Nejsem si jist, kolik kapel znáte ze souostroví Maledivy. Já jsem si i celkem jist, že jsem již nějakou tu kapelku z tamějších vod zaslechl, nejsem však s to vybavit si nějaká jména. Snad „Serenity Dies“, ale to už je hodně dlouho.. Každopádně, nyní na mne udeřila šestice hrající melodický metal s harsh vokály ve stylu Kalmah, zvoucí se poněkud podivně – Nothnegal. Největší šok asi přijde při pohledu na soupisku.
Kytaristé, kteří předtím působili v maledivské formaci The Mortuary - to by ještě nebylo nic zvláštního. Ale při pohledu na bývalá i současná působiště klávesáka Marco Snecka (Poisonblack, Kalmah, Charon) a bubeníka Kevina Talley (Dååth, Misery Index, Dying Fetus atd. atd.) se vám v mysli pomalu ale jistě roztančí myšlenka něčeho „velkého“. Při poslechu tohoto epčka však nic takového nepřichází. Proč? Jelikož vše, co kapela hraje, jsme bohužel již měli možnost slyšet na albech právě již výše zmíněných „pánů bažin“ z finského Oulu. Skutečně se zde jedná o klasický „harshovaný“ melodický metal se vším, co k tomu patří. Hutné klávesové party, chřestivě znějící kytary, sem tam nějaký ten power „battle“ chorál(čtvrtá „Now I've Waken“), standartní, poněkud v pozadí se držící bicí. Ve dvojce „Web of Deceit“ vám chlapci již ukáží, o čem bude celá ta čtvrt hodinka. Power metalové kytarové vyhrávky, dotek symfoniky, kytary s chřestivým zkreslením (pro mne osobně trochu podivným, ale budiž) nahrávaný ve finském Finnvoxu, harsh vokál zpěváka říkajícího si prostě „Avo“, melodické slidy atd. Prostě klasický melodický metal „severského střihu“.
Sem tam se mihnou staří Children of Bodom, když Marco Sneck ukáže, že není žádný šnek (3,2,1 smích) a vyšlápne si pro nějakou tu rychlejší exhibici. Jinak se však drží poměrně v pozadí a snaží se nevybočovat z kontextu. Skladby pak mají s jedinou výjimkou kolem tří minut, což je tak akorát, aby vás nezačaly nudit, avšak současně trochu krátké na to, aby v nich kapela plně rozvinula svůj, dle line-upu dosti slušný potenciál. Snad se časem ukáže, že chlapci nejsou jen session muzikanti a umějí napsat pořádně silné riffy. Prozatím je to poměrně slušná práce, byť poněkud rozpačitá. Originalitu na celé nahrávce nehledejte, hledali byste marně. Vše je skutečně tradiční až na půdu, skoro bych si dovolil říci, že v současném oceánu melodického metalu se kapela hravě ztratí.
To by však byla trošku škoda, jelikož alespoň papírově by měla mít na víc. Vše totiž šlape relativně dobře. Na nahrávce se nachází právě tolik zlomů, aby nenudily, problém je, že tyto zlomy nejsou, alespoň pro mne příliš „kvalitní“. Vždy čekám cosi skvělého, epického, malebného, místo toho přichází jen šedivý, již poměrně hojně používaný a slyšený riff. To není nic špatného, věřím, že nový materiál bude naživo fungovat, z desky mne prozatím příliš nepřesvědčil. Pouze čas a první album ukáže, zda jsem se v tomto případě mýlil. Z těch šestnácti minut, které jsem prozatím měl možnost slyšet však nemohu nic opravdu skvělého vypíchnout. Snad bych jen mohl povyprávět, kde všude jsem již ony riffy slyšel, ale to by snad byla ztráta času.
Každopádně kompletní ep je nastreamováno na myspaceu kapely, takže každý nechť si udělá obrázek sám. Prozatím to vypadá, že k nedávno zmíněným náhradám Children of Bodom nám přibude další, tentokrát se skutečně luxusním line-upem. Teď ještě, aby se chlapi sehráli a napsali skutečně silné, alespoň trochu inovující skladby a bude to..
