Práce je práce, takže měla přednost a já po ní pak letěl do klubu Black Pes v Klánovicích, abych viděl další zastávku maťarských EKTOMORF v Praze (ačkoliv Klánovice jsou spíše takové předměstí). Jel jsem poprvé do klubu autem místo vlaku, takže jsem ještě drahnou chvíli bloudil a nakonec „černého psa“ našel. Po vstupu do klubu mi pořádající Tomáš z Obscure production řekl, že začala hrát již třetí kapela a že to bude tedy hodně chudý report. No, co se dá dělat. Sáhnul jsem si trochu do svědomí a rozhodl se vyhledat si první dvě kapely alespoň na webu a udělat takovou minirecenzi toho, co je k poslechu od nich k mání.
Nicméně, zcela upřímně jsem pak byl rád, že jsem tam nebyl celou dobu. V klubu byl totiž neskutečně špatný zvuk, který se nezlepšil ani na hlavní hvězdu večera. Vše bylo zbytečně „přebuzené“ a když bubeníci spustili dva kopáky, nebylo slyšet už nic jiného než v bassových frekvencích totální hluk. Bylo to poprvé, co jsem si upřímně přál, aby koncert už skončil. Paradoxem je, že to byl koncert, kdy Ektomorf zahráli opravdu skvěle a s velikou radostí a chutí. Zoltán se neustále usmíval a děkoval všem fans za super atmosféru. Nechával pódiové skokany v klidu seskočit dolů – vždy naznačil securiťákovi, ať je nechá být a navíc vytáhnul na pódium malého asi tak desetiletého kluka, aby spolu s nimi zapařil. Podle mě, kdyby to bylo v jiném klubu, s jiným zvukařem a na jinou pódiovou aparaturu, dost možná by to byl i koncert roku. Takhle je prachbídná zvuková kulisa doslova pohřbila v průměrnosti, do které se sice dobře skáče, ale běžný posluchač musel trpět!
Ektomorf vsadili především na skladby z nového alba, ale došlo i na starší kousky. Jejich seplturovsko soulflyovské pojetí hudby není originální, ale leckdy je lepší než originál (což se u jiných kopírek málokdy stává). Ještě jedna věc mě zaujala a to změna na postu baskytaristy. Nějak nesleduji dění v kapele, tak nevím, co bylo důvodem odchodu bráchy Zoltána, ale jisté je že novým strunobijcem je Sabolcs Murvai, který se občas rozskákal natolik, že málem spadnul do bicích :-).
Tak a kapely, které jsem nestihnul vidět... podle toho, co mají na myspace k poslechu bych to hodnotil asi tak, že mě potěšil opravdový HC přístup k muzice od kapelky AGGRESSIVE FEAR. Je to takový ten model metalcoru s jednodužší kytarovou linkou, valivými riffy a metalovými bubny. Všemu vévodí chlapácký řev zpěváka a kytaristy Kima. Myslím si, že AGGRESSIVE FEAR byli důstojný support Ektomorfu. Ale upřímně řečeno, kapela mě nechytla natolik, abych si hned druhý den běžel sehnat jejich CD na sharu nebo v kamenném obchodě. Ale věřím tomu, že na koncertě to mohlo mít ten správný tah na bránu. Jak mi potvrdil jeden kamarád, Aggressive Fear zahráli skvěle, jen škoda toho příšerného zvuku.
Němečtí DRONE jdou na své pojetí muziky odjinud, ale výsledek je podobný. Tou jinou cestičkou není ten ryzý HC, ale je jím thrash. Podle mě je na tom kapela instrumentálně o něco lépe než předchozí Švýcaři. Prim hraje především vynikající bubeník Felix a pak pěvecké duo Mutz a Martin. Těm to nejen lépe zpívá, ale i řve. Z nahrávek jednoznačně zajímavější support. Alespoň pro mě. Na druhou stranu si to Drone hrnou takovou tou cestou nových německých thrash kapel, které koketují s melodií kontrastující s riffovostí. Ale takovýchto kapel jsou taky mraky :-). Přesto mě ale dost bavili.
Krvebijci DEBAUCHERY zase najeli na death metalové klišé (hlavně v textech viz Back In Blood, Blood for the Blood God apod.). Set, který v Klánovicích předvadli (a viděl jsem ho) tomu byl důkazem. Jejich pojetí kovu smrti s příměsí hc, mě bavilo hlavně díky zajímavému vokálnímu projevu kytaristy a jeho šíleným grimasám. Dalším pozitivem byl mix živé muziky s half playbackem kláves. Žel zvuk pohřbil i to, a tak zaujal snad jen fakt, že dva kytaristi byli plešouni a rytmická sekce vlasáči. Kdy bubeník zvládal vytáčet vlasy do vrtule a přitom si to klidně rozdat s grindovými postupy.
Když to podtrhnu a sečtu, zajímavý line up vystupujících kapel, Ektomorf ve výborné formě. Opět škoda zvuku, protože si z koncertu odnáším spíš hukot v uších (i přes špunty), než kulturní zážitek. Důkazem jsou ambivalentní myšlenky zhmotněné v tomto reportu.
