Druhý prosincový víkend se nesl ve znamení doomu. Do České republiky přijeli potěšit srdce nejednoho melancholika dánští SATURNUS. Já jsem měla tu čest zúčastnit se jejich první zastávky – pátečního vystoupení v Praze. Jelikož Aleš zažil koncerty oba a navíc si na obou akcích zahrál s ET MORIEMUR, rozhodli jsme se podat srovnání obou akcí.
GOT A WOLF: Brno
Na Melodku jsem zavítal poprvé a hned na první pohled mi klub padl do oka. Nebylo těžké se tam cítit dobře, ať už jako návštěvník, či mizerný muzikant. Po bližším seznámení se Starobrnem 11 jsem se šel podívat na začínající GOT A WOLF, o kterých jsem nikdy předtím neslyšel. Mladá parta předvedla opravdu energické vystoupení, kombinovala mix math a metal coreu, hardcoreu, ale došlo i na zvukové stěny, což jsem kvitoval s povděkem. Třebaže kapely podobných žánrů nevyhledávám, GOT A WOLF mne bavili celou přidělenou půl hodinu.
ET MORIEMUR: Praha
Nejvýstižnějším adjektivem, kterým bych popsala pražské vystoupení ET MORIEMUR, se stává slovo rozpačité. O týden dříve v Plzni mě naprosto rozsekali, ale v Exit-Usu jako by tomu něco chybělo. Vůbec to ale nebylo tím, že by to snad kluci špatně odehráli. Vinu dávám jednak špatnému zvuku a jednak tomu, že je tlačil čas. K závěrečné (a mnou nejmilovanější) skladbě „Deep“ je totiž třeba se propracovat postupným vytvářením správně ponuré atmosféry. Přesto mě při závěrečné ultimátní části s klavírem mrazilo.
Novinkové album ET MORIEMUR nesoucí název „Cupio Dissolvi“ se v poslední době nejedenkrát protočilo v mém mp3 přehrávači a nutno říci, že mě nadchlo. I proto jsem ráda, že se kapela úspěšně vyrovnala s výměnou obou kytaristů a prozatímním nahrazením klávesisty samply.
ET MORIEMUR:Brno
Oproti Praze jsme se na podiu cítili o poznání příjemněji a vystoupení dle mého názoru i tak působilo; užili jsme si jej na nejvyšší míru. Třebaže se v publiku neodehrál žádný circle pit, reakce po písních byly vřelé a odcházeli jsme z publika nadšení. A pro mne mohla párty konečně začít (úsměv).
ESAZLESA: Brno
Je to možná ostuda, ale kapelu jsem ještě neměl čest slyšet. Probojoval jsem se na ně až chvíli po začátku a atmosféra, kterou jejich vystoupení oplývalo, mne naprosto pohltila. Songy byly výborně vybrány, takže set zněl dynamicky a vystoupení mělo až na trochu potlačené bicí skvělý zvuk. Co však čert, ani žádný kytarista nechtěl, aparát přestal Esám hrát, byla nutná výměna a tak byli ochuzeni o hrací čas. Po rychlém zapojení bez váhání naskočili přesně tam, kde skončili, a závěrečný „Němý chlapec“ byl pro mne vrcholem celého koncertu. Naprosto skvělé vystoupení a navíc i seznámení s touto výbornou kapelou.
TISÍC LET OD RÁJE: Praha
Než TLOR odstartovali, odskočila jsem se ven provětrat. Když jsem se vracela dolů do nory, potkala jsem hrstku doomařů, zděšeně prchajících s tím, že se to nedá poslouchat. Popravdě i já jsem zalitovala, že jsem zapomněla špunty do uší doma. Když si ale moje uši přivykly tomu, že je to hooodně nahlas a ne právě ideálně nazvučené, začala jsem si vystoupení Tisícovek opravdu užívat. Jako vždy se bylo na co dívat, tentokrát se na pódiu projevovaly dvě zpěvačky, přičemž jedna oplývala lepším skřekotem, než druhá. (Mimochodem, po vystoupení Saturnus jim to pěkně ladilo i na baru při vyzpěvování Macejka:)) Některým návštěvníkům se možná mohlo zdát zařazení TLOR na doomovou akci jako dramaturgické pochybení, pro mne však byla jejich přítomnost vyloženě osvěžující. :)
TISÍC LET OD RÁJE: Brno
Oproti pražskému vystoupení bylo to na Melodce skvěle nazvučené a celá eskapáda, kterou kapela předvádí, mne zde bavila o mnoho víc. Tentokráte jsem i odtrhl oči od věcí dějících se na pódiu, což bylo nemálo náročné a uvědomil si, že v závěrečných skladbách měla kapela výborné nápady. Odezva lidí mi připadala vstřícná a pro mne to byl asi nejlepší zážitek ze všech vystoupení, kdy jsem Tisícovky viděl.
