ZEALOTRY – The Charnel Expanse

Království fantazie se skrývá uvnitř každého z nás. Někdy rádi proplouváme hlubinami vlastní mysli jako surfař na vlnách oceánu. Občas vidíme a slyšíme krásu zhmotněnou do nejpříjemnějších představ a někdy se trápíme obrazy plnými smrti a utrpení. ZEALOTRY jsou progresivní death metalisté. Do své hudby začleňují umně prvky z jiných stylů, ale to takovým způsobem, že smrtící kov je vždy jasně daným základem. Nemáte tak příliš často takový ten pocit, kdy vám přijde hudba již příliš neuchopitelná. Samozřejmě, i zde se v určitých momentech dotknete nestravitelných preludií. Ty jsou ale naservírovány s citem a netrvají příliš dlouho. Dokonce pak máte při dalším poslechu chuť je rozplést. Nevyzpytatelné jsou cesty těchto Američanů. Dotýkají se jak klasiky DEATH (napadá mě album „Leprosy“), tak třeba i takových OBSCURA, INCANTATION, ENTOMBED, AUTOPSY. Zkrátka, myslím, že každý trošku vnímavější posluchač si na albu „The Charnel Expanse“ najde kousek toho svého „dobrého death metalu“, který zná.

Kapela byla založena v roce 2005 a letošní deska je jejich prvotinou. Jinak mají na kontě ještě demonahrávku z roku 2009 („Radix Malorum“) a singl z loňského roku („Blighted Paradise/ Decaying Echoes). Na první pohled mě zaujal motiv na obalu recenzovaného CD. Stojí za ním Turkka G. Rantanen a první, co mě napadlo, bylo, že se jedná o nějakou bájnou podmořskou příšeru pocházející snad z nějaké dosud neprobádané hlubiny. Samotná muzika je pak velmi dobře a pečlivě zvukově ošetřena (mastering New Alliance East, engineering Jacob Smidt, Piere Tougas a Collin McGee). Poslech je opravdu spíše takovým gurmánským zážitkem, než „obyčejným“ setkáním s pro mě dodnes zcela jinak neznámou kapelou. Pánové si v podstatě jen tak jakoby v pozadí hrají jakési technické „finesy“. Jenže při bližším a soustředěnějším vnímání pomalu do jejich nahrávky pronikám a postupně objevuji stále nové a nové momenty. S touto deskou se jednoduše nudit nebudete. Nejedná se sice o nějaký „nářez“ a občas bych ocenil větší tlak a gradaci, ale i tak jde o velice zajímavou a příjemnou společnost.

Až na nejtemnější dno oceánů jsou vystavěny stěny z kytarových motivů. Hlas, zdánlivě monotónní si jen tak vzadu cosi pobrukuje a dodává celku další šílenou dimenzi. Plavete nad kilometrovým sloupcem vody a je vám už dávno jasné, že žralok je tím nejmírnějším predátorem široko daleko. Mezi solí, která vás všude obklopuje, cítíte krev. Ve větru zní skoro až filozofické texty ZEALOTRY. Ti přednášejí z vysoké školy death metalové klidně a s rozvahou. Máte (jako vlastně vždy) dvě možnosti. Buď přistoupíte na jejich teorii smrti a naplno se oddáte jejich učení nebo je zatratíte jako slepou vývojovou větev. Ostrov s pevnou zemí je totiž hodně daleko a o záchranném kruhu si můžete nechat jen vyděšeně zdát. Zajímavé je, že vás napadají nejlepší myšlenky v životě (nebo si to alespoň myslíte). Přiznávám, že se mi těžko vyjadřují pocity, kterými na mě deska působí. Jednak je jich velké množství, ale hlavně kolem mě těkají (jako muzika ZEALOTRY) a nenechají se chytit.

„The Charnel Expanse“ je death metalovou poezií velmi vysoké kvality. Líbí se mi, že si hrají po svém, vše je promyšlené, každá nota sedí, kde má. Možná bych občas vytknul určitou monotónnost. Osobně mám více raději razantnější způsob smrtícího kovu. To mi ale nebrání v tom si jednou za čas zaplavat mezi jednotlivými zdánlivě šílenými motivy, kterých je na této desce opravdu mnoho. Doporučuji tedy poslech někde v klidu a pohodě. Nechte na sebe tyhle mladé profesory jen tak hudebně působit a uslyšíte sami. A pokud vám zrovna nesednou do nálady, nezoufejte a zkuste to za nějaký čas znovu. Jejich přístup je totiž natolik komplikovaný a matematický, že vás možná ta složitost a zdánlivý chlad zpočátku odradí. Za touto „mechanickou“ slupkou se ale ukrývá tepající živoucí příšera, kterou jste možná občas potkali ve svých nejstrašnějších snech. Jde po vás. Máte to stejně již dávno spočítané, tak nemusíte ani utíkat. Možnost úniku neexistuje. Já jsem také neutekl a jsem chycen do jejich sítí. Death metal s filozofickým rozměrem.

Seznam skladeb:

1. Avatars of Contempt, Pt. I
2. Avatars of Contempt, Pt. II
3. Avatars of Contempt, Pt. III
4. The Dysgenicists
5. Blighted
6. Decaying Echoes
7. The Charnel Expanse
8. Codex Mysterium
9. Apex Predator
10. The Unmaking

Čas: 46:30

Sestava:

• R. Termin – zpěv, kytara
• J.Demakis – basa
• P. Tougas – kytara, zpěv

https://www.facebook.com/zealotrymetal
http://zealotry.bandcamp.com/
http://www.last.fm/music/Zealotry

http://www.memento-mori.es/