele celého festivalu. SVINĚ! jsou jasná trefa do černého. Svižný hardcore/punk, který to řeže jedna báseň. Bez zbytečný pauz se stanem nese štěkavý zpěv, kterému sekunduje, již zmiňovaný pan pořadatel (ano, další bicmen s mikrofonem – paráda – respekt). Díky této partičce jsem objevoval vody hardcore/punku, takže si celý set-list užívám a nejsem sám, jelikož pogo je v plném proudu. Kdo by také vydržel postávat opodál na hitovky jakými jsou „Výlety“, „O jebání“, Hnědo-bílá“ apod. Opět výborně odehraný koncert, jen snad malá kaňka na kráse, byl zpěv, který, hlavně ze začátku, byl tak příšerně nahlas, že jsem si musel zacpávat uši. Ale jak říká jeden můj kamarád – každý den není posvícení (úsměv). (David)
Letošní Festu uzavírali RETROPROTEST. Což je boční projekt chlapců z Prachaticka a okolí. Je vidět, že pánové holdují starému českému a slovenskému punku. Protože v tuto pokročilou hodinu (cca v půl druhé v noci) bylo možné slyšet na Sokolské louce, covery od KRITICKÉ SITUACE, ZÓNY A atd. Zazněly také hitovky od DAVOVÉ PSYCHÓZY, která svůj parádní, ač moc dlouhý, set-list odehrála jen několik málo hodin zpět. Z mé strany se jednalo o první setkání RETROPROTESTEM a musím říci, že i po tak náročném dnu, plném hudby, jsem si některé staré pecky musel zakřičet do imaginárního mikrofonu (úsměv). Kluci ovládajíc své nástroje na výbornou, si celé hraní také užívali a tak by, dle mého, měl končit každý festival a koncert – tj. s úsměvem na tváři. (David)
Na závěr jsem si nechal shrnutí nehudebních záležitostí. Začnu areálem, zázemím, stravováním, nápoji... Areál jedním slovem parádní. Prostor na břehu Blanice je z jedné strany ohraničen řadou asi deseti garáží, z nichž se některé proměnily na výčepy a výdejny stravy, na prostoru snad tréninkového fotbalového hřiště stál hlavní stan, kde se hrálo, plus další čtyři stany, kam se člověk mohl schovat před sluncem; a když nechtěl, mohl posedávat na trávě, což večer udělal hojný počet příchozích. Na hřišti bylo možné zadarmo stanovat, parkování v okolí bylo taky zdarma. (Johan)
K pití byl Budvar, 10° za 25,-, 12° za 35,-, což mi přišlo v pohodě. O jídlo se postarali Vegan Food, takže je jasné, že maso nebylo, ale komu to vadí, jedno odpoledne se stravovat vegetariánsky? Mně ne a „Pohodovou směs“ jsem snědl s chutí, navíc cena byla víc než příznivá (40 Kč za plnou misku). (Johan)
Co se mi ale líbilo nejvíc, byla opravdu pohodová atmosféra. V areálu pobíhalo snad dvacet malých dětí, které se evidentně dobře bavily, všichni návštěvníci byli samý úsměv, navíc se většina příchozích znala a tak vládla doslova rodinná atmosféra. (Johan)
Jediné, co mi trochu kazilo jinak skvělý den, byl zvuk. Na můj vkus to ve stanu bylo moc nahlas a moc řezavé, nebo jak to lépe popsat. Řešil jsem to postáváním úplně vzadu, případně za stanem, nebo na boku, kde bylo možné sledovat kapelu ze dvou metrů. Jo, a jak jste asi pochopili, žádná ochranka nebo něco podobného, když chtěl někdo skákat z pódia, nikdo mu v tom nebránil, když si někdo do areálu přinesl vlastní minerálku, nikdo mu to nezakazoval, prostě POHODA! (Johan)
Fotky: Michal Kočan
Celá galerie
Tradiční jihočeský festiválek Festa de la Pohoda ve Vodňanech znovu lákal zajímavou sestavou kapel. Celý pátek a část soboty trávím u vody, tropické teploty tak nějak odrazují i od cesty za muzikou. V půl třetí odpoledne přijíždí Johan a míříme do Vodňan. Po příjezdu obhlížíme perfektní areál – krásně zatravněné hřiště, řeka hned za plotem a malé pódium v pivním stanu. Potkáváme první kamarády a dáváme první Budvárek. Pohoda na „Pohodě“ může začít. (Peťan)
