Už před časem jsme vás na Fobii částečně informovali o chystaném tributním CD legendy domácí metalové scény, kapely Törr, které vyjde v srpnu letošního roku, jako příloha tištěného metalového magazínu Pařát. Jednou ze skupin, které se na této nahrávce objeví je i plzeňská Panychida, o jejíž účasti se mluví též v souvislosti se spoluprácí s velmi zajímavým hostem, kterého si k natáčení pozvala a jímž není nikdo jiný, než bývalý kytarista a zpěvák Törru Daniel „Šakal“ Švarc. Na to, jak vlastně k tomuto spojení došlo a co to oběma stranám přineslo, jsem se zeptal přímo aktérů této hudební kooperace, jako první dostává slovo kytarista PANYCHIDY Honza Vaněk.
Jak jste se vlastně dostali k účasti na tributu, byli jste osloveni přímo vydavatelem nebo to proběhlo nějakým jiným způsobem?
Oslovil nás vydavatel Pařátu Herdron. Předpokládám, že tak to proběhlo u všech zúčastněných kapel stejně. Ale na základě čeho Herdron kapely vybíral, nemám tušení.
Co pro vás zapojení do tohoto projektu vůbec znamená a co od něj očekáváte (předpokládám, že jelikož jste skladbu natáčeli za vlastní, tak výdělek asi ne /úsměv/)?
Minimálně pro nás znamenalo výzvu zkusit si něco neobvyklého. Samozřejmě je to i potěšení, že je o kapelu zájem a v neposlední řadě je příjemné, že jsme se mohli objevit mezi dalšími kapelami, vzdávající čest české klasice. Ale nečekej ode mě velké ódy na Törr. V kapele ne všichni na Törru vyrostli a i mě ne všechna alba zasáhla, o dnešní podobě nemluvě. Takže nejvíc to pro nás byla asi výzva, to hrálo největší roli (mluvím teď zejména za sebe). Každopádně to, že jsme z Plzně a že Dan bydlí poblíž nám secvaklo. A nějak samo se nabídlo, pokusit se naši účast na tributu trochu ozvláštnit a i samotnou práci učinit ještě zajímavější. Jinak co se týče očekávání, tak osobně žádná speciální nemám. Každopádně jsem rád, že jsme se mohli zúčastnit.
Přece jenom, členové Panychidy jsou, až na bubeníka Honzu Kapáka, trochu mladší ročníky, jestli se nepletu, tak v dobách největší slávy Törru jste byli ještě v dětském věku. V čem pro vás tedy spočívá kouzlo téhle smečky? Byla třeba i důvodem toho, že jste vůbec s muzikou začali?
Pro Honzu určitě Törr znamená něco jiného, než pro zbytek kapely. O tom už jsem mluvil. Jinak tedy on Honza není věkem až tak daleko od nás. Ale každý jsme zkrátka vyrůstali za jiných podmínek a na něčem jiném. Když bych to měl zpětně zhodnotit, neboť Törr jsem před účastí na tributu opět oprášil, tak asi trošku vyčůraně povím, že kouzlo této kapely pro mě opravdu do velké míry spočívá v osobě Dana Śvarce. Mám pocit, že měl velký vliv na zásadní období Törru, dodal mu onu morbiditu, na které podle mě do velké míry fungoval. A na závěr tě asi trochu zklamu, ale Törr opravdu neměl vliv na to, že jsem začal s muzikou (úsměv).
Podle čeho jste vybírali věc pro cover a proč jste nakonec zvolili právě „Posedlou“, která pochází z období, kdy v kapele působil kytarista a zpěvák Dáňa Švarc?
Pokud se nepletu, tak tribut byl koncipován tak, že se bude jednat jen o songy z alb do roku 1993, na těch Dan figuroval. Tudíž jiná volba ani moc nebyla. Proč „Posedlá“, hmm … zdálo se nám, že se s tím songem dá nějak pracovat a trošku jej přetvořit k našemu obrazu, což se myslím povedlo. Navíc Danův projev je v téhle písni dost zvrácený a to asi taky rozhodlo. A k albu „Armageddon“ jsem třeba já měl asi nebližší vztah.
Jak dlouho jste dávali dohromady výslednou podobu tohoto songu a kolik času zabralo samotné natáčení?
