Dysmorphia vznikla na troskách spolku Science Fiction a kdo zná jeho tvorbu, popř. nahrávku I.N.R.I., bude asi notně překvapen, jakým směrem pánové otočili kormidlo své tvorby. Science Fiction jsem viděl pouze jednou, když předskakovali Manowar a celkem mne zaujali a příjemně překvapili. Což se rozhodně nedalo říci o hlavních aktérech tohoto večera, kteří předvedli takovou tragikomedii, že při jejím sledování by Shakespeare s pocitem zmaru a méněcennosti zlikvidoval své psací náčiní a dal by se na kariéru poustevníka. Ale věnujme se raději Dysmorphii…
Ať už byla tvorba předchůdců zajímavá jak chtěla, ta současná je mi mnohem bližší. Přiznávám se bez mučení, že death metal bych od chlapů rozhodně nečekal. Žádných novot se nedočkáme. V podobném duchu se tavil kov smrti na amerických březích na konci let osmdesátých a začátku let devadesátých minulého století. Ten, kdo ve svém přehrávači často hostí klenoty jako From beyond od Massacre, bude jistě spokojen. Žádné velké sypačky, ale valivé skladby ve středním tempu s patřičně hlubokým vokálem, který se většinou drží stále stejné polohy (občas by nějaká ta změna neškodila…). Jak tak po několikáté jejich výplod poslouchám, napadá mi i jistá spojitost s tvorbou Chrisových Six Feet Under. Hlavně díky oné valivosti. Ostatně, všichni členové Six Feet Under byli u velkého množství zásadních nahrávek ze zmiňovaného období a tvorba těchto hrobníků je k nalezení i ve výčtu oblíbenců na webových stránkách kapely. Všech osm kousků na cedlu je vyrovnaných. Musím ale zmínit skladbu Burning the world, která mi svými zajímavými melodiemi zaujala na první poslech. A hodně se podařila i I love you dead.
V přiloženém dopise se sebekriticky píše, že prvotina mohla být zvukově rozhodně lepší. Mohla. Nicméně až tak tragicky bych to neviděl a k danému stylu se podobný zvuk docela hodí. Navíc je zde slibováno polepšení a příští nahrávání v nějakém z renomovaných studií. Uvidíme a hlavně uslyšíme.
Co ještě napsat. Nahrávka se poslouchá příjemně. Jediný problém vidím v tom, že kdybych si CD poslechl po nějaké době a ztratil k němu booklet, budu mít problém si vzpomenout, že ho vytvořili právě pánové z Dismorphie, protože podobných smeček běhá po světě nepřeberné množství. Což je ale svým způsobem dobře, protože podobných nadšenců není nikdy dostatek. A možná by něco chtělo udělat s lyrickou částí tvorby. Chápu, že k danému žánru jistá slova neodmyslitelně patří, ale… Pravdou však je, že tak soudím pouze na základě názvů skladeb, neboť texty nemám a tudíž neznám ani jejich poselství.
Oproti sestavě, která natočila prvotinu došlo k několika změnám a jestli jsem vše dobře zaznamenal, Dysmorphii posílili Wayne a Lukas ze stylově zpřízněných Manthas. Nechme se překvapit, jaké budou jejich další kroky… První krok znamená mé sympatie, slušné vykročení a je příslibem, že se možná dočkáme ještě světlejších zítřků. Držím palce a očekávám věci příští.
Čas: 29:45
Seznam skladeb:
- Rotting in the river
- Burning the world
- Scream in my face
- I will kill
- The darkness is around
- I love you dead
- The corpse
- In my memory
