Tom není žádný slavík, hlas se mu tu a tam zachvěje, občas i ujede, ale většinou zpívá naléhavým hlasem, který k osobně laděným textům docela pasuje. Dvanáct písniček na ploše dvaadvaceti minut značí, že jde o vcelku krátké záležitosti, které netrpí omíláním stejných motivů, takže ani nemají šanci začít posluchače nudit.
Prakticky trvale ční nad muzikou zpěv, na nějaké instrumentální ekvilibristiky tady místo není, na druhou stranu jsou folkové skladby, kterých je na albu většina, vcelku jednoduché, o melodie se stará zpěv a na kytaru k tomu Tom brnká tak nějak dokola jedno a to samé. Občas je okoření ukulele, na stylové poměry netradiční to nástroj a třeba taková Prázdnou ulicí, která mimochodem lehce evokuje Znouzectnost, je díky ukulele mnohem zajímavější.
Punkové skladby nemají daleko k hospodskému bigbítu, Toma v nich doprovázejí členové skupiny Houba a například A housle přestaly hrát je docela solidní vypalovačka.
Ale hlavní síla tohoto materiálu je v textech – písničkáři, mezi které lze Toma zařadit, vždy kladli důraz na sdělení. Tom to má rozdělené:
Obal je strohý, jen dvojlist obsahující texty a sestavu, na obrázek na přední straně navazuje obrázek na straně zadní; zatímco předek je takový depresivní, za "Fantomasem" je krajina poničená a šedá, vzadu to hýří barvami a "Fantomas" kráčí vstříc lepším zítřkům... i když v titulní skladbě to na žádné světlé zítřky nevypadá:
Přišel čas vysvětlit světu i tobě
že tady žijeme ve strašný době...
Kdybych to měl krátce shrnout, tak řeknu, že jde o průměrnou nahrávku, která by punkovému ani folkovému publiku neměla ublížit, že v textech lze najít spoustu pravd a že se to poslouchá docela příjemně. A nejpříjemněji Za tou černou horou, kde se nachází pěkný chytlavý refrén, a kde Tomovi pomáhá se zpěvem slečna (nebo paní) Ivanka.
Seznam skladeb:
- Přišel čas
- Nekonečná cesta
- Otevři oči
- A housle přestaly hrát
- Prázdnou ulicí
- Nejsme nic
- V bezvědomí
- Je mi blbě
- Vítej ve světě
- Za tou černou horou
- Je to dávno pryč
- Zapálím oheň