SATURNUS: Praha
Po další zdravotní pauze strávené venku na vzduchu a na báru přišla řada na hlavní hvězdu večera. Už od prvního songu, jímž se stala skladba „Rain Wash Me“ ze zatím poslední desky, se v sále rozpoutala neskutečná atmosféra. A navíc se náhle vyčistil zvuk, právě ve chvíli, kdy jsem si po předchozích dvou kapelách rezignovaně vyndala papírový kapesník z uší a říkala si, že to bude průšvih. Pokud bych podobně jako u EM měla popsat koncert SATURNUS jedním slovem, volila bych uhrančivý. Sotva spustili, nechala jsem se strhnout a náhle jsem se probrala s tím, že hodina je pryč a zaznívá poslední skladba. Kromě průřezu starší tvorbou zazněly i dvě skladby z nového alba, jehož vydání je už už na spadnutí. A podle těchto dvou ochutnávek mohu soudit, že to bude luxusní záležitost. Jediné, co mě mrzí, je, že mi nebylo přáno slyšet naživo „Pretend“.
SATURNUS: Brno
Kapela nastoupila na podium opět v dobré náladě, se stejným setlistem a navíc si užila i problémů s kytarovým aparátem, jako kdyby to už ten večer nestačilo. I přesto, že se jedná o doomaře, všechny nesnáze ustáli s úsměvem a vystoupení si nadmíru užili. Přestože jsem dva večery po sobě slyšel ty samé songy, ničeho jsem nelitoval. Odměnou mi potom byl přídavek v podobě „Pretend“, na který v Praze nebyl dostatek času. O obou koncertech mluvila kapela jen v superlativech a s tak příjemnými lidmi, jakými SATURNUS bez pochyb byli, jsem se loučil jen nerad.
Setlist:
Rain Wash Me, Starres, Inflame Thy Heart, Murky Waters, I Love Thee, Wind Torn, Empty Handed, I Long, Litany of Rain, Christ Goodbye, Pretend
Normal: Verča
Kurzíva: Aleš
Autor fotek: Nathanella
Fotoreport na Photomusic zde
GOT A WOLF: Brno
Na Melodku jsem zavítal poprvé a hned na první pohled mi klub padl do oka. Nebylo těžké se tam cítit dobře, ať už jako návštěvník, či mizerný muzikant. Po bližším seznámení se Starobrnem 11 jsem se šel podívat na začínající GOT A WOLF, o kterých jsem nikdy předtím neslyšel. Mladá parta předvedla opravdu energické vystoupení, kombinovala mix math a metal coreu, hardcoreu, ale došlo i na zvukové stěny, což jsem kvitoval s povděkem. Třebaže kapely podobných žánrů nevyhledávám, GOT A WOLF mne bavili celou přidělenou půl hodinu.
ET MORIEMUR: Praha
Nejvýstižnějším adjektivem, kterým bych popsala pražské vystoupení ET MORIEMUR, se stává slovo rozpačité. O týden dříve v Plzni mě naprosto rozsekali, ale v Exit-Usu jako by tomu něco chybělo. Vůbec to ale nebylo tím, že by to snad kluci špatně odehráli. Vinu dávám jednak špatnému zvuku a jednak tomu, že je tlačil čas. K závěrečné (a mnou nejmilovanější) skladbě „Deep“ je totiž třeba se propracovat postupným vytvářením správně ponuré atmosféry. Přesto mě při závěrečné ultimátní části s klavírem mrazilo.
Novinkové album ET MORIEMUR nesoucí název „Cupio Dissolvi“ se v poslední době nejedenkrát protočilo v mém mp3 přehrávači a nutno říci, že mě nadchlo. I proto jsem ráda, že se kapela úspěšně vyrovnala s výměnou obou kytaristů a prozatímním nahrazením klávesisty samply.
ET MORIEMUR:Brno
Oproti Praze jsme se na podiu cítili o poznání příjemněji a vystoupení dle mého názoru i tak působilo; užili jsme si jej na nejvyšší míru. Třebaže se v publiku neodehrál žádný circle pit, reakce po písních byly vřelé a odcházeli jsme z publika nadšení. A pro mne mohla párty konečně začít (úsměv).
