Tenhle report nebude úplně regulérní - půjde sice o ohlédnutí za prvním ročníkem nového sušického festivalu, ale ohlédnutí konkrétně zevnitř, ryze subjektivní pohledy jedinců, kteří se spolupodíleli na jeho přípravě a chodu a pověřili mne sepsáním níže uvedených řádků. O festivalu se začalo uvažovat letos v březnu. Termín byl zděděn po Šumavském Medvědu, který letos vynechal (pořádající Promises se v tu dobu nacházeli v nahrávacím procesu své druhé desky). Rozhodně nebylo v úvaze navázat, ale přijít s něčím trochu jiným. Dramaturgie festivalu se vyřešila v dubnu a začalo se intenzivně pracovat na webových stránkách a plakátu, vše pochopitelně v duchu myšlenky d.i.y. (do it yourself = udělej to sám). Drobné změny, úpravy a srpen byl ve znamení propagace. Stovky kilometrů, stovky plakátů a letáků. Týden před akcí se počasí vybarvilo tak, že se zvažovala alternativa zastřešeného kulturního domu. A den „D“ nastal. Stejně jako den před ním, i v tento bylo ale nádherné slunečné počasí, čímž bylo hned o starost méně. Na Santosu se začalo okolo 15. hodiny bubenickou performancí. Bidlo Čaj bohužel dalo nakonec přednost divadlu v Prášilech, tudíž byl improvizační jam session jen v několika lidech, kteří se na místě přidali k hlavní iniciátorce a aktérce Elly.
V 16 hodin byla produkce patřičně zesílena - nastoupila totiž první regulérní kapela - UROBORA. Klatovští instrumentalisté předvedli výtečnou ukázku toho, kdo je jejich učitelem a nikdo nepochyboval o tom, že se jmenuje Lvmen. Přijeli, aniž by je kdokoliv z pořadatelů předem slyšel; a nespletli se. Výborný úvod si pochválila asi padesátka návštěvníků, kteří přišli právě včas. Není se co divit, že hned na místě kapela dostala několik nabídek dalších koncertů.
O půl metru výše si nasadili lať pražští FETCH!; a neshodili ji. Vystoupení s nimi bylo domluveno 24 hodin předem, jako náhrada za jednu z hlavních hvězd - Deverovu chybu - jejíž bubeník náhle ulehl v horečkách fyzicky neschopen koncert zvládnout. Dvakrát škoda je to, že by na festivalu Deverovka bývala oslavila na den přesně 10 let! Fetch! pocházejí ze stejný stáje, a sice Silver Rocket, tak byli jistě adekvátní náhradou, byť ještě nemají takové jméno jako Deverovci. Trio nabídlo frenetický noise rock s nesčetnými kudrlinkami a rafinovanými postupy proti proudu tradičního rocku.
První sušičtí zástupci, stoner punkáči REST IN HASTE neměli svůj den, vysoce položenou laťku shazovali song po songu a vůbec zahráli jako by spíše z povinnosti, než-li radosti.
Druzí z čeledi sušičtí byli ASISTAR_T, kteří si celou tuhle taškařici vymysleli. Vzhledem k faktu, že tu kapela pořizovala bootleg pro zatím nejmenovaný etiopský label, bylo vystoupení trochu ochuzeno o pohyb, ale za to zaznělo celkem tucet tracků alternativního rocku. Zpěvačka Elly věnovala koncert své tetě a kapela tak po koncertě prodala téměř druhý tucet ípíček "Dvojzemno", jež vyšlo před pár měsíci ve formátu klasické gramodesky.
Se smrští strakonických drsných hard coristů WITH CARE! se rozsvítila pódiová světla a otevřel již lehce bublající kotlík před jevištěm. Skupina jela jako dobře promazaný, pravidelně servisovaný stroj, překvapila svou sehraností a především intenzitou brutální produkce.
Blatnou svědomitě reprezentovala punková klasika FUNKCE ŠROUBU, která svůj set namrskala do půlhodiny a sypala jednu údernou věc za druhou - a všechny navrch pořádně rychle. Úplně vyškrtala pomalejší kousky a její set měl tím pádem spád strmý jako vodopád. Pankáči byli v transu, jasná věc!
Dramaturgické ochlazení, tedy co se týká rozpumpovaných fanoušků pod pódiem, přišlo s nástupem poláků UNDERGROUND FLY. Festival se uklidnil a víceméně se jen poslouchalo. Nádherný zvuk, brilantní písničky s důrazem na každý detail, precizní přednes. Z Depeche Mode v kombinaci s Pink Floyd nakonec vypadl třeba krásný cover od The Doors a vůbec set pestrobarevných rockových písniček, které posluchače přenesly úplně jinam. Mimo realitu, v niterno sebe sama. Silné vystoupení.
Headlinerem nebyl zvolen nikdo menší než sušická nemilosrdná mordparta MORTIFILIA a svou svěřenou funkci kvarteto splnilo nad všechna možná očekávání. S prvními údery "Just Funny day" se strhlo takové peklo, že byli pořadatelé nuceni z bezpečnostních důvodů odvolat i tanečnice v kůži, které měly být po dobu koncertu před kapelou přímo na pódiu. Mortifilia sypala jak ze dva roky starého debutu "Redemption", tak z právě nahraného následovníka "Embrace", ze kterého zahřměly čtyři kusy. Poslední song se jel pouze s jednou kytarou, přídavky opět ve dvojkytarovém zápřahu. Skvělý koncert byl fyzicky náročný nejen pro fanoušky před pódiem, ale po pravdě ani jim, ani kapele vůbec nedocházel dech.
O půlnoci vybíleno. After party v Simple Music Baru, po šesté ranní pak ve Flamingu. Ti nejotrlejší se domů nedostali před dvanáctou polední. Nejen s nimi za necelý rok nashledanou na „Multikáře“ 2008!
- Text: Rostislav Zemen
- Foto: -FBB-
Poděkování za pomoc s realizací festivalu určitě zaslouží: Kosťa, Petr, David, Ráďa, Michal & MATYPO, SUŠICKÉ NOVINY, Pepa & SANTOS, Simona, Mila, Lenka, Johan & FOBIA, Marek & ATW Service, všechny kapely a v neposlední řadě všichni platící návštěvníci festivalu. Díky!
