Po půl roce opět v plzeňském Parlamentu. Výběr skoro zcela náhodný, daný tím, že jsem chtěl někam vyrazit. Soupiska účinkujících kapel zahrnovala jedny nováčky na scéně, jedny ostřílené pardály a dvě zahraniční kapely, přičemž takovým lákadlem byli švýcarští MALPHAS. A až na jednu kapelu to byl večírek blasfemický.
NECROMANTH byli zmiňování nováčci, kteří však s příchodem na pódium rozpoutali silně mocnou černou divočinu a ačkoliv jsou na scéně teprve rok, tak se zdálo, že jsou v černém kovu protřelí. Hudba nebyla jen o hlukově jednolitém nářezu, ale i o kytarově mrazivých melodiích a pěkně našlápnutá rytmika nebyla fádní a do pravidelných sypaček vkládal bubeník zajímavé přechody. Jako celek velvarští předvedli slušný nářez a jejich „First March" dopadl velmi slušně.
Ač V.A.R. znám od počátků a vlastním takřka všechny nahrávky, tak mě nikdy natolik neoslovili, abych vymetal jejich koncerty… a tak tuto legendu respektuji a ponechávám náhodě, kdy se moje cesta s jejich setká na nějakém koncertu nebo festivalu. V playlistu staroškolského metalu se křížily starší fláky, jakým byl kultovní „Vratislav“, s těmi novějšími, jakým byl pomalejší song „Budeš temná“ z posledního alba „Temná“. Těžkotonážní thrashové „Sudety“ obstarávaly střední éru kapely. K vyhodnocení koncertu si dovolím použit pozměněnou větu z reportu z festivalu ETEF: „Ačkoliv v hudbě nic převratného nenacházím, tak mě přesto bavili a závěrem byli patřičně taky oceněni rachotem publika.“
IRAE se rozjeli po menších zvukově technických problémech vcelku dobře. Hned v úvodu se objevila melodická kytarová linka, která s volnějším tempem oproti ostatním skladbám v produkci portugalských pekelníků byla světlejší výjimkou tohoto posléze těžce blasfemii prorostlého vystoupení. Zbytek koncertu se nesl v rychlém tempu, občas mně připadl hudebně jednolitý, a k dobrému dojmu nepřispěly opětovné požadavky basáka ke zvukaři, ať upraví zvuk. Hudebně však vystoupení nebylo zlé, ale z celkového pohledu letitá kapela působila nesehranným dojmem.
Oproti předešlé kapele služebně mladší švýcarští kolegové MALPHAS do toho šlapali velmi slušně. Jejich hudba byla více protkaná melodickou linkou, což je i patrné z letošního alba „Flesh, Blood & Cosmic Storms“, z kterého se hrálo převážně. Hudba byla hutná a zvukově čitelná a jakýkoliv nástroj včetně vokálu šlo s přehledem vnímat. Víc než perfektní práci odvedl velmi rychlý a zároveň technicky zručný bicmen a bylo víc než jasné, že jakákoliv chyba v jeho hře by vyšla určitě na povrch. Vystoupení MALPHAS bylo minimálně o jeden level výš než všechny předešlé kapely dohromady a jejich koncert jsem si nadmíru užil.
