SONISPHERE FESTIVAL - Letiště Milovice, sobota 19. června 2010

Se smíšenými pocity jsem ráno usedal za volant naší dodávky, poté co jsme ještě čekali na opozdilce z naší sestavy. Proč se smíšenými pocity? Obsazení festu bylo velké lákadlo, rozhodoval sem se téměř až na poslední chvíli, ale pořád sem se sám sebe ptal, jestli na mega akce tohoto typu nejsem již příliš stár.

Přecejen přes 30tisíc lístků prodaných v předprodejích hovořilo o tom, že to bude hodně velké. A reklamy hovořily o tom, že to bude spíš největší. Zpátky k odjezdu, od baráku vyrážíme v pěti, když dorazíme k Machounovi, tak skládá do auta jednu basu, o kus dál nastupující Kuba druhou a ve finále Mouser třetí, říkám si jako řidič - to bude jízda. Po cestě a na benzínce potkáváme auta a minibusy, které mají evidentně stejný cíl cesty. Když se již blížíme k Milovicím, začíná kolona houstnout a letiště již objíždíme krokem. Hned v úvodu to střihnu na VIP parkoviště a náš "minibus" jako zázrakem projíždí každou kontrolu. Až jsme na místě. Už ani nevím kdo má ten super nápad zaparkovat hned vedle plotu, od kterého je perfektně vidět na hlavní pódium z celkem dobré vzdálenosti. Vypadá to, že dovnitř do areálu budeme asi chodit pouze pro nějaké to občerstvení, což se později potvrzuje. Jdeme si s Hankou vyřídit akreditaci a letmým pohledem na rozpis kapel si říkám rovnou, kašlu na PLINGG STAGE, kde mají hrát WOHNOUT, ATARI TERROR, KRUCIPÜSK, PUBLIC RELATIONS, DESTROYSELF a jiní, tedy česká scéna a zároveň oželím i SATURN STAGE neboli tzv. B pódium, kde měli vystoupit kromě jiného FEAR FACTORY (řekl sem si, uvidím je na Brutalu), DEBUSTROL, =SLAYER mi plně postačí a jedinné co mě zajímalo byli THERAPY? a na ty jsem na chvíli zaskočil. Hlavní pozornost jsem tedy věnoval pouze main stage.

Tam se začíná přesně na čas, tedy ve 14,00, v době když už se 45 minut řádilo na B pódiu. PANIC CELL z Anglie se úlohy otvíráku na hlavním pódiu zhostili výborně a mě se jejich muzika celkem líbila. Moderní melodický metal v jejich podání (tzn. ne žádný speed) rozhodně zabral i na pár tisícovek pod pódiem a atmosféra hned od začátku byla vroucí. Půlhodinka uběhla jako voda a tak se během pauzy ubíráme dovnitř do areálnu všechno pěkně obhlídnout. Rozsáhlý oplocený areál v sobě skrýval velké množství nejrůznějších dister, stánků s občerstvením - cokoli na co si vzpomenete, za ceny až oči přecházely :-) takže prostě výběr obrovský. Pivko G 11st. za 39,- kachlí taky docela zvěř, ale holt mega festivalová cena. Docela mě mrzelo že jako řidič jsem nenašel v celém areálu alespoň jeden stánek s nealko pivem. Nicméně proti občerstvení nejde říci nic. Další atrakce, které mě celkem dostaly byla třeba klasická pouť - autodrom, bungee jumping a pak ruský kolo :))) no ne tak úplně, něco na ten způsob+obracečka vnitřností-viz fotky...

Vracíme se zpět a to již jsou na stage druzí, krapet známější DEVILDRIVER z Kalifornie, USA. Kapela, kterou postavil v roce 2002 bývalý člen Coal Chamber Dez Fafara má na kontě již 4 studiovky. Opět tady v Milovicích pro mě něco podobného co první Panic Cell, jen krapet více drsnější projev a muzika. Kapelu nesleduji, takže více k tomu nemám co dodat, nicméně oba "otvíráky" na mě působily pozitivně a rozhodně jako dobrá volba na začátek.

