Musím říci, že jsem se při pohledu na obal pořádně lekl. Jeho inspirace posledním coverem GOD DETHRONED je totiž opravdu markantní. Pak jsem si přečetl název kapely a uklidnil se. Tedy, mohla si tu kopírku kapela odpustit, to zase jo. Další zjištění mě zase trošku navnadilo. ICONS OF BRUTALITY pocházejí z Nizozemí, zemi to death metalu zaslíbené. Odpusťme jim tedy hned na začátku nepůvodnost obalu (a vlastně i tu hudební). Přeci jen se jedná o jejich první album a dají se očekávat menší nešvary. Hned od začátku se na vás vyhrne směs holandského a švédského death metalu. Dokonce se v některých pasážích dočkáme malinko hardcoru. A že se nejedná o žádná ořezávátka! To, co se na vás z desky vyvalí, by porazilo nejednoho otrlého posluchače.
Hudba se zdá být v pořádku. Zdánlivý chaos se řítí kupředu nezadržitelně a s pořádnou porcí energie. Zpěvák, který si říká Jimme, vypadá, jako by vůbec nepotřeboval oddych. Mám moc rád kapely, které hrají „nářezově“. Jen se mi nesmí stávat, aby se jednotlivé songy slévaly do jednolitého bloku. Ono tohle sice musí fungovat velice dobře naživo, ale při poslechu doma s tím mám poměrně problém. Trošinku horší (asi záměrně) je na mě i zvuk. Ale to bývá u takových průplachů skoro vždycky, pořád se pohybujeme v undergroundu a dá se ledacos odpustit. Výše jsem zmínil hardcore. Ano, vyskytuje se zde, ale jen v malé míře. A protože mi tento styl nedělá vůbec dobře, mám vždy při jeho zaslechnutí chuť posouvat CD na další song. Naopak musím vyzdvihnout „švédské“ pomalejší chvilky, které dají alespoň trošku odpočinout od celkové masáže a dodávají desce určitou pestrost.
Vcelku sympatická je snaha kapely vymazat váš mozek smrští mrtvých riffů. Líbí se mi, že muzikanti nepoužívají nástroje k nějakým zbytečným exhibicím. Mají je jen k jedinému účelu. Vytvořit dole pod pódiem mohutný mosh-pit. Za sebe bych si dovedl představit lepšího zpěváka, tady se na mě někdy řve až příliš „slabě“. A nelíbí se mi „odstín“ jeho growlu. To jsou ale všechno jen připomínky, které u někoho můžou být spíše plusem. Tady se nejedná o „procítěnou muziku“ ani o „skvělé muzikanty“. Tady se vám snaží nakopat zadky a rozsekat vás na malé kousíčky. Musíte z koncertu odejít vymačkaní jako totálně rozšlapaný citron. Z pódia musí skákat i největší flegmatici, kteří většinou poslouchají muziku se zasněným pohledem. Jestli jste až doposud nahlíželi na svět jako optimisté, po poslechu ICONS OF BRUTALITY vás to určitě přejde.
Nebudu mít asi chuť si nechat masírovat mozek „Between Glory and Despair" příliš často, ale určitě si nechám rád tohle tsunami občas prohnat hlavou. Sice je pravda, že to není deska, z které bych si nadělal do kalhot, ale musím uznat, že je ta smrtící energie v některých momentech opravdu nakažlivá. Někteří z vás pravděpodobně kapelu ocení více než já, ale jak všichni víme, každý názor je subjektivní. Já se zatím stavím k této desce poněkud zdrženlivěji. Možná mě ten ostych časem přejde a podlehnu úplně, zatím nevím. Našlápnuto mají dobře. Můžu určitě slíbit, že kapelu budu nadále vést v patrnosti a pokud se odhodlá některý promotér a přiveze ji k nám do České republiky, rád ji zhlédnu naživo. Zatím si nechávám v hodnocení malou rezervu. Co kdyby náhodou letos vydali ještě jedno album, na kterém by odstranili pro mě důležité „nedostatky“? Velmi příjemná deska. Brutální pozdrav ze země tulipánů.
Seznam skladeb:
- Just Let Them Burn
- Between Glory and Despair
- Accompanied By Attrition
- Icons of Brutality
- Built to Grind
- Unleashed by the Carnifex
- Right Leg Solution
- Sacred Days of Tyranny
- Battalion 666
Čas: 31:00
Sestava:
- Richard aka Knolle – basa
- Jeroen aka Jeunis – kytara
- Jim aka Jimme – zpěv
- Erwin aka Bakvet – bicí
- Bert aka Appe – kytara
http://www.facebook.com/IoB.osdm
http://www.iconsofbrutality.com/home.html
http://iconsofbrutality.bandcamp.com/
http://www.cyclone-empire.com/
