MORHÖRR – Danse Macabre 

O slovenské kapele MORHÖRR už jsme psali, v roce 2021 vyšla recenze debutového dema „Pach Krvi“ i krátký rozhovor. Od té doby uteklo v Dunaji hodně vody, v kapele se vyměnili muzikanti a v aktuální sestavě aby se čert vyznal. Respektive jedna parta nahrála debutové album, jiná je nyní vedena na kapelních profilech, v obou se překrývají dva lidé, kteří jsou v kapele od jejího vzniku, respektive ji v roce 2016 zakládali – multiinstrumentalista Pišta a zpěvák Samael. Na „Danse Macabre“ nahrál většinu nástrojů Pišta, baskytaru v několika skladbách (v tuto chvíli asi bývalá členka) Lenka Kubová, o zpěv se postaral Samael a s doprovodnými vokály přispěla Nikola Vojteková.

MORHÖRR od začátku existence nelpěli na jedné metalové škatulce, lpěli ale na staré škole – míchali death, thrash, black a heavy metal, k tomu přidali punkový, nebo chcete-li DIY přístup. Uvedené zařazení pasuje i na debut „Danse Macabre“, který jede na podobné vlně jako demo, ale logicky má o něco lepší zvuk, o který se postaral Pišta ve svém domácím studiu. Nahrávka nezní špatně, ale ani nikterak výjimečně, je asi záměrně zastřený, zdůrazněny jsou kytary, solidně zní bicí, tragicky činely, na které se jednoduše zapomnělo, takže se ztrácí v jakémsi mlžném šustivém oparu.

Na zvuk si lze zvyknout, horší je to s hudebním obsahem. V módě je veškerý old school velebit, radovat se z každého špinavého tělesa, které se hlásí k praotcům metalu, ale ono je á a bé. Někdo to dělá tak, že posluchače vrátí do dob, kdy to všechno začalo, nasype na desku deset zábavných songů, které se dají zapamatovat, nebo aspoň některé, tryská z toho radost a energie. To žel u „Danse Macabre“ postrádám. Postrádám snadněji zapamatovatelné skladby – z osmičky jich v paměti uvízne minimum. Postrádám taky zpěv, respektive řev, který by měl nějakou nadhodnotu – Samael řve, chrčí, skřehotá a dokonce zpívá srozumitelně, ale ani jedna poloha nepůsobí charismaticky, navíc mu v extrémních polohách není skoro vůbec rozumět. Jistě, texty jsou v obalu, ale tady narážím na další nedotah – velikost fontu. Fakt nechápu, že někdo vydá CD s takhle zpraseným obalem, kde lze texty vyluštit jen s použitím lupy. Naštěstí jsou texty na Bandcampu a při poslechu z CD je dobré mít otevřený internet, pokud se tedy chce posluchač dozvědět, o čem slovenská kapela zpívá.

Když to vezmu od začátku, tak první věc je z kategorie tvrdších položek, po krátké introdukci vetknuté do prvního songu „Peklo v nás“ se rozjede primárně death metal, který je vedený v obstarožní rovině s důrazem na tupa tupa rytmus, který se později opakuje i v thrashovém módu, solidně vyznívá i skočná prostřední pasáž. Zpěvák mění polohy, ale growl je podprůměrný, nucený, vyloženě rušivý, lepší jsou vyšší skřehotavé polohy. Chrochtání prasete na začátku druhého zářezu „Zvláštny druh (Sviňa)“ působí blbě, skladba pak jede ve středních tempech a dotýká se i heavy metalu, zpěv je skoro civilní a působí na mě opět nuceně až křečovitě. „Danse Macabre“ trpí zpočátku špatně nasnímaným zpěvem,  to je snad studiový defekt nebo co, ale když se zrychlí, zní muzika konečně živěji, kytarové party mají celkem švih a zpestření v podobě svižného sóla taky působí dobrým dojmem, byť některé postupy působí obehraným dojmem (= už je každý někdy slyšel). Střed je nejsilnější částí alba a „Dieťa Antikrista“ se taky poslouchá v pohodě, opět nechybí melodická pasáž, která evokuje heavy metal osmdesátých let, takovou tu milou jednoduchost, i zpěv mi tady přijde slušně zvládnutý, což je dané i tím, že text má sloganovitý ráz a dobře se prezentuje. 

Když jsem u textů, hned u dvou mě napadá, že něco podobného už měl ARAKAIN, i se ty písničky podobně jmenovaly („Antikrist“, „Rebel“); když jsem poprvé slyšel „zostal si rebel, aj keď sa to nenosí, zostal si rebel, žiješ v inom storočí, zostal si rebel, to už asi nezmeníš, zostal si rebel, posledný z nás“, okamžitě mi naskočilo „zůstal jsi rebel a prohry tě nezlomí, zůstal jsi rebel, to nespálí mráz, zůstal jsi rebel, chceš mít čistý svědomí“. Další texty se věnují nepravostem současného světa i historickým událostem, např. epidemii černého moru, napsané jsou obyčejně, často s důrazem na rýmy, i obsah textů je poplatný dobám, z kterých kapela vychází.

Druhá polovina alba je vedena v podobných mantinelech jako první, „Rebel“ je upachtěný, naproti tomu „Úpadok“ jede jako dobře namazaný stroj, tady si všechno sedlo slušně, jak vokály, tak muzika, která je rychlá a zároveň melodická, na pomezí thrash a speed metalu, možná i ten ARAKAIN tu je zase cítit. „Tupé hlavy“ se kloní do heavy sfér a když se vrátí onen divný polocivilní zpěv, je zase zle – Samael se skoro nedá poslouchat, jak protivně zní, a je škoda, že nelze vnímat, že pod jeho projevem tepe docela solidní hard´n´heavy muzika. Když zavře pusu, je to fajn, když ji otevře, je to ryzí zlo, ještě, že je skladba krátká. Poslední „Lobotómia“ klame, některé party jsou hodně rychlé a snad až hardcorově ořezané, některé táhlé a epické, epika je zdůrazňována slušnými kytarovými vyhrávkami, i valivá pasáž zhruba uprostřed zní dobře, nechybí další sólo a těch šest minut se kapele povedlo zaplnit pestrou muzikou, takže se posluchač nenudí. 

Rozpolcenost – to je pocit, který z „Danse Macabre“ mám. Polovina alba je celkem v pohodě poslouchatelný staroškolský metal, polovina mi přijde slabší, nejslabší je ale zpěv. 

Seznam skladeb:

1. Peklo v nás
2. Zvláštny druh (Sviňa)
3. Danse Macabre
4. Dieťa Antikrista
5. Rebel
6. Úpadok
7. Tupé hlavy
8. Lobotómia

Čas: 40:40

Sestava:

• Stefan „Pišta“ Pollák – drums, guitars, bass (1, 2, 6, 7, 8) and backing vocals
• Flavio „Samael“ Křeček – main vocals
• Lenka Kubová – bass (3, 4, 5) 
• Nikola Vojteková – backing vocals

Bandcamp
Facebook
Bandzone