Pozn. pro archiváře: INSANIA v době prvního vydání „Trans-Mystic Anarchy“ používala „krycí“ název INSANIA & THE ARISTOCRACY OF NEW OUTLAWS. Autor této stati to ví, ale stejně jako všichni ostatní rozumní jedinci registrující skupinu tento jazykolam nikdy nepoužíval. Není použit ani zde, INSANIA je prostě INSANIA. (Jako podpůrný důkaz vůči případným námitkám nejmenovaného puntičkáře ještě doplňuji, že na hřbetu obalu CD z roku 2001 byl uveden název INSANIA bez dovětku.)
Rouhání je pro nás evergreen a vhodnou relaxační technikou.
Rouhání je pro nás evergreen a taky romantickou mystikou.
Rouhání je pro nás evergreen, kacířství naší modlitbou.
Tenhle zlidovělý text asi největšího hitu „Rouhání je pro nás evergreen (Zabuším na bránu pekelnou)“ z alba „Trans-Mystic Anarchy“ ideálně reprezentuje INSANII na začátku nového milénia. Podobnými říkankami kapela odstartovala éru, ve které se trefovala do církevních dogmat a náboženských symbolů, nejen v textech, ale i v bookletu. Právě ten k albu „Trans-Mystic Anarchy“ disponuje nejen texty, ale taky spoustou komiksových obrázků s neuvěřitelně vtipnými průpovídkami andělů a dalších náboženských figur. Jeptiška káže dětem, aby nepřišly pozdě do hodiny anarchomagie, mesiáš vyzývá posluchače, aby uspořádali festival okultních kapel, boží oko se vyskytuje v recyklované podobě... Všechny tyhle legrácky zapůsobily už v době vydání, a jejich trvanlivost, původně plánovaná do příštího zatmění měsíce, přežila nejen ono příští zatmění, ale i několik dalších. Tudíž je jasné, že si materiál zasloužil reedici, a když už reedici, tak s plnou parádou.
Protože INSANIA patří mezi naše (teď myslím sebe a kumpána, se kterým o muzice diskutujeme nejvíc) nejoblíbenější kapely, ne-li vůbec tu nejoblíbenější, tak nás samozřejmě myšlenka vinylové edice napadla už několikrát. Vždycky jsme došli k závěru, že kdyby měla gramodeska vyjít, tak bychom vyřadili tři skladby, aby se materiál vešel na jednu placku, a to blbosti „Hádka mollového a durového počítače na palubě vesmírného korábu“, „Moribayassa“ a „Soulož elektrické kytary s Emou Destinnovou“. Stopáž by spadla na nějakých pětačtyřicet minut a to by se vinyl vešlo tak akorát, aniž by utrpěl zvuk. Jenže Berry je beran, ctitel tradic, takže podobně jako v případě reedice „Prosincové noci...“, která si taky říkala o vynechání pitomostí, i tady zůstalo vše na svém místě (s čímž musela evidentně souhlasit i druhá vydavatelská strana). Tudíž se nahrávka ocitla hned na dvou deskách, a to doslova parádních. Ono vůbec celé reediční balení je jedním slovem úchvatné. Gatefold ctí původní vydání na 101 %, všechno je v rámci možností na svém místě, a navíc přibyla jedna hláška v duchu těch původních: Můj bože, ti psychopati to vydali v reedici. Tahle větička se objevuje na jednom ze dvou vložených listů, které obsahují texty a zmíněné komiksové obrázky. Největší pozornost zasluhují obě desky, které jsou určené nejen k přehrávání, ale taky ke kochání se... jedna je bílá s černými cákanci, druhá sytě červená (rudá) taktéž s černými cákanci. Obě tyhle nádhery jsou vloženy do poctivých dvouvrstvých sáčků, papír je vystlaný mikrotenem, takže obě desky jsou v nejlepších možných podmínkách. K deskám je navíc přiložen i kompaktní disk, který taky vypadá jako ten původní, a i tahle drobnost mi dělá radost, mám aspoň co poslouchat v autě. (úsměv) Jen škoda, že k CD není booklet, v krabičce vypadá kolečko jako sirotek.
