Na úvod bych jen chtěla říct, že mě stále nepřestává štvát, jak lidi nechodí na koncerty. Ano, je naprosto zbytečné nad tím lamentovat, jsem si toho vědoma. Ale neodpustím si to: No a co, že 13. byla středa? Organizátoři přizpůsobili hrací časy, končilo se v 11. A že ani lidi, kteří bydlí v dosahu tramvaje, nebyli schopní přijít na tři švédské kapely za směšných stopade v předprodeji, nad tím mi rozum zůstává stát. (Veronika)
Počet příchozích byl zklamáním... 50 lidí? Plus mínus... Přitom minimálně DIABOLICAL nějaké jméno mají a vstupné bylo opravdu lidové. My jeli ze Strakonic 4 dny po Pekle 80 km v mlze a sněžení... hlavně na DIABOLICAL, které třeba já viděl naposledy v roce 2002 na Open Hellu. (Johan)
Nevím, čím to je, ale mám ke Švédsku velice vřelý vztah. Kapely z této země patří k mým velmi oblíbeným, a pokud by se hypoteticky v České republice změnil radikálně politický režim, byla by to asi první země, ve které bych požádal o azyl. Když jsem tedy zjistil, že se u nás v Plzni bude konat jeden takový švédský večer, nebylo vůbec co řešit. A jak už bývá mým zvykem, chodím všude jako jeden z prvních. Rád čerpám tu atmosféru před koncertem (smích). (Asphyx)
Na začátek musím pochválit perfektní organizaci, za kterou stojí Phantom's Crew. Koncert se konal ve středu a tak bylo velice příjemné, že se končilo v jedenáct v noci a dala se stihnout noční tramvaj. Druhý den v práci to pak není tolik bolestivé. Líbil se mi i zvuk u všech kapel, a když si k tomu připočtete velmi dobrou točenou Plzeň a levný vstup, myslím, že opravdu není co řešit. (Asphyx)
Už při poslechu zvukové zkoušky WARHEIM mi bylo jasné, že tohle bude moje gusto. Zpěvák se rozezpívával, dá-li se jeho skřekot tak honosně nazvat, tradičním výkřikem „Sejtaaaan“ a já se začala těšit. (úsměv) WARHEIM se toho nebáli a spustili pěkný sypec už od začátku. Zvukař Ondra se toho taky nebál a bylo to sakra nahlas. Vystoupení těchto bubáků nemám co vytknout, nechyběly warpainty, propriety na pódiu a zpěvák si chvílemi svými zlopohledy nezadal s Abbathem. Jen by si nemusel vypínat mikrofon. (úsměv) (Veronika)
Ani jedna z vystupujících kapel sice nepatří k těm, ke kterým bych se doma neustále vracel, ale i tak jsem se těšil. Přeci jen, Švédsko je Švédsko. Koncert otevírali blackově naladění WARHEIM. Jednalo se o melodičtější odnož černého kovu, která byla velice často proložený melodickým švédským death metalem. Občas zazněly kousky jako vystřižené z Marduk. Nejednalo se sice o nic světoborného, ani bych si asi nekoupil cd, ale nedá se říci, že by bylo něco vyloženě špatně. Hodně se snažil zpěvák, který rozhodně patřil k tomu lepšímu, co jsem u blackových kapel poslední dobou slyšel. Ostatní mu sice zdatně sekundovali, ale nebyl jsem bůhví jak nadšen. Snažili se, ale holt to nebyla moje krevní skupina. Jedna z takových těch kapel, která neurazí, ani nenadchne. Za mě 6/10. (Asphyx)
WARHEIM nezklamali, ale ani kdovíjak nepotěšili. Podle mě průměr, pravda solidně zmáknutý, ale ničím extra nevybočující. Stojánek se nám ale líbil, na chatě by se hodil jako věšák na kabáty. (úsměv) Kapela ale vypadala s ohlasem spokojeně, zpěvák pak mašíroval sálkem a byl samý úsměv... (Johan)
Na SOULDRAINER jsem se těšila, nabudil mě poslech jejich předposlední desky „Reborn“. Začali stejnojmennou skladbou, dle mého asi největší hitovkou ze zmíněné desky. Ale nějak to zpočátku nemělo šťávu. Je tedy pravda, že kytarista měl prý horečku, takže všechna čest... Že raději neležel někde v tourbusu pod peřinou. Zprvu jsem si říkala, že mě tahle kapelka baví asi víc z desky, ale čím déle jsem stála pod pódiem, tím víc se mi jejich melodický death zadíral pod kůži. Ke konci jsem zjistila, že vlastně házím hlavou a přeju si, aby mohli hrát déle než pouhých vyměřených 45 minut. (Veronika)