Line-up odstartovali budějovičtí HIROSHIMA NIGHTMARE. KubaAjz s Mařenkou nemají po týdenním cestování po festivalech dost a do svého koncertu dávají vše. Stejně jako zbytek kapely. Hrát první je těžký úděl pro každou kapelu, ale HIROSHIMA se toho zhostila dobře. Po chvíli už bylo pod stanem stále více lidí a ani KubaAjzovo technický problém v podobě prasklé struny je neodradil. Poctivý a hrubý punk/hardcore. (Peťan)
Protože kamarádi HIROSHIMA NIGHTMARE akci otevírali, rozhodli jsme se i přes vedro doslova pekelné (cca 35 °C) vyrazit tak, abychom v areálu byli v 15 hodin. Podobný nápad tedy příliš dalších fanoušků nemělo, ale postupem času se počet návštěvníků zvyšoval a když HIROSHIMA zhruba v půl čtvrté hrábla do strun, bylo ve stanu (pódium bylo postaveno ve stanu pro nějakých 200 lidí) docela dost zvědavců a obavy, že HIROSHIMA bude hrát pro mě a Peťana, se naštěstí nenaplnily. Dáma a pánové rozjeli mix punku, HC a metalu, který nedávno zaznamenali na split vinylu s AZID. Mařenka pobíhala pod pódiem kolem KubaAjzových pantoflí (smích) a mě to bavilo, nejvíc nejpovedenější skladba „Terč“. (Johan)
Své sympatie k UCHÁZÍM jsem nikdy netajil a s chutí jsem si po zhruba roce prachatické „nepankáče“ poslechl. Za bicími opět seděl Jezevec David, kterého jsme chvíli sledovali z boku pódia a museli ho chtě nechtě pochválit, protože kapelu hnal pěkně kupředu. Ještě větší respekt míří k Paayovi, který se celou dobu pohyboval po areálu v černém, dlouhých kalhotách a s šátkem na hlavě... Nevím kolik toho vypotil... Každopádně UCHÁZÍM odehráli strhující koncert, moc se mi jejich mix punku, HC a (jak poznamenal David z Milevska – úsměv) alternativy líbí, navíc texty jsou napsané velmi zajímavě. Druhý nejlepší set celé Festy. (Johan)
Pivko pozvolna stoupá do hlavy a začínají valit prachatičtí UCHÁZÍM. Tuhle partu mám rád a baví mě jak nahrávky, tak koncerty. UCHÁZÍM nahrnuli několik válů špinavého punku s příchutí HC. Kapela se drží na scéně od počátku devadesátých let a ze své formy rozhodně nic neztrácí. Navíc se UCHÁZÍM výhledově chystají nahrávat novou desku. (Peťan)
Pochvala pořadatelům míří za pozvání brněnské skupiny MACGYVER, a vlastně za celý line-up, protože se v něm neobjevily kapely produkují punk hospodského ražení, ale punk něčím zajímavý, odlišný od stádnosti... Myslel jsem si, že MACGYVERA budu znát akorát já a KubaAjz (úsměv), ale ukázalo se, že i tahle parta má v jižních Čechách své fanoušky. Právem, další originální kapela, která míchá svižný punk s rockem a HC. A dělá to hodně zajímavě, ostatně aktuální album „Panthalassa“ je toho důkazem. Další velmi zajímavý koncert. (Johan)
Další banda z Budějek DEZINFEKCE v tom neskutečném pařáku odehrála svůj typický set. Kapelu jsem viděl několikrát a i když se jejich koncerty od sebe nijak neodlišují, vždy jde o správně nasraný hardcore/punk s energií na rozdávání. Po chvíli to ale vzdávám a jdu se rozvalit na posečený trávník do stínu, dát si další pivko a spíše poslouchám z dálky. (Peťan)
Vystoupení DEZINFEKCE jsem sledoval jen zpovzdálí, v areálu se totiž vyskytla celá řada známých a kamarádů a někdy holt člověk probrat co je nového musel. (úsměv) (Johan)
Zástupci slovenské scény ILEGALITY předvedli ve Vodňanech výborný set. Další dřevní HC/punk, rychlé a krátké skladby, syrovost, zpěvné a vyřvané refrény. Nechyběly ani melodie nebo lehké brouzdání v crustových vodách. ILEGALITY mě bavili a vydržet celý set poblíž hracího stanu se vyplatilo. Jedna z nejlepších kapel na Pohodě! (Peťan)
Trochu předběhnu čas a rovnou prozradím, že ze slovenských kapel mě překvapivě víc chytli ILEGALITY. Svižná punková jízda, chytlavé melodie, kvalitní výkon. (Johan)