Jako správnému fetišistovi mi stačí se celou tou parádou kochat, ani si nemusím desky přehrávat, stejně znám nahrávku nazpaměť. Nejspíš ji zná i každý čtenář téhle oslavné ódy, ale jestli sem zabloudil někdo, kdo právě spadl z Měsíce, tak ve zkratce... Když si odmyslím výše zmíněné úlety, lze skladby rozdělit do dvou kategorií. Tu první reprezentují přímočaré hardcorové nájezdy „Hells Knows Who We Are“, „Rouhání je pro nás evergreen“, „Vražda ve staré hvězdárně“, „Chaos! Oheň! Žár! Bouře!“ či (částečně) „Kill Me Before I Kill You“ (první tři jsou dodnes součástí koncertního setu), u kterých je možné si umlátit palici a ještě při tom vykřikovat výše uvedené rouhačské věty, či vzývat chaos a oheň a žár a bouři. Což je výhoda českých textů, u těch anglických to až tak nefunguje a postupem času k tomu dospěla i kapela, která se postupně angličtiny zbavila.
Druhou sortu reprezentují písně pomalejší, promyšlenější, zasněné, mystické, vesmírné, zachmuřené... Z nich jednoznačně vyčnívá skvělý duet Polyho a Hanky Nogolové (dnes Hajdové, SSOGE) „S námi proti nám (Vesmír je náš dvojí agent)“, hudební perla opatřená snad vůbec nejlepšími slovy, která jasně dokládají, že Bůh, ďábel, Slunce i Měsíc jsou proti nám, jediný, kdo je s námi, je vesmír. Ale ani další skladby nelze označit jinak než jako skvělé, v každé lze najít něco interesantního, ať už v podobě dalších slovních vychytávek, tak v rovině hudební, zdánlivě třeba monotónní, ale v pravý čas kapela přidá na naléhavosti, na tempu, prostě nuda žádná a radost při poslechu samá.
2LP vyšlo jako sběratelská limitovaná ručně číslovaná edice v nákladu 514 kusů, což na první pohled vypadá jako bezmyšlenkovitost, ale u kooperace Magick Disk Muick(u) a Našich desek má všechno nějaký smysl, takže tady stačí pohled na logo INSANIE v podobě čísel a písmen – 1N54N14 – a je jasné, kde se číslice 5, 1 a 4 vzaly...
Seznam skladeb:
Čas: cca 52 min
Hrály vám tyto formy života:
Na albu hostují tyto pozemské formy života:
www.insania.cz
http://bandzone.cz/insania
www.madmusick.cz
www.the-aardvark.cz/nase-desky
Rouhání je pro nás evergreen a vhodnou relaxační technikou.
Rouhání je pro nás evergreen a taky romantickou mystikou.
Rouhání je pro nás evergreen, kacířství naší modlitbou.
Tenhle zlidovělý text asi největšího hitu „Rouhání je pro nás evergreen (Zabuším na bránu pekelnou)“ z alba „Trans-Mystic Anarchy“ ideálně reprezentuje INSANII na začátku nového milénia. Podobnými říkankami kapela odstartovala éru, ve které se trefovala do církevních dogmat a náboženských symbolů, nejen v textech, ale i v bookletu. Právě ten k albu „Trans-Mystic Anarchy“ disponuje nejen texty, ale taky spoustou komiksových obrázků s neuvěřitelně vtipnými průpovídkami andělů a dalších náboženských figur. Jeptiška káže dětem, aby nepřišly pozdě do hodiny anarchomagie, mesiáš vyzývá posluchače, aby uspořádali festival okultních kapel, boží oko se vyskytuje v recyklované podobě... Všechny tyhle legrácky zapůsobily už v době vydání, a jejich trvanlivost, původně plánovaná do příštího zatmění měsíce, přežila nejen ono příští zatmění, ale i několik dalších. Tudíž je jasné, že si materiál zasloužil reedici, a když už reedici, tak s plnou parádou.
Protože INSANIA patří mezi naše (teď myslím sebe a kumpána, se kterým o muzice diskutujeme nejvíc) nejoblíbenější kapely, ne-li vůbec tu nejoblíbenější, tak nás samozřejmě myšlenka vinylové edice napadla už několikrát. Vždycky jsme došli k závěru, že kdyby měla gramodeska vyjít, tak bychom vyřadili tři skladby, aby se materiál vešel na jednu placku, a to blbosti „Hádka mollového a durového počítače na palubě vesmírného korábu“, „Moribayassa“ a „Soulož elektrické kytary s Emou Destinnovou“. Stopáž by spadla na nějakých pětačtyřicet minut a to by se vinyl vešlo tak akorát, aniž by utrpěl zvuk. Jenže Berry je beran, ctitel tradic, takže podobně jako v případě reedice „Prosincové noci...“, která si taky říkala o vynechání pitomostí, i tady zůstalo vše na svém místě (s čímž musela evidentně souhlasit i druhá vydavatelská strana). Tudíž se nahrávka ocitla hned na dvou deskách, a to doslova parádních. Ono vůbec celé reediční balení je jedním slovem úchvatné. Gatefold ctí původní vydání na 101 %, všechno je v rámci možností na svém místě, a navíc přibyla jedna hláška v duchu těch původních: Můj bože, ti psychopati to vydali v reedici. Tahle větička se objevuje na jednom ze dvou vložených listů, které obsahují texty a zmíněné komiksové obrázky. Největší pozornost zasluhují obě desky, které jsou určené nejen k přehrávání, ale taky ke kochání se... jedna je bílá s černými cákanci, druhá sytě červená (rudá) taktéž s černými cákanci. Obě tyhle nádhery jsou vloženy do poctivých dvouvrstvých sáčků, papír je vystlaný mikrotenem, takže obě desky jsou v nejlepších možných podmínkách. K deskám je navíc přiložen i kompaktní disk, který taky vypadá jako ten původní, a i tahle drobnost mi dělá radost, mám aspoň co poslouchat v autě. (úsměv) Jen škoda, že k CD není booklet, v krabičce vypadá kolečko jako sirotek.