Základní nástřel jsme udělali se Sinneralem jeden večer u něj doma. Nahráli jsme první verzi a poslali k posouzení ostatním. Pak jsme vše během jednoho dne doladili ve studiu a za účasti Honzy Kapáka song ještě upravili. Ten den jsme vše zaznamenali a pak už nezbývalo, než domluvit vhodný termín s Danem. Chtěli jsme mít nejdříve co mu pustit, aby měl představu, jak jsme s písní naložili. No nakonec to dopadlo tak, že Dan slyšel naší verzi až v autě cestou do studia. Tam jsme pak dohráli vokály za další jedno odpoledne, udělali pár fotek a Honza pak song domixoval. Tudíž myslím, že šlo celkem o dva dny práce.
Kdo z vás vlastně přišel s nápadem oslovit Dana ohledně spolupráce? On je přeci jenom už spoustu let mimo scénu a hodně lidí na něj zapomnělo (na druhou stranu je fakt, že stále ještě zůstává spousta těch, kteří považují období Törru se Švarcem v sestavě za nejlepší) a když už o něm někde padne zmínka, tak většinou v negativním slova smyslu, jako že je ztracenej a podobně.
Jestli je Dan ztracenej, nebo není, nemůžu říct. Asi si prošel svým, ale to není moje starost. Známe se na základě jednoho setkání a několika telefonátů. Nemyslím, že mám právo se jakkoli vyjadřovat k tomu, co a jak Dan je a není. To je jeho věc. Jinak myšlenka nás nějak napadla dohromady, pokud se nepletu. Možná úplně prvotně, Honza Kapák to nadhodil. Každopádně nás v tom podpořil Johan (šéfredaktor Fobie), který také sehnal potřebný kontakt.
Jaké jsou vaše dojmy ze společné práce s ním? Částečně to od vás byl takový, řekněme, krok do neznáma, jelikož Dan už více než 15 let ve studiu nebyl. Nebáli jste se, že to prostě nedopadne? Měli jste pro tento případ i nějaký záložní plán?
No, ta varianta tam samozřejmě byla. Ale na druhou stranu, jak říká Honza Kapák – „dyť je to punk“. Nějak to dopadlo a dopadlo to dobře, řekl bych. Ta ujetost tam je (úsměv). Kdyby to nenazpíval Dan, nechali bysme to instrumentální (úsměv).
Dan tedy natočil zpěv, neuvažovali jste o tom, že ho necháte i něco málo zabrnkat?
No uvažovali, ale nevím, jestli by to nechtělo nějakou delší přípravu a my jsme neměli už čas. Navíc, Honza nahrál sólo ve skladbě dost dobře a když jsme to slyšeli, nebylo třeba už s tím nic dělat.
Takže předpokládám, že s výslednou podobou „Posedlé“ panuje u Panychidy maximální spokojenost.
Maximální (úsměv).
Teď si tě trochu vyzkouším (úsměv). Zajímalo by mě, jestli někdo z Panychidy ví, pro kterou kapelu vlastně původně tahle skladba vznikla, jaký měla název a kdo jí nazpíval v úplně první verzi?
Vím, že vznikla pro Fatu Morganu. Sinneral dokonce tu verzi slyšel. Já nikoli. Ale můžu si to vygooglit, jestli chceš a hned to sem dopíšu … (úsměv).
Je zcela nezpochybnitelné, že díky vám se teď Dan zase dostal trochu více do povědomí fanoušků, kteří ho budou zase po mnoha letech moci slyšet z nějaké nahrávky i když se jedná pouze o předělávku starého songu. Myslíš si, že teď už se mu konečně podaří i ten jeho dlouhé roky proklamovaný návrat na scénu? Podle tebe – má na to?
Podle mě na to má. Přál bych mu to. Potřeboval by asi pár muzikantů a myslím, že v něm něco vězí. Byl by to slušnej protipól srandovnímu uskupení jménem HENYCH 666. Pak by snad lidi viděli, kdo byl Törr. Každopádně bude to stát na jeho odhodlání. Bylo by fajn, kdybychom to byli my, kdo by ho nakop.
Moc dík za tvoje zajímavé postřehy a přeju Panychidě hodně úspěchů v další činnosti!
Taktéž děkujeme a zdravíme Dana a samozřejmě všechny fanoušky Törru (úsměv).
Dane, pověz nám, jak vlastně došlo ke vzájemné spolupráci mezi tebou a Panychidou?
O nabídce Panychidy mě informoval můj kamarád Michal Filipi, jehož zase jménem kapely oslovil Johan, který na mě sháněl kontakt. Musím říct, že jsme si hned padli do oka a tak zvaně „z první“ jsme vyrazili do studia nahrávat. Myslím, že je to super spolupráce!
Zvažoval jsi tuhle nabídku dlouho nebo jsi měl hned jasno, že do toho půjdeš?
