Texasští řezníci Devourment se po tragické smrti svého původního vokalisty v roce 2007 (selhání vnitřních orgánů) vracejí s novou nahrávkou čtyři roky po posledním dlouhohrajícím počinu „Butcher the Weak“ z roku 2005. Stejně jako tehdy to není hudba pro každého, nejvíce asi překvapí, jak moc se styl kapely kvůli jedné personální změně posunul. Tak za prvé, pro ty, kdo čekají nádhernou groovy/death metalovou jízdu, jakou Devourment v minulosti předvedli na své klasice „Molesting the Decapitated“, by se měl hodně rychle uklidnit.
Devourment trochu podlehli trendům a do svého brutal death/grindu přidali i prvky v současné době hyper populárního deathcoru a hlavně – další slam. Ano, slam, který se vyskytuje na každém rohu, v každé štěrbince, vyskakuje na vás z každé spáry. Problém „Unleash the Carnivore“ je, že oproti dříve zábavným nahrávkám je tohle dokonalá nuda. Ano, Devourment slamují o sto šest, ovšem problémem je, že slamují pořád. Brum brum brum, pořád dokola, je pravdou, že bicman Eric Park prokázal obrovské zlepšení a ze zadních řad blastuje jako šílený, leč je jediným článkem řetězce, který v mých očích za něco stojí. Slam je snad od toho, aby ultra brutální rychlovky měnil v záhrobní prasárny. V případě Devourment je však tím jediným, co tvoří 85 % nahrávky a to je veliká, veliká chyba. Jistě, gutturální, krví podbarvený growl Mikea Majewskiho je rovněž celkem solidní bombou, největším problémem je však neschopnost napsat pořádné riffy. Repetitivní slam pořád dokola, dokud vás z toho nezačne bolet hlava, či to nevypnete.
Samozřejmě, zbožňuji death metal a stejně tak slam. Nemohu však říci, že bych si nějak zvlášť pomlaskával při poslechu „Unleash the Carnivore“. Odmyslíme – li si totiž již zmíněné dobré články systému, dojde nám, že selhal. Kytarista Ruben Rosas to prostě tentokrát tak trochu nevychytal a ačkoliv pár pasáží opravdu stojí za to, výsledek se mění v šedivou slamující kaši bez jakékoliv přidané hodnoty, ze které jen občas vykoukne nějaká ta „Fetusácká“ rozjížděčka. Ano, někteří příznivci brutal death/grindu, hlavně ti, co mají rádi repetitivní prasečinu, si na nové nahrávce opět smlsnou, já si raději půjdu pustit Mortician, jelikož jsem na ně zase dostal chuť. Kdyby všechny skladby byly tak parádní jako „Deflesh The Abducted“, byla by radost. Jenže nejsou a poslech nové nahrávky proto nemohu doporučit. Zarytým fandům Devourment snad ano, my ostatní si budeme muset vystačit se staršími nahrávkami. Prozatím. 6-7.
Čas: 34:24
Devourment trochu podlehli trendům a do svého brutal death/grindu přidali i prvky v současné době hyper populárního deathcoru a hlavně – další slam. Ano, slam, který se vyskytuje na každém rohu, v každé štěrbince, vyskakuje na vás z každé spáry. Problém „Unleash the Carnivore“ je, že oproti dříve zábavným nahrávkám je tohle dokonalá nuda. Ano, Devourment slamují o sto šest, ovšem problémem je, že slamují pořád. Brum brum brum, pořád dokola, je pravdou, že bicman Eric Park prokázal obrovské zlepšení a ze zadních řad blastuje jako šílený, leč je jediným článkem řetězce, který v mých očích za něco stojí. Slam je snad od toho, aby ultra brutální rychlovky měnil v záhrobní prasárny. V případě Devourment je však tím jediným, co tvoří 85 % nahrávky a to je veliká, veliká chyba. Jistě, gutturální, krví podbarvený growl Mikea Majewskiho je rovněž celkem solidní bombou, největším problémem je však neschopnost napsat pořádné riffy. Repetitivní slam pořád dokola, dokud vás z toho nezačne bolet hlava, či to nevypnete.
Samozřejmě, zbožňuji death metal a stejně tak slam. Nemohu však říci, že bych si nějak zvlášť pomlaskával při poslechu „Unleash the Carnivore“. Odmyslíme – li si totiž již zmíněné dobré články systému, dojde nám, že selhal. Kytarista Ruben Rosas to prostě tentokrát tak trochu nevychytal a ačkoliv pár pasáží opravdu stojí za to, výsledek se mění v šedivou slamující kaši bez jakékoliv přidané hodnoty, ze které jen občas vykoukne nějaká ta „Fetusácká“ rozjížděčka. Ano, někteří příznivci brutal death/grindu, hlavně ti, co mají rádi repetitivní prasečinu, si na nové nahrávce opět smlsnou, já si raději půjdu pustit Mortician, jelikož jsem na ně zase dostal chuť. Kdyby všechny skladby byly tak parádní jako „Deflesh The Abducted“, byla by radost. Jenže nejsou a poslech nové nahrávky proto nemohu doporučit. Zarytým fandům Devourment snad ano, my ostatní si budeme muset vystačit se staršími nahrávkami. Prozatím. 6-7.
Čas: 34:24
Seznam skladeb:
- Unleash The Carnivores
- Abomination Unseen
- Fed To The Pigs
- Incitement To Mass Murder
- Crucify The Impure
- Deflesh The Abducted
- Over Her Dead Body
- Field Of The Impaled