O existenci SOULDRAINER jsem se dozvěděl z plakátu na tuhle akci. Někdo mi říkal něco o kombinaci Samael, Hypocrisy a Rammstein, takže jsem byl celkem zvědavý. Ono to možná i tak nějak bylo, kapela sice hrála jen ve trojici, ale z playbacku pouštěla jak klávesy, tak i nějaké čisté zpěvy nebo řeč. Ale nějak to nezabíralo, přišlo mi to celé takové dřevní a obyčejné. Některé melodie byly fajn, ale celkově mě to nebavilo. A bylo trochu smutné, že odešla i část publika, už tak nepočetného, takže SOULDRAINER dohrávali do poloprázdné Lampy. A poznámka k tourbusu – nevím to stoprocentně, ale nedaleko klubu stálo osobní auto s nápisem SOULDRAINER, takže jsme si domysleli, že trio jede turné osobákem. Jestli je to pravda, tak respekt.(Johan)
To, co následovalo potom, bylo pro mě hudební peklo. SOULDRAINER totiž představili přesně tu podobu melodického death metalu, který je mi vyloženě nesympatický. Nedá se sice říci, že by chlapci hráli falešně nebo to flákali, to vůbec ne, ale ty hudební nápady by se hodily spíše na nějakou vesnickou zábavu (mají ve Švédsku vůbec zábavy?). Do toho jsem se ještě dozvěděl, že byl zvolen nový papež (smích). Bývám většinou díky vypitému pivu k živým vystoupením shovívavější, ale to, co předváděli Souldrainer, mi vyloženě podráždilo žaludek. Nebudu radši dále dštít síru, abych fanouškům kapely nekazil dojem, ale já si šel dát radši další pivo. 4/10 a bez debat. (Asphyx)
DIABOLICAL nejsou zrovna kapelou, u které by se mi líbila veškerá jejich alba. Mají určitě songy, které mě dovedou zvednout ze židle, ale i desky, které nemám rád. Přeci jen holduji již trošku jiné odrůdě death metalu a od DIABOLICAL mám raději starší alba. Byl jsem tedy zvědavý, jak to na mě bude fungovat naživo. A zabralo to od prvního songu. Už dlouho jsem neslyšel takhle skvěle sehranou kapelu. Dokonce i skladby, které z cd nemusím, zněly velice dobře. A když si k tomu připočtete ten vynikající zpěv, byl jsem na lopatkách. A bylo mi v tu chvíli úplně jedno, že druhý den budu v práci trpět. Kouzlo živého vystoupení na mě opět zabralo a já dokonce na chvilku roztočil svoje těžce udržované vlasy. Celý set byl doplněn o promítání a tak jsem byl obohacen u jednotlivých songů i o vizuální zážitek. Zvláště některé záběry sedly k jednotlivým melodiím natolik, že z nich až mrazilo. Nebudu to dále zdržovat, měli jste přijít. Za mě 9/10. Skvělé vystoupení. (Asphyx)
DIABOLICAL mě z desky příliš neuchvátili. Když už death metal, preferuju spíš melodický. Nutno uznat, že DIABOLICAL v Lampě vytvořili strhující atmosféru a přítomní vypadali velice nadšeně. Ale ne každý se nechal strhnout. Já vím, že budu zase nejspíš v menšině, ale mě to prostě bavilo jen zezačátku. Oceňuju sugestivní projekci, která ale bohužel moji - v té době již alkoholem dost zmámenou - mysl zaujala víc než hudba samotná. (Veronika)
Kromě Open Hellu jsem DIABOLICAL nikdy nesledoval, alba neslyšel, ale to, co na živo předvedli, mě bavilo. O dvě kytary víc než předchozí parta, takže zvuk byl masivní (ono by to asi šlo i s dvěma kytarami...), ale přitom dostatečně čitelný. Že to bylo nahlas až moc asi nikomu nevadilo, já jako vždy vytáhl špuntíky do uší... DIABOLICAL podle všeho míchali starší přímočarou deathovou tvorbu a novější, dá se říci modernější, Gorovými slovy avantgardnější. Minimálně jedna skladba byla té avantgardy plná a mně se líbila nejvíc – název jsem samozřejmě nezachytil. DIABOLICAL jednoznačně večírek ovládli a tak jsme výlet kvitovali s povděkem. (Johan)