Ani ne, promluvil jsem si o tom s již zmíněným Michalem, zjistil nějaké informace o skupině a rozhodl jsem se, že to vezmu. A s odstupem času vidím, že jsem udělal moc dobře.
V nahrávacím studiu jsi nebyl spoustu let. Jaký to byl pro tebe po těch letech návrat? Předpokládám, že tréma byla velká.
Tréma byla, to je jisté. Jenže na druhou stranu, já už toho nahrával tolik, že jsem na místě prostě jenom udělal to, co se ode mě očekávalo – tzn. dobře to nazpívat, což se doufám i povedlo.
Jaký je to vůbec pocit, podílet se na cover verzi vlastní písně? Udělal jsi oproti minulosti ve svém vokálním projevu nějakou výraznou změnu?
Pocit je to zajímavý, určitě se málokomu něco takového poštěstí, myslím, že je to hodně ojedinělé. Nějaké změny jsem udělal, to ostatně lidé mohou posoudit, až to uslyší, hlavně ten začátek se myslím vyvedl hodně dobře. Doufám, že to bude bomba (smích)!
„Posedlá“, respektive původně „Čarodějnice“ (pod tímto názvem skladbu hrála plzeňská Fata Morgana, pro níž ji Dan složil) je věc stará více než 20 let, jaké jsou tvoje vzpomínky na dobu jejího vzniku?
No, tak abych pověděl pravdu, moc už si toho z té doby nepamatuju (smích), je to hrozně dávno, řekl bych, že je to prostě taková moje klasická věc. O to víc jsem rád, že díky Panychidě jsme mohli tenhle song opatřit trochu pozměněným kabátem a představit ho starším i mladým fans, kteří ten originál třeba ani neznají.
Ty už jsi, na rozdíl od fanoušků, měl možnost slyšet výslednou podobu skladby, takže co na ní říkáš?
Ano, skladbu jsem slyšel a jsem s ní moc spokojený. Doufám, že nebudu sám (úsměv).
Co bys řekl o klucích z Panychidy? Předpokládám, že to byl tvůj první kontakt s touhle kapelou.
Ano, byl to můj první kontakt s klukama, musím říct, že jsou to fajn chlápci a spolupráce s nima byla bezvadná, za což jim touto cestou ještě jednou děkuji!
A poslední otázka na závěr – co plánuješ pro nejbližší dobu?
Plánuju dělat to, co umím – skládat, zpívat a hrát na kytaru… Zdravím všechny fans!!!
www.panychida.com
www.dansakalsvarc.cz
www.paratmagazine.com
www.torr.cz
Jak jste se vlastně dostali k účasti na tributu, byli jste osloveni přímo vydavatelem nebo to proběhlo nějakým jiným způsobem?
Oslovil nás vydavatel Pařátu Herdron. Předpokládám, že tak to proběhlo u všech zúčastněných kapel stejně. Ale na základě čeho Herdron kapely vybíral, nemám tušení.
Co pro vás zapojení do tohoto projektu vůbec znamená a co od něj očekáváte (předpokládám, že jelikož jste skladbu natáčeli za vlastní, tak výdělek asi ne /úsměv/)?
Minimálně pro nás znamenalo výzvu zkusit si něco neobvyklého. Samozřejmě je to i potěšení, že je o kapelu zájem a v neposlední řadě je příjemné, že jsme se mohli objevit mezi dalšími kapelami, vzdávající čest české klasice. Ale nečekej ode mě velké ódy na Törr. V kapele ne všichni na Törru vyrostli a i mě ne všechna alba zasáhla, o dnešní podobě nemluvě. Takže nejvíc to pro nás byla asi výzva, to hrálo největší roli (mluvím teď zejména za sebe). Každopádně to, že jsme z Plzně a že Dan bydlí poblíž nám secvaklo. A nějak samo se nabídlo, pokusit se naši účast na tributu trochu ozvláštnit a i samotnou práci učinit ještě zajímavější. Jinak co se týče očekávání, tak osobně žádná speciální nemám. Každopádně jsem rád, že jsme se mohli zúčastnit.
Přece jenom, členové Panychidy jsou, až na bubeníka Honzu Kapáka, trochu mladší ročníky, jestli se nepletu, tak v dobách největší slávy Törru jste byli ještě v dětském věku. V čem pro vás tedy spočívá kouzlo téhle smečky? Byla třeba i důvodem toho, že jste vůbec s muzikou začali?
