Podzimní klubová scéna odstartovala a dobrých akcí je neúměrně více než volného času. Jedna taková, kterou neradno opomenout, se konala ve čtvrtek v pražském smíchovském klubu Underdogs‘. V prostředí, kde poznáte, co skutečně znamená slovní spojení „veřejné záchodky“, kde absentuje pořádná šatna, což v chladných večerech zamrzí, ale také kde mají black metalové koncerty svojskou atmosféru. Což se při akci, na které vystupují jako headliner původně chilští, nyní švédští HETROERTZEN, prostě hodí.
Ale popořadě. Naštěstí jsem na facebooku docela aktivní, takže jsem si všiml, že nedlouho před koncertem došlo k posunu startu akce o půlhodinu. Nuže, pro mne to znamenalo jen to, že jsem musel po celou akci tahat s věcmi do práce a nepřišel jsem v oblečení, které by splňovalo metalové dekorum, ale to vem‘ čert. Každopádně jsem také zaznamenal několik ohlasů, že lidé stihli jen závěr show úvodních Chilanů LVXCÆLIS. Chápu, že občas to pořadatel neovlivní, že si o nějaký časový posun mohou kapely zažádat skutečně chvíli před akcí atd… Ale prostě není dobré hodinku dvě před koncertem změnit čas a spoléhat na to, že všichni stále sledují event na sociální síti.
Teď už k tomu příjemnějšímu – hudbě samotné. Vystoupení LVXCÆLIS mě zajímalo i díky poměrně zdařilým dvěma studiovým deskám. Jihoameričané sice nepřinášejí nic nového, jejich syrový black metal s mnoha odlehčenými pasážemi a d-beaty se ale poslouchá příjemně. Živě mě ale tolik nepřesvědčili. Chvílemi to byl ten správný fanatismus, atmosféru se navodit celkem podařilo, ale za prvé působila hudba LVXCÆLIS až příliš nesourodě (nevím, jestli tam zazněl i cover MOTÖRHEAD, nebo to byla jejich skladba, každopádně do setlistu například tato věc naprosto nesedla) a za druhé na spádu koncertu ubíraly dlouhé pauzy mezi některými songy. Jasně, lepší se v průběhu naladit, než to sypat na rozjetou kytaru, ale občas to byly pauzy, jak kdyby si šel Magister I. rovnou půjčit nějaký jiný nástroj do zkušeben nad klubem. Jednou dokonce zdrhnul za plentu za pódiem, až už se zdálo, že koncert skončil, nakonec ale Chilané odehráli dalších několik skladeb. Také mi přišlo, že až příliš často byly pasáže o hraní na jednu strunu a v sólech by tomu prospěla i druhá kytara, natož když basa nebyla dokonale slyšitelná. Celkově vzato, určitě to nebyl špatný gig, na rozjezd fajn, ale čekal jsem asi víc.
Od SEKTARISM jsem naopak vůbec nevěděl, co očekávat, se studiovou tvorbou jsem se dopředu neseznámil. Jde o funeral doom metalový projekt všech členů MALHKEBRE. Od těch si nepamatuji, zda jsem kdy něco slyšel, ale mají vtipnou fotku na metal-archives. A mimochodem tedy v obou kapelách hraje Johannes Judicaël alias A. K. z MERRIMACK, THE ORDER OF APOLLYON, VORKREIST, NEO INFERNO 262 nebo DECLINE OF THE I, což už jsou jistě známější a často velmi kvalitní skvadry. Každopádně, SEKTARISM vsadili na dosti specifickou show, v bílých kápích nastoupili v sestavě čtyři hudebníci a jeden přísedící, který v průběhu show například požehnal voskem členům skupiny i prvním dvěma řadám v publiku, skoro přišel k úrazu na schodech ze stage nebo se pošťuchoval s vokalistou. To byl mimochodem řádný šílenec s rozmanitým projevem vokálním, ale hlavně mimickým. Občas to působilo tedy už trochu komicky, ale maniakálnost řádná. Hudebně to byl skutečně funerál, s vlivy sludge nebo drone, a přiznám se, že sice show SEKTARISM muziku trochu zastínila, ale rozhodně mi poslech nevadil, nebylo to vůbec špatné. Oproti nové desce „Fils de Dieu“, kterou jsem následně po koncertě zkusil, se mi naživo víc líbil zvuk kytary, v Underdogs‘ zněla mnohem ostřeji než na albu. A celkově jsem asi rád, že jsem si SEKTARISM nepouštěl před koncertem, protože by mě deska mohla předem odradit. Jak jsem zmínil, naživo mě to celkem bavilo, ač to bylo hodně i vizuální zajímavostí, ale „Fils de Dieu“ jsem měl fakt velký problém doposlouchat.
Zlatý hřeb večera na sebe nenechal dlouho čekat a hlavně – splnil vysoká očekávání. HETROERTZEN jsem viděl zhruba před pěti lety, když onehdá hráli v HooDoo s DØDHEIMSGARD a TROLL, kteří tehdy všechny převálcovali. Od té doby se docela významně obměnila/prostřídala sestava, takže například vokály už má na starosti kytarista Anubis a dřívější zpěvák Frater D se věnuje výhradně bicím. Do kapely též přišel trochu glammetalově vyhlížející basák Ham. A HETROERTZEN to v Underdogs‘ šlapalo jako po másle. Anubis tam s přehledem sázel četné čisté vokály i nasraný ryk, kapela krásně vyvážila setlist, v němž nechyběly jak novinky jako „Uprising“ či „The Trial“, tak starší věci typu „Like the Serpent“ nebo „Blood Royale“. I bez nějakých serepetiček měla show HETROERTZEN potřebnou auru, chladné podsvícení také udělalo své, ale hlavně perfektní výkon sympaticky působící formace. Čtveřice se pohybuje od magických pasáží až k odvázanějším šlapavým partům, její hudba je dostatečně rozmanitá a zhruba hodinka utekla jako voda. Zvuk se po celý večer držel na velmi dobré úrovni, u HETROERTZEN vygradoval, všechny nástroje parádně vyvážené. Nemám moc co vytýkat.
Ačkoliv sety LVXCÆLIS a SEKTARISM nepatřily zrovna k nejlepším, které jsem za poslední měsíce viděl, HETROERTZEN dojem jednoznačně napravili a odcházel jsem velmi spokojen. Na jejich novější desky jsem zaznamenal různé názory, osobně mě ale zatím nezklamali, a to ani naživo. Výborný set.