ESAZLESA: Brno
Je to možná ostuda, ale kapelu jsem ještě neměl čest slyšet. Probojoval jsem se na ně až chvíli po začátku a atmosféra, kterou jejich vystoupení oplývalo, mne naprosto pohltila. Songy byly výborně vybrány, takže set zněl dynamicky a vystoupení mělo až na trochu potlačené bicí skvělý zvuk. Co však čert, ani žádný kytarista nechtěl, aparát přestal Esám hrát, byla nutná výměna a tak byli ochuzeni o hrací čas. Po rychlém zapojení bez váhání naskočili přesně tam, kde skončili, a závěrečný „Němý chlapec“ byl pro mne vrcholem celého koncertu. Naprosto skvělé vystoupení a navíc i seznámení s touto výbornou kapelou.
TISÍC LET OD RÁJE: Praha
Než TLOR odstartovali, odskočila jsem se ven provětrat. Když jsem se vracela dolů do nory, potkala jsem hrstku doomařů, zděšeně prchajících s tím, že se to nedá poslouchat. Popravdě i já jsem zalitovala, že jsem zapomněla špunty do uší doma. Když si ale moje uši přivykly tomu, že je to hooodně nahlas a ne právě ideálně nazvučené, začala jsem si vystoupení Tisícovek opravdu užívat. Jako vždy se bylo na co dívat, tentokrát se na pódiu projevovaly dvě zpěvačky, přičemž jedna oplývala lepším skřekotem, než druhá. (Mimochodem, po vystoupení Saturnus jim to pěkně ladilo i na baru při vyzpěvování Macejka:)) Některým návštěvníkům se možná mohlo zdát zařazení TLOR na doomovou akci jako dramaturgické pochybení, pro mne však byla jejich přítomnost vyloženě osvěžující. :)
TISÍC LET OD RÁJE: Brno
Oproti pražskému vystoupení bylo to na Melodce skvěle nazvučené a celá eskapáda, kterou kapela předvádí, mne zde bavila o mnoho víc. Tentokráte jsem i odtrhl oči od věcí dějících se na pódiu, což bylo nemálo náročné a uvědomil si, že v závěrečných skladbách měla kapela výborné nápady. Odezva lidí mi připadala vstřícná a pro mne to byl asi nejlepší zážitek ze všech vystoupení, kdy jsem Tisícovky viděl.
SATURNUS: Praha
Po další zdravotní pauze strávené venku na vzduchu a na báru přišla řada na hlavní hvězdu večera. Už od prvního songu, jímž se stala skladba „Rain Wash Me“ ze zatím poslední desky, se v sále rozpoutala neskutečná atmosféra. A navíc se náhle vyčistil zvuk, právě ve chvíli, kdy jsem si po předchozích dvou kapelách rezignovaně vyndala papírový kapesník z uší a říkala si, že to bude průšvih. Pokud bych podobně jako u EM měla popsat koncert SATURNUS jedním slovem, volila bych uhrančivý. Sotva spustili, nechala jsem se strhnout a náhle jsem se probrala s tím, že hodina je pryč a zaznívá poslední skladba. Kromě průřezu starší tvorbou zazněly i dvě skladby z nového alba, jehož vydání je už už na spadnutí. A podle těchto dvou ochutnávek mohu soudit, že to bude luxusní záležitost. Jediné, co mě mrzí, je, že mi nebylo přáno slyšet naživo „Pretend“.
SATURNUS: Brno
Kapela nastoupila na podium opět v dobré náladě, se stejným setlistem a navíc si užila i problémů s kytarovým aparátem, jako kdyby to už ten večer nestačilo. I přesto, že se jedná o doomaře, všechny nesnáze ustáli s úsměvem a vystoupení si nadmíru užili. Přestože jsem dva večery po sobě slyšel ty samé songy, ničeho jsem nelitoval. Odměnou mi potom byl přídavek v podobě „Pretend“, na který v Praze nebyl dostatek času. O obou koncertech mluvila kapela jen v superlativech a s tak příjemnými lidmi, jakými SATURNUS bez pochyb byli, jsem se loučil jen nerad.
Setlist:
Rain Wash Me, Starres, Inflame Thy Heart, Murky Waters, I Love Thee, Wind Torn, Empty Handed, I Long, Litany of Rain, Christ Goodbye, Pretend
Normal: Verča
Kurzíva: Aleš
Autor fotek: Nathanella
Fotoreport na Photomusic zde
