Kdy byla vaše skupina založena, proč zrovna tenhle název, co znamená a co bylo prvotním impulsem pro její vznik?
Naše kapela vznikla z čistě školního pokusu o kapelu. Hráli jsme prakticky pouze na akcích pořádaných školou, na kterou všichni původní členové chodili. Po ukončení studia jsme se rozhodli pokračovat dál na principu normálně fungující kapely s vlastní tvorbou. Přestali jsme už hrát heavymetalové coververze. V průběhu několika let se sestava poněkud změnila na dnešní podobu. Název kapely je inspirovaný povídkou “Vraždy v ulici Morgue” od E.A. Poea. Blíž bych to nespecifikoval, rádi necháváme věci na fantazii posluchačů. Texty našich skladeb o tom vypovídají.
Představte jednotlivé členy - věk, zda již někde hráli a jak dlouho hrají na svůj nástroj?
Bubeník Sloper hrál v kapele Žádná sláva a popravdě řečeno ani nevíme kde ještě všude v regionálních kapelách působil. Sabath začala v útlém školním věku zpívat ve sboru a stale zpívá. Werlinga absolvovala ZUŠ ve hře na klavír, Beňa hraje současně v Melancholy Pessimism. A já jsem samouk a mám ještě projekt Rodus Merte, každopádně více času mi rozhodně zabírá tvorba pro Morgue Son.
Za jakých podmínek jste nahrávku pořídili, jak jste s ní spokojeni, jaký náklad jste od nahrávky pořídili, jak jde zatím na odbyt, jaká je cena?
Nahráli jsme ji ve studiu UNART, dá se říct uplně “naživo”. Nejsou v ní žádné zásahy - je to obraz toho, jak jsme před rokem zněli “lajf” a taky představení vlastní tvorby. Desku jsme nevydávali, poskytujeme ji pouze ve formě “CD-R dema” za symbolickou nákladovou cenu. Na odbyt šlo na počátku kámošům, známým atd. Jinak moc ne (smích).
Texty – proč jste rozhodli zpívat anglicky, kdo je autorem slov, jaká témata volíte?
Rozhodli jsme se zpívat anglicky, protože zpívat v rodném jazyce je jednak velice obtížné a myslím že v rámci growlů a různých výkřiků ne příliš lahodící uchu. Angličtina je v muzice více zajetá a taky bychom byli rádi, kdyby si to poslechl i někdo jiný, nejenom z naší země. Textům se věnuji především já a Sabath.
Kdo je autorem loga, obalu, webu – jakou důležitost těmto grafickým věcem přisuzujete?
Autorem loga jsem já, web dělal můj bratr a další doplňkové grafické práce děláme tak nějak společně, každý něco. Důležitost tomu přisuzujeme jistě vysokou - je to přece jen vizuální ztvárnění naší hudby, takže pokud chceme, aby hudba za něco stála, proč to tak neudělat i s vizuální stránkou. Doba nám to umožňuje.
Které kapely patří mezi vaše vzory/zdroje inspirace?
Myslím si, že to nejde v rámci kapely zobecnit, každý posloucháme něco jiného, proto by vychrlit nějaká jména asi nemělo smysl. Vesměs se ale orientujeme spíše v avantgardně vyznívajících kapelách, atmosférických se špetkou progrese.
Posílali jste nahrávku na firmy, případně na které, jaká byla/nebyla odezva?
Ne, Silent|Hypnotic jsme nikam neposílali, to plánujeme až nyní, s právoplatnou deskou.
Kolik máte za sebou koncertů a který považujete za nejpovedenější?
No moc jich nebylo, ale myslím, že se nám dobře hrálo v Aši nebo v Olomouci na Dark Festu. Vesměs je příjemné si zahrát v klubech kam se pohodlně všichni vejdeme jako je třeba Melodka v Brně nebo Masters Of Rock Cafe ve Zlíně.
Máte ambice ukázat se v zahraničí?
Máme ambice se HLAVNĚ ukázat v zahraničí (smích). Ne teď vážně. Chtěli bychom rozhodně, protože vidíme, že s tímto to u nás moc nefrčí.
Plány do budoucna...