Jako správnému fetišistovi mi stačí se celou tou parádou kochat, ani si nemusím desky přehrávat, stejně znám nahrávku nazpaměť. Nejspíš ji zná i každý čtenář téhle oslavné ódy, ale jestli sem zabloudil někdo, kdo právě spadl z Měsíce, tak ve zkratce... Když si odmyslím výše zmíněné úlety, lze skladby rozdělit do dvou kategorií. Tu první reprezentují přímočaré hardcorové nájezdy „Hells Knows Who We Are“, „Rouhání je pro nás evergreen“, „Vražda ve staré hvězdárně“, „Chaos! Oheň! Žár! Bouře!“ či (částečně) „Kill Me Before I Kill You“ (první tři jsou dodnes součástí koncertního setu), u kterých je možné si umlátit palici a ještě při tom vykřikovat výše uvedené rouhačské věty, či vzývat chaos a oheň a žár a bouři. Což je výhoda českých textů, u těch anglických to až tak nefunguje a postupem času k tomu dospěla i kapela, která se postupně angličtiny zbavila.
Druhou sortu reprezentují písně pomalejší, promyšlenější, zasněné, mystické, vesmírné, zachmuřené... Z nich jednoznačně vyčnívá skvělý duet Polyho a Hanky Nogolové (dnes Hajdové, SSOGE) „S námi proti nám (Vesmír je náš dvojí agent)“, hudební perla opatřená snad vůbec nejlepšími slovy, která jasně dokládají, že Bůh, ďábel, Slunce i Měsíc jsou proti nám, jediný, kdo je s námi, je vesmír. Ale ani další skladby nelze označit jinak než jako skvělé, v každé lze najít něco interesantního, ať už v podobě dalších slovních vychytávek, tak v rovině hudební, zdánlivě třeba monotónní, ale v pravý čas kapela přidá na naléhavosti, na tempu, prostě nuda žádná a radost při poslechu samá.
2LP vyšlo jako sběratelská limitovaná ručně číslovaná edice v nákladu 514 kusů, což na první pohled vypadá jako bezmyšlenkovitost, ale u kooperace Magick Disk Muick(u) a Našich desek má všechno nějaký smysl, takže tady stačí pohled na logo INSANIE v podobě čísel a písmen – 1N54N14 – a je jasné, kde se číslice 5, 1 a 4 vzaly...
Seznam skladeb:
- Side A
- Hells Knows Who We Are
- The Lunar Priestess and the King of Sun
- Rouhání je pro nás evergreen (Zabuším na bránu pekelnou)
- S námi proti nám (Vesmír je náš dvojí agent)
- Side B
- Hádka mollového a durového počítače na palubě vesmírného korábu
- Vražda ve staré hvězdárně
- Heretical Anarchy Is Perfect Therapy
- Za nebem
- Side C
- Chaos! Oheň! Žár! Bouře!
- Moribayassa
- Aleluja
- Mother Theresa & Faust
- Side D
- Blue Silent Spell
- Kill Me Before I Kill You (Love Song)
- Yeaternight
- Soulož elektrické kytary s Emou Destinnovou
Čas: cca 52 min
Hrály vám tyto formy života:
- [Poly (g, psychotenor) + Black Drum (d) + Klíma (b)]3 = 1N54N14 = INSANIA®
Na albu hostují tyto pozemské formy života:
- Hanka Nogolová - vocals (4, 12)
- Tubabu - West African rhythms (10)
- Gabriellah - chorus (10)
- Ema Destinnová (16)
www.insania.cz
http://bandzone.cz/insania
www.madmusick.cz
www.the-aardvark.cz/nase-desky