Čas: 14:56
Seznam skladeb:
Kytaristé, kteří předtím působili v maledivské formaci The Mortuary - to by ještě nebylo nic zvláštního. Ale při pohledu na bývalá i současná působiště klávesáka Marco Snecka (Poisonblack, Kalmah, Charon) a bubeníka Kevina Talley (Dååth, Misery Index, Dying Fetus atd. atd.) se vám v mysli pomalu ale jistě roztančí myšlenka něčeho „velkého“. Při poslechu tohoto epčka však nic takového nepřichází. Proč? Jelikož vše, co kapela hraje, jsme bohužel již měli možnost slyšet na albech právě již výše zmíněných „pánů bažin“ z finského Oulu. Skutečně se zde jedná o klasický „harshovaný“ melodický metal se vším, co k tomu patří. Hutné klávesové party, chřestivě znějící kytary, sem tam nějaký ten power „battle“ chorál(čtvrtá „Now I've Waken“), standartní, poněkud v pozadí se držící bicí. Ve dvojce „Web of Deceit“ vám chlapci již ukáží, o čem bude celá ta čtvrt hodinka. Power metalové kytarové vyhrávky, dotek symfoniky, kytary s chřestivým zkreslením (pro mne osobně trochu podivným, ale budiž) nahrávaný ve finském Finnvoxu, harsh vokál zpěváka říkajícího si prostě „Avo“, melodické slidy atd. Prostě klasický melodický metal „severského střihu“.
Sem tam se mihnou staří Children of Bodom, když Marco Sneck ukáže, že není žádný šnek (3,2,1 smích) a vyšlápne si pro nějakou tu rychlejší exhibici. Jinak se však drží poměrně v pozadí a snaží se nevybočovat z kontextu. Skladby pak mají s jedinou výjimkou kolem tří minut, což je tak akorát, aby vás nezačaly nudit, avšak současně trochu krátké na to, aby v nich kapela plně rozvinula svůj, dle line-upu dosti slušný potenciál. Snad se časem ukáže, že chlapci nejsou jen session muzikanti a umějí napsat pořádně silné riffy. Prozatím je to poměrně slušná práce, byť poněkud rozpačitá. Originalitu na celé nahrávce nehledejte, hledali byste marně. Vše je skutečně tradiční až na půdu, skoro bych si dovolil říci, že v současném oceánu melodického metalu se kapela hravě ztratí.
To by však byla trošku škoda, jelikož alespoň papírově by měla mít na víc. Vše totiž šlape relativně dobře. Na nahrávce se nachází právě tolik zlomů, aby nenudily, problém je, že tyto zlomy nejsou, alespoň pro mne příliš „kvalitní“. Vždy čekám cosi skvělého, epického, malebného, místo toho přichází jen šedivý, již poměrně hojně používaný a slyšený riff. To není nic špatného, věřím, že nový materiál bude naživo fungovat, z desky mne prozatím příliš nepřesvědčil. Pouze čas a první album ukáže, zda jsem se v tomto případě mýlil. Z těch šestnácti minut, které jsem prozatím měl možnost slyšet však nemohu nic opravdu skvělého vypíchnout. Snad bych jen mohl povyprávět, kde všude jsem již ony riffy slyšel, ale to by snad byla ztráta času.
Každopádně kompletní ep je nastreamováno na myspaceu kapely, takže každý nechť si udělá obrázek sám. Prozatím to vypadá, že k nedávno zmíněným náhradám Children of Bodom nám přibude další, tentokrát se skutečně luxusním line-upem. Teď ještě, aby se chlapi sehráli a napsali skutečně silné, alespoň trochu inovující skladby a bude to..
Čas: 14:56
Seznam skladeb:
- Antidote Of Realism
- Web Of Deceit
- Temptress Of Shadows
- Now I've Waken