A už se dostáváme k hlavním kapelám. První na řadě ANTHRAX s Joeym Belladonnou opět ve svých řadách. Začalo se povedeným kouskem Caught in a Mosh z alba Among the living a hned v úvodu bylo znát že to Joey až tak moc nedává. Vloni když jsem je viděl na Noci plné hvězd tuším s Johnem Bushem za mikrofonem, tak mi přišlo že to byla jiná jízda, nicméně pak se postupem času Joey srovnal. K mé velké radosti Anthrax opravdu měli v playlistu jen samé perly. Pokračovalo se rychlou Got the Time, pak Madhouse, jako překvápko Heaven & Hell cover od Black Sabbath. Z alba State of Euphoria zazněla úvodní Be All, End All a pak můj oblíbený Antisocial. Z mladších alb zazněla pouze hitovka Only (Soung of white noise) a opět se šlo hluboko do historie a k první desce. Na závěr I Am The Law a šmitec. Zvuk na boku pódia byl obstojný, žádnej průser a až na drobné úlety zpěváka ze začátku to bylo opravdu super!!!

Další z velikánů - MEGADETH začínali ve třičtvrtě na šest a opět těží téměř pouze ze starší tvorby. Je vůbec možné aby nezaznělo nic z poslední desky? :-) Nicméně dočkáme se léty prověřených kousků jako Holy Wars, The Punishment Due, nemůže nezaznít hitovka Hangar 18, Wake Up Dead a jiné. Zvuk se zlepšil asi o 100%, což při naší poloze vlavo od pódia je až zarážející. Během jejich setu se asi v polovině jdu podívat na B pódium a THERAPY, nicméně na závěr ještě poznávám Symphony Of Destruction a Peace Sells. No nevím, jestli tolik slavných kapel vůbec unesu :-)

Přestože hraje ješte Megadeth, prodírám se davy lidí abych se dostal k B pódiu, kde sice není tak narváno a celkem vzdušno, nicméně pár tisíc tu taky bude. Protože přicházím po začátku tak si můžu vychutnat akorát Die Laughing, Epilepsy a třeba Hey Satan, kterou myslím věnoval zpěvák BP Oil company (ropná havárie v mexickém zálivu). Nejsem zrovna znalec discografie Therapy, mám pár desek a z toho nejoblíbenější je u mě Troublegum, o to víc sem byl zklamán, kdyže sem pak koukal na playlist, že songy z této placky se hrály na začátku. I na Béčku ale super zvuk a atmoška!

Vracíme se s Haní když už na hlavní stagi hrají ALICE IN CHAINS, pro mě v tuhle chvíli spíše oddechovka a relax. Už sem byl z toho dne krapet utahanej. Kapelu jsem nikdy příliš nesledoval, takže nemůžu vlastně ani hodnotit. Pak když začaly grungeové pasáže, tak jsem jen letmo zavzpomínal na devadesátá léta a málem usnul. Opět ale výborný zvuk!

A je tu SLAYER, pro mě asi hlavní tahák festu, i když Metallicu jsem nikdy naživo neviděl, o tom ale později. Narozdíl od předchozích, tady se začíná titulkou z poslední desky (2009) World Painted Blood. Zvuk je kapánek horší něž u předchozí kapely, ale to se dá tak trochu čekat. Následují pecky jako War Ensemble, Disciple, nemůže nebýt Seasons in the Abyss či dokonce stařičká Hell Awaits, další povinností je Mandatory Suicide či Chemical Warfare a samozřejmě klasika jako Raining Blood a South of Heaven. Na závěr ještě Silent Scream a Angel of Death, ale to už sem sledoval z vnitřku areálu, protože jsem se šel krapet občerstvit. Přechodem z VIP parkoviště do areálu a zpátky jsme časem byli nuceni překračovat řeku, kterou později Corbow nazval MOCHI. Je to jako v tom vtipu o řetězové reakci a eko hnojení. Přijďte se vysrat na mojí zahradu a vůbec se nemusíte stydět, protože s vámi tam bude dalších 6548lidí. Tady samozřejmě myšleno tak, že co se asi stane, když si pár tisícovek lidí dojde ulevit k plotu areálu.... přestože WC TOI-TOIek bylo dle mého pohledu v areálu a i venku hodně, nikdy to nemůže stačit.

