Dnes je vše podstatně jednodušší než před několika lety. Nemusíme se vidět tváří v tvář a přitom se můžeme v reálném čase bavit přes klávesnici počítače. Nemusíme chodit do obchodu. Máme možnost si námi vybraný nákup nechat dovézt až domů. Dokonce ani nemusíme nosit peníze a přesto si vše koupíme. Krom těchto vymožeností už dlouhou řadu let pro muzikanty a experimentátory existuje ještě jeden skvělý trik. Nahrávání hudby bez skutečných nástrojů. Právě posledně jmenovaná vymoženost dává prostor lidem, kteří chtějí experimentovat se zvuky a jsou si dobře vědomi faktu, že jejich díla stojí na samém okraji hudebního zájmu. Proto nemíří do vyspělých studii, která by spolkla finance, jejichž návratnost je absolutně nulová, ale spoléhají se na počítačové softwary, které jsou pro jejich počínání dostačující.
O GLAUKOM SYNOD toho není mnoho ke zjištění. Maximálně to, že jde o jednočlenný projekt jistého G. S. z Francie. Pseudonym je zkratkou samotného názvu projektu. Zvláštní je také formát média, na kterém je tato nahrávka šířena. Mně se naštěstí do rukou dostal výpalek namísto audiokazety. Autor si je totiž dost dobře vědom toho, že v dnešní době vlastní kazetový přehrávač buď to jen opravdoví sběratelé, nebo majitelé starých hifi soustav. U těch je ale problém ten, že kazetová mechanika se vždy odporoučela jako první.
Hudebně je „Vampires and gorgeous throats“ pořádně silnou kávou. Troufám si tvrdit, že pravověrně kovaným jedincům by tento materiál mohl v mozku napáchat velké škody s trvalými následky. Když jsem nahrávku poslouchal poprvé, tak musím říct, že jsem byl docela zklamaný. To, co jsem slyšel, mi připadalo jako nějaký demo podklad pro kdejakou elektro-grindovou chásku. Proto jsem tuto patnáctiminutovou záležitost na nějakou dobu odložil, a čekal, kdy přijde to cukání v mozku zkusit to znovu a trochu jinak. Netrvalo to ani měsíc a CD opět putovalo tam, odkud bylo nedávno nemilosrdně vyhozeno. Tedy do přehrávače. Během té doby, co zlatavý kotouček čekal na svoji druhou příležitost, jsem krapet změnil svůj postoj k tomuto „dílu“. Už jsem neočekával hromady navrstvených zvuků, ani brutální útok na zalehlé zvukovody, ale minimalistické hudební bádání.
Celou záležitost otevírá intro jako z nějaké fabriky. Vždycky jsem si takto představoval rachot v železárnách. Tento úvod netrvá ani dvě minuty, takže nestihne nudit. Navíc jako navození atmosféry celku a odrazení těch, kdo sáhli o nahrávku vedle, funguje naprosto skvěle. Jako první na řadě je tedy „Vampires - Absolute self obliteration“. Jak už název napovídá, jde o naprostou industriální vymývárnu. Jen s tím rozdílem, že tady se to dá, oproti jiným, ještě stále poslouchat. To o následující „Jungle glaukom fever“ by se dalo napsat, že jde o bláznivého Tarzana, který se stále snaží někam dovolat, ale volané číslo neexistuje. Zároveň jde, dle mého, o nejvydařenější song. Především kvůli množství použitých zvuků, které na sebe dobře navazují a tím vytváří i jistý příběh. Další dva tracky jsou spíše šíleným počínáním zvukového chemika a opět navazují na ruch fabriky započatý už v intru. Předposlední zásek „Absoloz omgr“ je shluk navrstvených zvuků, jež se přelévají z kosmických dálek někam do útrob techno párty. Závěrečná kompozice je jako buchar lisující železné pláty. Jen s tím rozdílem, že nepracuje stále ve stejném rytmu.
I přesto, že by mnohým hudebním posluchačům mohla „hudba“ GLAUKOM SYNOD připadat zvláštní, ba dokonce neposlouchatelná, tak já takovýto pocit nemám. Pravda, první srážka s tímto tělesem byla poněkud tvrdší, ale když nemáte žádná velká očekávání, tak se jedná o docela pohodový industriální mix. Vzhledem k tomu, že tento hudební styl vyhledávám jen okrajově, tak bodové hodnocení protentokrát vynechám.
Seznam skladeb:
- Dronocosm
- Vampires - Absolute self obliteration
- Jungle glaukom fever
- Ejaculohydron Tricephalis
- Throattomb
- Absoloz omogr v1.0.5
- The iron tongue
Čas: 15:00
Sestava:
- G. S.
