Motto: „Dejchat slova a tóny Empty Feeling znamená, že nikdy nebudeš smutný mrtvý.“
Pod dvou letech se o slovo znovu hlásí partička Empty Feeling. Minulá kolekce La Hija De Gloria mě potěšila nečekaně kvalitním materiálem a nabízí se tedy otázka, kam se západočeští posunuli. K prvnímu posunu došlo v sestavě, zmizel kytarák Chekass a objevil se Píťa. Druhou kytaru obsluhuje Lum, basu Rožís, bicí Dáwa a hlasivky trápí Koler. Tenhle kvintet se vypravil do Cutcat works studia a pořídil tam zvukový záznam čtyř nových skladeb. A hned u zvuku nahrávky registruji výrazný pokrok, nový materiál má mnohem průraznější a ostřejší sound.
A šlape to panáčkům pořád stejně dobře jako před těmi dvěma roky, možná i kousek lépe. Novější tvorba mi přijde údernější, tvrdší a na druhou stranu i propracovanější. Ve všech čtyřech skladbách se pořád něco děje, mění se jak tempo, tak rytmus a hlavně výraz zpěváka. Ten se podobně jako v minulosti pohybuje od death metalového murmuru přes frenetický řev až po podivnou recitaci. Kytara občas vykouzlí i chytlavější melodii (třeba sólíčko v jedničce nebo houpavé pasáže ve dvojce), ale většinou jede hutná riffová vozba za podpory překvapivě pestré hry bicmena. Pravda, musel jsem si na skladby zvykat delší dobu (CD jsem vyfásl už na Brutal Assaultu), ale vyplatilo se. Překvapením je The blue lullaby, která je pomalá – ono co jiného čekat od ukolébavky, že jo – s poměrně melodickým zpěvem a nějakými experimentíky, který mi přijdou až překombinovaný. Nejlepší peckou je potom La energia del miedo (energie ze strachu), energická skladba ve svižném tempu se spoustou zajímavých kytarových momentů. A že jsem zapomněl stylové zařazení? Když ono to s Empty Feeling není vůbec jednoduché. Vycházejí z death metalu, ale absorbují do něj další vlivy, zejména ty s přídomkem core.
Jednoduchý obal nabízí jen hezky umístěné logo kapely a seznam skladeb, což u proma možná stačí, i když já bych přivítal třeba sestavu a texty. Tak jsem si o ně napsal (smích). A v textech prý „jde většinou o takový ty věčně nezodpovězený životní otázky, absurdní situace v životě, příběhy lidí v konfrontaci se společností atd.“ Stejnak jsou španělsky, tak bych nerozuměl ani slovo, takže snad stačí citovat Rožíse...
A celkový dojem? Více než příznivý. A že jsou body stejný jako minule? No jo, utekla nějaká voda a nároky se zvyšují (smích)… teď vážně, Empty Feeling jsou dobře sehranou partou s jasným hudebním názorem a nadprůměrné hodnocení jim patří právem.
Seznam skladeb:
-
La luz y el sombre
-
La bola
-
The blue lullaby
-
La energía del miedo
Čas: 14:37
