WURDULAK - Severed Eyes Of Possession

Neubylo moc písku ve smrťákových přesýpačkách a WURDULAK nám servíruje druhé album, plné rouhání, hrůzy a nechutnosti. Jak už možná víte (neboť se o tomhle faktu celkem dost píše), WURDULAK je jakýmsi (ehm) ?all star? projektem, na němž se podílejí takové postavičky jako Maniac (MAYHEM), Killjoy (NECROPHAGIA), Iscariah (ex IMMORTAL, PAIN) nebo Jehmod z BLOODTHORN. Už mnohokrát jsme měli možnost přesvědčit se, že ne vždy znamená ostřílená sestava zaručený úspěch. Ovšem řekl bych, že ve WURDULAK se kluci nestarají o nic jiného než o to, vyřádit se. A tak hned ? Rescued By Oblivion? má slušně temnou a hororovou náladu. Střední tempa a jedovaté riffy skvěle dokreslují oba prve zmínění šílenci, jejichž záhrobní hlásky vám snad nemusím představovat. Mrazivé kytarové riffy mi občas připomínají náladu MAYHEM, ale v trochu jiném světle. Teprve krátká klepačka přináší ten pravý vítr, aby se znovu změnila v úvodu nasazené pohodové tempo. Co bylo v první skladbě naznačeno, to je dokonáno ve dvojce ?The Downfall Of Pity?. Ledové inferno svištící nejvyšší  možnou rychlostí smetá vše, co mu stojí v cestě, aby se občas pozastavilo v těžkých skorodeathových riffech. Starou thrashovou školou je silně cítit ?United Global Misanthropy? a jen ostrý chladný zvuk vše spojuje do jednoho celku. V podobném duchu pokračuje po překvapivě skoro melancholické krátké akustické pauze ?Xisnasusania? i ?Son Of Man?. Žádné velké závody se tady nekonají a důraz je spíš kladen na temné melodie a záhrobní riffy. Dá se říct, že druhá skladba se svým klepačkovitým obsahem byla spíše výjimkou, na níž v menší míře navazuje ?Sin Eater?. Jsou to však jen záblesky. Jinak to WURDULAK nijak nehoní a snaží se spíš hřbitovní riffy zmixovat s  černočerným zvukem. Občas vše osvěžuje nějaká ta vybrnkávačka. I ty však znějí tak nějak nemocně a hodí se skvěle do celkového konceptu desky. Každopádně ty rychlejší party se mi líbí víc, protože na mne chvilkama ve středních tempech začala doléhat nudička. Z té mě vytrhla skvělá věc ?Revelations?, v níž se prolínají extrémně agresivní výpady a povedené melodie v oplodňovacím tempu. Kanonádou uzavírá desku i ?The Exquisite Taste Of Selfishness?. Outro pak tvoří veselou kulisu spolu s dalším megamorbidním jeptiškoidním obalem. Jestli vás láká mix staré školy a soudobé bestiální blackové podoby tak nezbývá než poslouchat.