Pro INNOXIA CORPORA platí obdobná slova jako pro UCHÁZÍM či MACGYVER. Další svérázná plus mínus punkovka, ale opět s nadstavbou netradična, s přidanou hodnotou ve formě odskoků od punku a se zajímavými texty. Rožnovská scéna je zvláštní, asi není pro každého, ale ve Vodňanech se INNOXIA líbila nejen mně. Ono lze obecně říci, že všechny kapely byly přijaty velmi vstřícně, nestalo se, že by někdo hrál do prázdna (jako se tomu občas jinde děje...). (Johan)
Tím jak pokročil čas, potkávám stále víc známých tváří a tak se člověk snadno zakecá. Nehledě na to, že stráví mraky času ve frontě na pivo. U obou oken s výčepem to neutíkalo a fronta byla minimálně na dvacet minut. I to jsou důvody, proč nechci moc hodnotit koncert INNOXIA CORPORA. Kapelu jsem viděl pouze při závěrečných dvou skladbách. Krátké vály kolem dvou minut, mix hc/punku/crustu. Dobře zahrané, pogo u pódia, povedlo se to (úsměv). (Peťan)
Následující MICHAEL´S UNCLE jednoduše nebyli nic pro mě. Zkrátka tento typ punku mi nesedí. Některé vokálové pasáže byly tak trochu do rapu, pro mě chaos a španělská vesnice. (Peťan)
MICHAEL´S UNCLE lze považovat za legendu, pamatuji si, jak jsme po roce 1989 poslouchali jejich alba „Svině!!“ a „The End Of Dark Psychedelia“, ale pozdější „Majkláči“ mě míjeli. Jednak jsem je nikdy neviděl na živo, ale ani jsem neslyšel novější nahrávky. Ale ze zvědavosti jsem se na matadory scény podívat šel, nicméně poměrně zvláštní hudba mě nedokázala upoutat natolik, abych vydržel celý koncert. Uznávám, že to bylo skvěle zahrané a sehrané, ale pomoci si nemůžu, mě to prostě nechytlo. (Johan)
Zato LAHAR chytli skoro každého. Ti, co vědí, si asi dovedou představit, co se na pódiu a pod ním dělo, ti, co netuší, by měli svou nevědomost rychle napravit. Píšeme to pořád dokola, ale LAHAR jsou momentálně fenoménem, který na jihu Čech nemá konkurenci, a těžko říci, zda ji u nás vůbec má. Od prvního tónu se rozjela rotyka, stan se proměnil ve válečné území a pařmeni začali běsnit. „Řecko“, „Fekete Peter“, „Oběti doby“, „Déšť“, a tak dále, Banán v transu, často mezi lidmi, často bez mikrofonu, do kterého vyřvávali texty ti, co zrovna byli po ruce. Další strhují představení téhle úderky, která představila i jednu novinku, která vyjde na split vinylu s EXORCIZPHOBIÍ. Stínem koncertu byl jeden kulhající a jeden mládenec s uraženým zubem, ale kdo si vleze do mlýnice, musí s nějakým tím poškozením počítat. (smích) (Johan)
Časový harmonogram dostává malý skluz, ale koho by to štvalo, když jsou na řadě LAHAR? Nejenergičtější kapela festivalu jednoduše srovnala se zemí všechno, co jí stálo v cestě. Banán opět úřadoval a dirigoval mosh a circle pit. Smršť riffů, kytarových sól a drtivých bicích způsobily, že LAHAR byli podle očekávání nejlepší kapelou Pohody. „Ďábel je hovno“, „Fekete Peter“, „Řecko“ nebo „Oběti doby“ jsou páteří každého setu nejlepší tuzemské thrashové bandy. Nechyběl jeden vál z připravovaného splitka s EXORCIZPHOBIÍ a nutno říct, že ta deska by nikomu neměla chybět ve sbírce. Kotel paří, mám vyklepanou palici, pot stéká, hlasivky vyřvané... Skvělé, že prakticky všichni znají texty! LAHAR jako pokaždé ničili! Asi se opakuji, ale o LAHAR nemůžu psát jinak než v superlativech (úsměv). Thrash! (Peťan)
Hrát po LAHAR je těžký úděl. Bratislavská DAVOVÁ PSYCHÓZA se tohoto nevděčného úkolu zhostila výborně. I když mi set zpočátku přišel nemastný neslaný, nakonec mě bavil. Melodický punk rock, kvalitní texty. Mít ještě nějaké síly, hned by to bylo lepší. Davovka navíc přilákala zase plný stan lidí, příjemný set! (Peťan)
Po LAHAR to má těžké každý, i legendární DAVOVÁ PSYCHÓZA. První tóny zněly tak nějak divně, unyle, prostě po tom nářezu to bylo mdlé. Ale ukázalo se, že otvírací song nebyl zrovna šťastně zvolený, protože od druhého štychu už to Slovákům jelo o poznání lépe. Naše výprava ale usoudila, že už toho bylo tak akorát, celý den v horku udělal své, tak jsme to po půlnoci zabalili a další dvě kapely si odpustili. (Johan)
