Švédské vydavatelství ViciSolum se specializuje na progresivní metal a pokud mohu z jeho produkce v posledních letech soudit, nevydává kraviny. Ani novinka dánské party BOIL na mě nepůsobí špatným dojmem, respektive působí dojmem velmi dobrým.
Obal je takový... podivný. Rozhodně nehýří optimismem, natož barvami, je celý ponurý a znepokojující. Fotky na titulce i uvnitř jsou šedé a znázorňují samé nepěkné věci – interiéry vybydlených domů, podivné postavy, vyděšené tváře nebo hmyz. Tyhle motivy asi dobře korespondují s textovou náplní, protože jako inspirace pro napsání textů sloužila série rozhovorů, které členové kapely vedli s duševně nemocnými lidmi; alespoň je to uvedeno v promo materiálech.
Ale já nemám důvod těmto informacím nevěřit. Hudba je totiž stejně rozevlátá jako myšlenkové pochody schizofreniků. Poletuje od jednoho motivu k jinému, střídají se pasáže melodické a hitové s úseky extrémními, variabilní vokály oscilují od čistého procítěného zpěvu po celou řadu řevů. Díky tomu BOIL nesklouzli k rozplizlé melodické instrumentální předváděčce, která by se potácela odnikud nikam, jen aby bylo slyšet, jak skvělí jsou pánové instrumentalisté. To je sice patrné taky, ale hlavní je, že album je dramatické, energické a díky tomu jeho poslech ani chvilku nenudí. Navíc do promyšlených kompozic vcelku dobře pasují elektronické vsuvky, kterými se naštěstí šetří a jsou dávkovány jako onen pověstný šafrán.
Netvrdím, že jásám nad vším, co se na albu nachází, jsou tu skladby řekněme obyčejnější („In A Blink Of An Eye“), jsou tu podivné pasáže (závěr „Equilibrium“), ale většina materiálu se mi opravdu líbí a poslech si užívám. Velmi silný je dvojblok „Darkest“ a „Equilibrium“. „Darkest“ je křehká písnička, v níž je hojně využitá akustická kytara a nádherné smyčce (a nejde o samply, postarali se o ně hostující muzikanti) a prim patří procítěnému čistému zpěvu; když už jsem u zpěvu, tak Jacob Løbner zaslouží absolutorium, jeho hlas je výborný, naléhavý a křišťálově čistý. Naproti tomu v „Equilibrium“ se hraje na ponuřejší notu, nechybí zde hutné riffy, takřka doommetalové, ale ani recitace podbarvená jednodušší hudbou – a tyhle kontrasty zabírají. Nechybí ani divočina s takřka blackmetalovým skřehotem („Sunbound“) a závěr patří další lahůdce „Almost A Legend“, v níž opět kouzlí smyčcové nástroje naléhavé melodie.
Dánové nepodcenili ani doprovodné záležitosti, o luxusní zvuk se postaral velmi dobře známý Jens Bogren, obal pak pochází z dílny Travise Smithe.
Seznam skladeb:
Čas: 49:07
Sestava:
www.boilmusic.com
www.vicisolum.com
Obal je takový... podivný. Rozhodně nehýří optimismem, natož barvami, je celý ponurý a znepokojující. Fotky na titulce i uvnitř jsou šedé a znázorňují samé nepěkné věci – interiéry vybydlených domů, podivné postavy, vyděšené tváře nebo hmyz. Tyhle motivy asi dobře korespondují s textovou náplní, protože jako inspirace pro napsání textů sloužila série rozhovorů, které členové kapely vedli s duševně nemocnými lidmi; alespoň je to uvedeno v promo materiálech.
Ale já nemám důvod těmto informacím nevěřit. Hudba je totiž stejně rozevlátá jako myšlenkové pochody schizofreniků. Poletuje od jednoho motivu k jinému, střídají se pasáže melodické a hitové s úseky extrémními, variabilní vokály oscilují od čistého procítěného zpěvu po celou řadu řevů. Díky tomu BOIL nesklouzli k rozplizlé melodické instrumentální předváděčce, která by se potácela odnikud nikam, jen aby bylo slyšet, jak skvělí jsou pánové instrumentalisté. To je sice patrné taky, ale hlavní je, že album je dramatické, energické a díky tomu jeho poslech ani chvilku nenudí. Navíc do promyšlených kompozic vcelku dobře pasují elektronické vsuvky, kterými se naštěstí šetří a jsou dávkovány jako onen pověstný šafrán.
Netvrdím, že jásám nad vším, co se na albu nachází, jsou tu skladby řekněme obyčejnější („In A Blink Of An Eye“), jsou tu podivné pasáže (závěr „Equilibrium“), ale většina materiálu se mi opravdu líbí a poslech si užívám. Velmi silný je dvojblok „Darkest“ a „Equilibrium“. „Darkest“ je křehká písnička, v níž je hojně využitá akustická kytara a nádherné smyčce (a nejde o samply, postarali se o ně hostující muzikanti) a prim patří procítěnému čistému zpěvu; když už jsem u zpěvu, tak Jacob Løbner zaslouží absolutorium, jeho hlas je výborný, naléhavý a křišťálově čistý. Naproti tomu v „Equilibrium“ se hraje na ponuřejší notu, nechybí zde hutné riffy, takřka doommetalové, ale ani recitace podbarvená jednodušší hudbou – a tyhle kontrasty zabírají. Nechybí ani divočina s takřka blackmetalovým skřehotem („Sunbound“) a závěr patří další lahůdce „Almost A Legend“, v níž opět kouzlí smyčcové nástroje naléhavé melodie.
Dánové nepodcenili ani doprovodné záležitosti, o luxusní zvuk se postaral velmi dobře známý Jens Bogren, obal pak pochází z dílny Travise Smithe.
Seznam skladeb:
- Sphere
- At The Center Of Rage
- Sever The Tie
- Moth To The Flame
- In A Blink Of An Eye
- Darkest
- Equilibrium
- Heretic Martyr
- Vindication
- Ashes
- Sunbound
- Almost A Legend
Čas: 49:07
Sestava:
- Jacob Løbner – vocals
- Stig Nielsen – guitars and backing vocals
- Kenneth Avnsted – Guitars
- Kristian Outinen – bass and classical guitar
- Mikael Ib – drums and samples
www.boilmusic.com
www.vicisolum.com