Odcházel jsem do zimní Plzně spokojen a s utkvělou představou, že druhý den zažádám na švédské ambasádě o azyl. Velice příjemná akce, na kterou sice nepřišly davy lidí, ale já ji budu mít ve svém soukromém letošním diáři koncertů velmi vysoko. (Asphyx)
Fotky: Asphyx
Celá fotogalerie
Počet příchozích byl zklamáním... 50 lidí? Plus mínus... Přitom minimálně DIABOLICAL nějaké jméno mají a vstupné bylo opravdu lidové. My jeli ze Strakonic 4 dny po Pekle 80 km v mlze a sněžení... hlavně na DIABOLICAL, které třeba já viděl naposledy v roce 2002 na Open Hellu. (Johan)
Nevím, čím to je, ale mám ke Švédsku velice vřelý vztah. Kapely z této země patří k mým velmi oblíbeným, a pokud by se hypoteticky v České republice změnil radikálně politický režim, byla by to asi první země, ve které bych požádal o azyl. Když jsem tedy zjistil, že se u nás v Plzni bude konat jeden takový švédský večer, nebylo vůbec co řešit. A jak už bývá mým zvykem, chodím všude jako jeden z prvních. Rád čerpám tu atmosféru před koncertem (smích). (Asphyx)
Na začátek musím pochválit perfektní organizaci, za kterou stojí Phantom's Crew. Koncert se konal ve středu a tak bylo velice příjemné, že se končilo v jedenáct v noci a dala se stihnout noční tramvaj. Druhý den v práci to pak není tolik bolestivé. Líbil se mi i zvuk u všech kapel, a když si k tomu připočtete velmi dobrou točenou Plzeň a levný vstup, myslím, že opravdu není co řešit. (Asphyx)
Už při poslechu zvukové zkoušky WARHEIM mi bylo jasné, že tohle bude moje gusto. Zpěvák se rozezpívával, dá-li se jeho skřekot tak honosně nazvat, tradičním výkřikem „Sejtaaaan“ a já se začala těšit. (úsměv) WARHEIM se toho nebáli a spustili pěkný sypec už od začátku. Zvukař Ondra se toho taky nebál a bylo to sakra nahlas. Vystoupení těchto bubáků nemám co vytknout, nechyběly warpainty, propriety na pódiu a zpěvák si chvílemi svými zlopohledy nezadal s Abbathem. Jen by si nemusel vypínat mikrofon. (úsměv) (Veronika)
Ani jedna z vystupujících kapel sice nepatří k těm, ke kterým bych se doma neustále vracel, ale i tak jsem se těšil. Přeci jen, Švédsko je Švédsko. Koncert otevírali blackově naladění WARHEIM. Jednalo se o melodičtější odnož černého kovu, která byla velice často proložený melodickým švédským death metalem. Občas zazněly kousky jako vystřižené z Marduk. Nejednalo se sice o nic světoborného, ani bych si asi nekoupil cd, ale nedá se říci, že by bylo něco vyloženě špatně. Hodně se snažil zpěvák, který rozhodně patřil k tomu lepšímu, co jsem u blackových kapel poslední dobou slyšel. Ostatní mu sice zdatně sekundovali, ale nebyl jsem bůhví jak nadšen. Snažili se, ale holt to nebyla moje krevní skupina. Jedna z takových těch kapel, která neurazí, ani nenadchne. Za mě 6/10. (Asphyx)
WARHEIM nezklamali, ale ani kdovíjak nepotěšili. Podle mě průměr, pravda solidně zmáknutý, ale ničím extra nevybočující. Stojánek se nám ale líbil, na chatě by se hodil jako věšák na kabáty. (úsměv) Kapela ale vypadala s ohlasem spokojeně, zpěvák pak mašíroval sálkem a byl samý úsměv... (Johan)
Na SOULDRAINER jsem se těšila, nabudil mě poslech jejich předposlední desky „Reborn“. Začali stejnojmennou skladbou, dle mého asi největší hitovkou ze zmíněné desky. Ale nějak to zpočátku nemělo šťávu. Je tedy pravda, že kytarista měl prý horečku, takže všechna čest... Že raději neležel někde v tourbusu pod peřinou. Zprvu jsem si říkala, že mě tahle kapelka baví asi víc z desky, ale čím déle jsem stála pod pódiem, tím víc se mi jejich melodický death zadíral pod kůži. Ke konci jsem zjistila, že vlastně házím hlavou a přeju si, aby mohli hrát déle než pouhých vyměřených 45 minut. (Veronika)