Nějak nás přemohla únava a tak už poslední dvě kapely nezvládáme a nabíráme směr Strakonice. Festa de la Pohoda byl jednoduše plný pohody. Mám tyto malé a jednodenní festy rád. Návštěvnost odhadem kolem 250 lidí, krásný areál, komorní atmosféra, mezi punx si hrály malé děti. Skvělé kapely a tradičně skvělá jihočeská banda! Jen ten zvuk mohl být o něco lepší. Tropická sobota byla jednoduše Pohoda! (Peťan)
Jako předposlední na to vlétli a to doslova, SVINĚ! Stálice jihočeské scény, kde za bicími nenajdete nikoho jiného, než pana Brožíka, velitele celého festivalu. SVINĚ! jsou jasná trefa do černého. Svižný hardcore/punk, který to řeže jedna báseň. Bez zbytečný pauz se stanem nese štěkavý zpěv, kterému sekunduje, již zmiňovaný pan pořadatel (ano, další bicmen s mikrofonem – paráda – respekt). Díky této partičce jsem objevoval vody hardcore/punku, takže si celý set-list užívám a nejsem sám, jelikož pogo je v plném proudu. Kdo by také vydržel postávat opodál na hitovky jakými jsou „Výlety“, „O jebání“, Hnědo-bílá“ apod. Opět výborně odehraný koncert, jen snad malá kaňka na kráse, byl zpěv, který, hlavně ze začátku, byl tak příšerně nahlas, že jsem si musel zacpávat uši. Ale jak říká jeden můj kamarád – každý den není posvícení (úsměv). (David)
Letošní Festu uzavírali RETROPROTEST. Což je boční projekt chlapců z Prachaticka a okolí. Je vidět, že pánové holdují starému českému a slovenskému punku. Protože v tuto pokročilou hodinu (cca v půl druhé v noci) bylo možné slyšet na Sokolské louce, covery od KRITICKÉ SITUACE, ZÓNY A atd. Zazněly také hitovky od DAVOVÉ PSYCHÓZY, která svůj parádní, ač moc dlouhý, set-list odehrála jen několik málo hodin zpět. Z mé strany se jednalo o první setkání RETROPROTESTEM a musím říci, že i po tak náročném dnu, plném hudby, jsem si některé staré pecky musel zakřičet do imaginárního mikrofonu (úsměv). Kluci ovládajíc své nástroje na výbornou, si celé hraní také užívali a tak by, dle mého, měl končit každý festival a koncert – tj. s úsměvem na tváři. (David)
Na závěr jsem si nechal shrnutí nehudebních záležitostí. Začnu areálem, zázemím, stravováním, nápoji... Areál jedním slovem parádní. Prostor na břehu Blanice je z jedné strany ohraničen řadou asi deseti garáží, z nichž se některé proměnily na výčepy a výdejny stravy, na prostoru snad tréninkového fotbalového hřiště stál hlavní stan, kde se hrálo, plus další čtyři stany, kam se člověk mohl schovat před sluncem; a když nechtěl, mohl posedávat na trávě, což večer udělal hojný počet příchozích. Na hřišti bylo možné zadarmo stanovat, parkování v okolí bylo taky zdarma. (Johan)
K pití byl Budvar, 10° za 25,-, 12° za 35,-, což mi přišlo v pohodě. O jídlo se postarali Vegan Food, takže je jasné, že maso nebylo, ale komu to vadí, jedno odpoledne se stravovat vegetariánsky? Mně ne a „Pohodovou směs“ jsem snědl s chutí, navíc cena byla víc než příznivá (40 Kč za plnou misku). (Johan)
Co se mi ale líbilo nejvíc, byla opravdu pohodová atmosféra. V areálu pobíhalo snad dvacet malých dětí, které se evidentně dobře bavily, všichni návštěvníci byli samý úsměv, navíc se většina příchozích znala a tak vládla doslova rodinná atmosféra. (Johan)
Jediné, co mi trochu kazilo jinak skvělý den, byl zvuk. Na můj vkus to ve stanu bylo moc nahlas a moc řezavé, nebo jak to lépe popsat. Řešil jsem to postáváním úplně vzadu, případně za stanem, nebo na boku, kde bylo možné sledovat kapelu ze dvou metrů. Jo, a jak jste asi pochopili, žádná ochranka nebo něco podobného, když chtěl někdo skákat z pódia, nikdo mu v tom nebránil, když si někdo do areálu přinesl vlastní minerálku, nikdo mu to nezakazoval, prostě POHODA! (Johan)
Fotky: Michal Kočan
Celá galerie