Pro Honzu určitě Törr znamená něco jiného, než pro zbytek kapely. O tom už jsem mluvil. Jinak tedy on Honza není věkem až tak daleko od nás. Ale každý jsme zkrátka vyrůstali za jiných podmínek a na něčem jiném. Když bych to měl zpětně zhodnotit, neboť Törr jsem před účastí na tributu opět oprášil, tak asi trošku vyčůraně povím, že kouzlo této kapely pro mě opravdu do velké míry spočívá v osobě Dana Śvarce. Mám pocit, že měl velký vliv na zásadní období Törru, dodal mu onu morbiditu, na které podle mě do velké míry fungoval. A na závěr tě asi trochu zklamu, ale Törr opravdu neměl vliv na to, že jsem začal s muzikou (úsměv).
Podle čeho jste vybírali věc pro cover a proč jste nakonec zvolili právě „Posedlou“, která pochází z období, kdy v kapele působil kytarista a zpěvák Dáňa Švarc?
Pokud se nepletu, tak tribut byl koncipován tak, že se bude jednat jen o songy z alb do roku 1993, na těch Dan figuroval. Tudíž jiná volba ani moc nebyla. Proč „Posedlá“, hmm … zdálo se nám, že se s tím songem dá nějak pracovat a trošku jej přetvořit k našemu obrazu, což se myslím povedlo. Navíc Danův projev je v téhle písni dost zvrácený a to asi taky rozhodlo. A k albu „Armageddon“ jsem třeba já měl asi nebližší vztah.
Jak dlouho jste dávali dohromady výslednou podobu tohoto songu a kolik času zabralo samotné natáčení?
Základní nástřel jsme udělali se Sinneralem jeden večer u něj doma. Nahráli jsme první verzi a poslali k posouzení ostatním. Pak jsme vše během jednoho dne doladili ve studiu a za účasti Honzy Kapáka song ještě upravili. Ten den jsme vše zaznamenali a pak už nezbývalo, než domluvit vhodný termín s Danem. Chtěli jsme mít nejdříve co mu pustit, aby měl představu, jak jsme s písní naložili. No nakonec to dopadlo tak, že Dan slyšel naší verzi až v autě cestou do studia. Tam jsme pak dohráli vokály za další jedno odpoledne, udělali pár fotek a Honza pak song domixoval. Tudíž myslím, že šlo celkem o dva dny práce.
Kdo z vás vlastně přišel s nápadem oslovit Dana ohledně spolupráce? On je přeci jenom už spoustu let mimo scénu a hodně lidí na něj zapomnělo (na druhou stranu je fakt, že stále ještě zůstává spousta těch, kteří považují období Törru se Švarcem v sestavě za nejlepší) a když už o něm někde padne zmínka, tak většinou v negativním slova smyslu, jako že je ztracenej a podobně.
Jestli je Dan ztracenej, nebo není, nemůžu říct. Asi si prošel svým, ale to není moje starost. Známe se na základě jednoho setkání a několika telefonátů. Nemyslím, že mám právo se jakkoli vyjadřovat k tomu, co a jak Dan je a není. To je jeho věc. Jinak myšlenka nás nějak napadla dohromady, pokud se nepletu. Možná úplně prvotně, Honza Kapák to nadhodil. Každopádně nás v tom podpořil Johan (šéfredaktor Fobie), který také sehnal potřebný kontakt.
Jaké jsou vaše dojmy ze společné práce s ním? Částečně to od vás byl takový, řekněme, krok do neznáma, jelikož Dan už více než 15 let ve studiu nebyl. Nebáli jste se, že to prostě nedopadne? Měli jste pro tento případ i nějaký záložní plán?
No, ta varianta tam samozřejmě byla. Ale na druhou stranu, jak říká Honza Kapák – „dyť je to punk“. Nějak to dopadlo a dopadlo to dobře, řekl bych. Ta ujetost tam je (úsměv). Kdyby to nenazpíval Dan, nechali bysme to instrumentální (úsměv).
Dan tedy natočil zpěv, neuvažovali jste o tom, že ho necháte i něco málo zabrnkat?
No uvažovali, ale nevím, jestli by to nechtělo nějakou delší přípravu a my jsme neměli už čas. Navíc, Honza nahrál sólo ve skladbě dost dobře a když jsme to slyšeli, nebylo třeba už s tím nic dělat.
Takže předpokládám, že s výslednou podobou „Posedlé“ panuje u Panychidy maximální spokojenost.
Maximální (úsměv).
Teď si tě trochu vyzkouším (úsměv). Zajímalo by mě, jestli někdo z Panychidy ví, pro kterou kapelu vlastně původně tahle skladba vznikla, jaký měla název a kdo jí nazpíval v úplně první verzi?