Dělat muziku, která je něčím hodnotná a nesnadno poslouchatelná.
Naše kapela vznikla z čistě školního pokusu o kapelu. Hráli jsme prakticky pouze na akcích pořádaných školou, na kterou všichni původní členové chodili. Po ukončení studia jsme se rozhodli pokračovat dál na principu normálně fungující kapely s vlastní tvorbou. Přestali jsme už hrát heavymetalové coververze. V průběhu několika let se sestava poněkud změnila na dnešní podobu. Název kapely je inspirovaný povídkou “Vraždy v ulici Morgue” od E.A. Poea. Blíž bych to nespecifikoval, rádi necháváme věci na fantazii posluchačů. Texty našich skladeb o tom vypovídají.
Představte jednotlivé členy - věk, zda již někde hráli a jak dlouho hrají na svůj nástroj?
Bubeník Sloper hrál v kapele Žádná sláva a popravdě řečeno ani nevíme kde ještě všude v regionálních kapelách působil. Sabath začala v útlém školním věku zpívat ve sboru a stale zpívá. Werlinga absolvovala ZUŠ ve hře na klavír, Beňa hraje současně v Melancholy Pessimism. A já jsem samouk a mám ještě projekt Rodus Merte, každopádně více času mi rozhodně zabírá tvorba pro Morgue Son.
Za jakých podmínek jste nahrávku pořídili, jak jste s ní spokojeni, jaký náklad jste od nahrávky pořídili, jak jde zatím na odbyt, jaká je cena?
Nahráli jsme ji ve studiu UNART, dá se říct uplně “naživo”. Nejsou v ní žádné zásahy - je to obraz toho, jak jsme před rokem zněli “lajf” a taky představení vlastní tvorby. Desku jsme nevydávali, poskytujeme ji pouze ve formě “CD-R dema” za symbolickou nákladovou cenu. Na odbyt šlo na počátku kámošům, známým atd. Jinak moc ne (smích).
Texty – proč jste rozhodli zpívat anglicky, kdo je autorem slov, jaká témata volíte?
Rozhodli jsme se zpívat anglicky, protože zpívat v rodném jazyce je jednak velice obtížné a myslím že v rámci growlů a různých výkřiků ne příliš lahodící uchu. Angličtina je v muzice více zajetá a taky bychom byli rádi, kdyby si to poslechl i někdo jiný, nejenom z naší země. Textům se věnuji především já a Sabath.
Kdo je autorem loga, obalu, webu – jakou důležitost těmto grafickým věcem přisuzujete?
Autorem loga jsem já, web dělal můj bratr a další doplňkové grafické práce děláme tak nějak společně, každý něco. Důležitost tomu přisuzujeme jistě vysokou - je to přece jen vizuální ztvárnění naší hudby, takže pokud chceme, aby hudba za něco stála, proč to tak neudělat i s vizuální stránkou. Doba nám to umožňuje.
Které kapely patří mezi vaše vzory/zdroje inspirace?
Myslím si, že to nejde v rámci kapely zobecnit, každý posloucháme něco jiného, proto by vychrlit nějaká jména asi nemělo smysl. Vesměs se ale orientujeme spíše v avantgardně vyznívajících kapelách, atmosférických se špetkou progrese.
Posílali jste nahrávku na firmy, případně na které, jaká byla/nebyla odezva?
Ne, Silent|Hypnotic jsme nikam neposílali, to plánujeme až nyní, s právoplatnou deskou.
Kolik máte za sebou koncertů a který považujete za nejpovedenější?
No moc jich nebylo, ale myslím, že se nám dobře hrálo v Aši nebo v Olomouci na Dark Festu. Vesměs je příjemné si zahrát v klubech kam se pohodlně všichni vejdeme jako je třeba Melodka v Brně nebo Masters Of Rock Cafe ve Zlíně.
Máte ambice ukázat se v zahraničí?
Máme ambice se HLAVNĚ ukázat v zahraničí (smích). Ne teď vážně. Chtěli bychom rozhodně, protože vidíme, že s tímto to u nás moc nefrčí.
Plány do budoucna...
Dělat muziku, která je něčím hodnotná a nesnadno poslouchatelná.