METALLICA si dává na čas a začíná až cca 20minut po původním avizovaném čase. I tady se těží především z historie a hlavně metalové historie kapely a tak jako první uvítání je tu Creeping Death. Zvukově o kapánek lepší než u Slayer si vychutnáváme pecky jako For Whom The Bell Tolls, Disposable Heroes nebo Harvester Of Sorrow či Fade To Black. Dojde i na Sad But True, Welcome Home (Sanitarium) nebo One a Master Of Puppets. Kapelu mám možnost vidět hodně z dálky a naživo poprvé, takže jsem spíše ovlivněný nostalgií z dob před 20ti a více lety, kdy jsme tyhle songy a desky sjižděli s kámošema ve škole neustále dokola. Metallica určitě ovlivnila většinu muzikantů, prostě je to kapela, která byla mezi prvními. Při bedlivém poslechu mi neuniklo i pár nepřesností na strane bubeníka a zvukově se bicí také trochu zhoršily oproti předchozím bandám, nicméně nostalgický zážitek to rozhodně zakalit nemohlo. Startovali jsme a vyjeli při posledním songu-přídavku, abychom mohli vyject v klidu bez zdržení v koloně. Co napsat závěrem? Rozhodně nelituji účasti i když to bylo hodně vyčerpávající, protože jsem sledoval každou kapelu a nebyla moc možnost si odpočinout. Můj odhad na návštěvnost je cca 40tisíc lidí, dost postávájících osob bylo možné také potkávat i kolem plotů, kde bylo vidět na pódium, tipoval bych že to mohla být dobrá tisícovka. I u naší dodávky u plotu bylo narváno, obzvlášť mě dostával svými dementními kecy mládenec, který měl asi 5 promile a o 3 roky mladším kumpánům říkal moudra jako "hoši až budete tak starý jako já"... nebo "ty vole Slayer musí bejt i kdyby na chleba nebylo", no asi pravděpodobně nebylo, když byl na plotem... inu srdcař. Domů jsme dorazili něco kolem čtvrté hodiny, takže žádný zázrak. 5 hodin spánku a čekala mě šichta - stěhování, ale to už je jiná kapitola... :-)

ANTHRAX playlist:

1. Caught in a Mosh
2. Got the Time
3. Madhouse
4. Heaven & Hell
5. Indians
6. Be All, End All
7. Medusa
8. Antisocial
9. Only
10. Metal Thrashing Mad
11. I Am The Law

MEGADETH playlist:

1. Holy Wars...
2. The Punishment Due
3. Hangar 18
4. Wake Up Dead
5. Headcrusher 
6. In My Darkest Hour
7. Skin O' My Teeth
8. A Tout Le Monde
9. Hook In Mouth 
10. Trust
11. Sweating Bullets
12. Symphony Of Destruction
13. Peace Sells with "Holy Wars" reprise 

THERAPY playlist:

1. Nowhere
2. Diane
3. Trigger inside
4. Enjoy the struggle
5. Exiles
6. Die laughing
7. Fantasy bag
8. Epilepsy
9. Rust
10. Hey satan
11. D.L.A.M.F
12. Teethgrinder
13. Potato Junkie (part of Isolation in there)
14. Knives
15. Screamager

ALICE IN CHAINS playlist:

1. Again
2. It ain't like that
3. Check my Brain
4. Them Bones
5. Rain when I die
6. Dam that river
7. Acid Bubble
8. We die young
9. Angry Chair
10. Man in a box
11. Would ?
12. Rooster

SLAYER playlist:

1. World Painted Blood
2. Jihad
3. War Ensemble
4. Hate Worldwide Beauty
5. Through Order
6. Disciple
7. Seasons in the Abyss
8. Hell Awaits
9. Mandatory Suicide
10. Chemical Warfare
11. Raining Blood
12. Aggressive Perfector
13. South of Heaven
14. Silent Scream
15. Angel of Death

METALLICA playlist:

1. Creeping Death 
2. For Whom The Bell Tolls
3. Disposable Heroes
4. Harvester Of Sorrow
5. Fade To Black 
6. That Was Just Your Life
7. Cyanide
8. Sad But True
9. Welcome Home (Sanitarium)
10. My Apocalypse
11. One
12. Master Of Puppets
13. Battery
14. Nothing Else Matters
15. Enter Sandman
16. Encore: Helpless (Diamond Head cover) 
17. Motorbreath
18. Seek & Destroy