Vím, že vznikla pro Fatu Morganu. Sinneral dokonce tu verzi slyšel. Já nikoli. Ale můžu si to vygooglit, jestli chceš a hned to sem dopíšu … (úsměv).
Je zcela nezpochybnitelné, že díky vám se teď Dan zase dostal trochu více do povědomí fanoušků, kteří ho budou zase po mnoha letech moci slyšet z nějaké nahrávky i když se jedná pouze o předělávku starého songu. Myslíš si, že teď už se mu konečně podaří i ten jeho dlouhé roky proklamovaný návrat na scénu? Podle tebe – má na to?
Podle mě na to má. Přál bych mu to. Potřeboval by asi pár muzikantů a myslím, že v něm něco vězí. Byl by to slušnej protipól srandovnímu uskupení jménem HENYCH 666. Pak by snad lidi viděli, kdo byl Törr. Každopádně bude to stát na jeho odhodlání. Bylo by fajn, kdybychom to byli my, kdo by ho nakop.
Moc dík za tvoje zajímavé postřehy a přeju Panychidě hodně úspěchů v další činnosti!
Taktéž děkujeme a zdravíme Dana a samozřejmě všechny fanoušky Törru (úsměv).
- A pár vět přidává i autor "Posedlé", kytarista a zpěvák Daniel "Šakal" Švarc.
Dane, pověz nám, jak vlastně došlo ke vzájemné spolupráci mezi tebou a Panychidou?
O nabídce Panychidy mě informoval můj kamarád Michal Filipi, jehož zase jménem kapely oslovil Johan, který na mě sháněl kontakt. Musím říct, že jsme si hned padli do oka a tak zvaně „z první“ jsme vyrazili do studia nahrávat. Myslím, že je to super spolupráce!
Zvažoval jsi tuhle nabídku dlouho nebo jsi měl hned jasno, že do toho půjdeš?
Ani ne, promluvil jsem si o tom s již zmíněným Michalem, zjistil nějaké informace o skupině a rozhodl jsem se, že to vezmu. A s odstupem času vidím, že jsem udělal moc dobře.
V nahrávacím studiu jsi nebyl spoustu let. Jaký to byl pro tebe po těch letech návrat? Předpokládám, že tréma byla velká.
Tréma byla, to je jisté. Jenže na druhou stranu, já už toho nahrával tolik, že jsem na místě prostě jenom udělal to, co se ode mě očekávalo – tzn. dobře to nazpívat, což se doufám i povedlo.
Jaký je to vůbec pocit, podílet se na cover verzi vlastní písně? Udělal jsi oproti minulosti ve svém vokálním projevu nějakou výraznou změnu?
Pocit je to zajímavý, určitě se málokomu něco takového poštěstí, myslím, že je to hodně ojedinělé. Nějaké změny jsem udělal, to ostatně lidé mohou posoudit, až to uslyší, hlavně ten začátek se myslím vyvedl hodně dobře. Doufám, že to bude bomba (smích)!
„Posedlá“, respektive původně „Čarodějnice“ (pod tímto názvem skladbu hrála plzeňská Fata Morgana, pro níž ji Dan složil) je věc stará více než 20 let, jaké jsou tvoje vzpomínky na dobu jejího vzniku?
No, tak abych pověděl pravdu, moc už si toho z té doby nepamatuju (smích), je to hrozně dávno, řekl bych, že je to prostě taková moje klasická věc. O to víc jsem rád, že díky Panychidě jsme mohli tenhle song opatřit trochu pozměněným kabátem a představit ho starším i mladým fans, kteří ten originál třeba ani neznají.
Ty už jsi, na rozdíl od fanoušků, měl možnost slyšet výslednou podobu skladby, takže co na ní říkáš?
Ano, skladbu jsem slyšel a jsem s ní moc spokojený. Doufám, že nebudu sám (úsměv).
Co bys řekl o klucích z Panychidy? Předpokládám, že to byl tvůj první kontakt s touhle kapelou.
Ano, byl to můj první kontakt s klukama, musím říct, že jsou to fajn chlápci a spolupráce s nima byla bezvadná, za což jim touto cestou ještě jednou děkuji!
A poslední otázka na závěr – co plánuješ pro nejbližší dobu?
Plánuju dělat to, co umím – skládat, zpívat a hrát na kytaru… Zdravím všechny fans!!!
www.panychida.com
www.dansakalsvarc.cz
www.paratmagazine.com
www.torr.cz