O existenci SOULDRAINER jsem se dozvěděl z plakátu na tuhle akci. Někdo mi říkal něco o kombinaci Samael, Hypocrisy a Rammstein, takže jsem byl celkem zvědavý. Ono to možná i tak nějak bylo, kapela sice hrála jen ve trojici, ale z playbacku pouštěla jak klávesy, tak i nějaké čisté zpěvy nebo řeč. Ale nějak to nezabíralo, přišlo mi to celé takové dřevní a obyčejné. Některé melodie byly fajn, ale celkově mě to nebavilo. A bylo trochu smutné, že odešla i část publika, už tak nepočetného, takže SOULDRAINER dohrávali do poloprázdné Lampy. A poznámka k tourbusu – nevím to stoprocentně, ale nedaleko klubu stálo osobní auto s nápisem SOULDRAINER, takže jsme si domysleli, že trio jede turné osobákem. Jestli je to pravda, tak respekt.(Johan)
To, co následovalo potom, bylo pro mě hudební peklo. SOULDRAINER totiž představili přesně tu podobu melodického death metalu, který je mi vyloženě nesympatický. Nedá se sice říci, že by chlapci hráli falešně nebo to flákali, to vůbec ne, ale ty hudební nápady by se hodily spíše na nějakou vesnickou zábavu (mají ve Švédsku vůbec zábavy?). Do toho jsem se ještě dozvěděl, že byl zvolen nový papež (smích). Bývám většinou díky vypitému pivu k živým vystoupením shovívavější, ale to, co předváděli Souldrainer, mi vyloženě podráždilo žaludek. Nebudu radši dále dštít síru, abych fanouškům kapely nekazil dojem, ale já si šel dát radši další pivo. 4/10 a bez debat. (Asphyx)
DIABOLICAL nejsou zrovna kapelou, u které by se mi líbila veškerá jejich alba. Mají určitě songy, které mě dovedou zvednout ze židle, ale i desky, které nemám rád. Přeci jen holduji již trošku jiné odrůdě death metalu a od DIABOLICAL mám raději starší alba. Byl jsem tedy zvědavý, jak to na mě bude fungovat naživo. A zabralo to od prvního songu. Už dlouho jsem neslyšel takhle skvěle sehranou kapelu. Dokonce i skladby, které z cd nemusím, zněly velice dobře. A když si k tomu připočtete ten vynikající zpěv, byl jsem na lopatkách. A bylo mi v tu chvíli úplně jedno, že druhý den budu v práci trpět. Kouzlo živého vystoupení na mě opět zabralo a já dokonce na chvilku roztočil svoje těžce udržované vlasy. Celý set byl doplněn o promítání a tak jsem byl obohacen u jednotlivých songů i o vizuální zážitek. Zvláště některé záběry sedly k jednotlivým melodiím natolik, že z nich až mrazilo. Nebudu to dále zdržovat, měli jste přijít. Za mě 9/10. Skvělé vystoupení. (Asphyx)
DIABOLICAL mě z desky příliš neuchvátili. Když už death metal, preferuju spíš melodický. Nutno uznat, že DIABOLICAL v Lampě vytvořili strhující atmosféru a přítomní vypadali velice nadšeně. Ale ne každý se nechal strhnout. Já vím, že budu zase nejspíš v menšině, ale mě to prostě bavilo jen zezačátku. Oceňuju sugestivní projekci, která ale bohužel moji - v té době již alkoholem dost zmámenou - mysl zaujala víc než hudba samotná. (Veronika)
Kromě Open Hellu jsem DIABOLICAL nikdy nesledoval, alba neslyšel, ale to, co na živo předvedli, mě bavilo. O dvě kytary víc než předchozí parta, takže zvuk byl masivní (ono by to asi šlo i s dvěma kytarami...), ale přitom dostatečně čitelný. Že to bylo nahlas až moc asi nikomu nevadilo, já jako vždy vytáhl špuntíky do uší... DIABOLICAL podle všeho míchali starší přímočarou deathovou tvorbu a novější, dá se říci modernější, Gorovými slovy avantgardnější. Minimálně jedna skladba byla té avantgardy plná a mně se líbila nejvíc – název jsem samozřejmě nezachytil. DIABOLICAL jednoznačně večírek ovládli a tak jsme výlet kvitovali s povděkem. (Johan)
Odcházel jsem do zimní Plzně spokojen a s utkvělou představou, že druhý den zažádám na švédské ambasádě o azyl. Velice příjemná akce, na kterou sice nepřišly davy lidí, ale já ji budu mít ve svém soukromém letošním diáři koncertů velmi vysoko. (Asphyx)
Fotky: Asphyx
Celá fotogalerie
