Zeptejte se mě na to, jaké desky z death metalového ranku považuji historicky za nejzásadnější, a okamžitě mezi nimi vystřelím MORBID ANGEL - „Domination“. Tato deska s ohyzdným obalem je pro mě jedním ze základů temného deathu. Samozřejmě ale plně uctívám i její tři předchůdce a bylo by hříchem nevyužít možnosti slyšet songy právě z prvních čtyř alb naživo. Natož, když kromě Davida Vincenta s I AM MORBID turné jede otec blastbeatu, sám Pete Sandoval. Nejen headliner ale pro mne byl lákadlem, protože v pražském Futuru po několika letech opět vystoupila také má polská oblíbená úderka HATE. Takzvané béčko BEHEMOTH, které není béčkem BEHEMOTH.
Po příchodu jsem nejprve mrknul ke stánkům s merchem, abych zjistil, že ohyzdnější trika, než dovezli I AM MORBID, jsem dlouho neviděl. Motivy jak z těch nejlacinějších shopů, no tragédie, holt jsem nechtěně ušetřil.
Roli supportu na části turné, která zahrnovala i Prahu, získali Němci CRITICAL MESS, vyznačující se občas houpavým, občas nasypaným death metalem v čele s vokalistkou. Před koncertem jsem je neznal a k nějakému náposlechu studiovek se ani nechystám. Ne že by naši západní sousedé hráli špatně, ale nic víc než obyčejný death to prostě nebylo. Britta se s vokály vypořádala solidně, občas to trochu skřípalo, zahrané celkově v pohodě, ale i půlhodina mi přišla dost.
Už ani neumím spočítat, kolikrát jsem HATE viděl live, ale před každým dalším gigem se na ně těším. Nepamatuju si koncert, který by nějak odflákli, který by stál za hovno (kromě jednoho, který nakonec vůbec neproběhl, ehm...). Navíc loňská novinka „Rugia“ opět udržela vysokou studiovou laťku a poprvé byla možnost si některé skladby z ní užít naživo. O intro se netradičně postaral bubeník Nar-Sil, zbytek kapely následně rozjel rubačku „The Wolf Queen“ a... zvuk stál zprvu hodně za... nic. Naštěstí během úvodního songu se podařilo kouli usměrnit, dát soundu jasné kontury a po zbytek setu už to bylo v pořádku i přesto, že stejně jako CRITICAL MESS, i HATE se museli spokojit jen s částí pódia před rozsáhlou bicí artilérií. Poláci se vytasili s „Luminous Horizon“, „Sovereign Sanctity“, „Valley of Darkness“, mojí milovanou „Erebos“ či na závěr s drtičkou „Hex“ a opět u mě zavládla absolutní spokojenost. Frontman Adam (držitel naprosto perfektního vokálu) opět ansámblu chladnokrevně vévodil, zpoza to naprosto bestiálně sypal teprve třiadvacetiletý Nar-Sil, který je naprostým šílencem a za mě HATE obrovsky pozvedl poté, co nahradil Pavulona. Jediné, co mě maličko odrazovalo, bylo neustálé „hej-hej“ basáka Tiermese v těch často nejlepších pasážích, na to by se s klidem mohl vysrat. Jinak ovšem HATE ponevímkolikáté a opět skvěle.
K BELPHEGOR bych mohl napsat téměř to stejné, jako před dvěma lety, když do Futura zajeli mimo jiné právě s HATE, ale také se SUFFOCATION. Nejsem úplně schopen pochopit, proč přesně se tato banda těší takové popularitě, nikdy mi jejich hudba nepřišla jako něco extra (ač desky jsou obvykle solidně nasypané), ale to je můj problém. Tentokrát se na vystoupení dost čekalo, klávesové intro znělo čertvíjak dlouho, pak už se čtveřice vytasila s věcmi ze zatím poslední řadovky „Totenritual“. Zvuk měli BELPHEGOR vynikající, té teatrálnosti tentokrát obecně nebylo tolik, chvílemi mě to i bavilo (třeba „Lucifer Incestus“ zněla fakt výborně), odehrané to bylo samozřejmě bez problémů. Co mi ale vadí vždy, je zefektovaný Helmuthův vokál... a hlavně to bylo strašně dlouhé. Vlastně bych měl tentokrát z koncertu BELPHEGOR docela pozitivní dojem, kdyby to ovšem netrvalo hodinu. Ono totiž se žádnou variabilitou se zde moc nepotýkáme a nějakých 40 minut by bylo tak akorát.
Bylo znát, že vidina starých fláků MORBID ANGEL přilákala spoustu lidí, která jejich prvotní éru zažila. Ti mladí na ty koncerty vůbec nechodí, radši sedí u počítačů... (smích) Každopádně když se rozeznělo intro „Immortal Rites“, tak byl zase na chvíli svět v pořádku. Zvuk od první skladby naprosto precizní, o dost tišší než v případě BELPHEGOR, konkrétní v případě všech nástrojů i vokálu, skvělá práce. Vincent už rozhodně nezní jako na „Altars of Madness“, zejména ty nejstarší skladby dával dost „vysokým“ chraplákem, ale znělo to dobře. Vokální vrcholy ale přišly až v průběhu setu.
Prvních pět skladeb se neslo v duchu prvních dvou alb této veličiny, zazněly „Fall from Grace“, „Visions from the Dark Side“, „Day of Suffering“ či „Blessed are the Sick“. Pak už přišel čas na „Covenant“ v podobě úvodních dvou zběsilostí „Rapture“ a „Pain Divine“ a následně „Sworn to the Black“. Solidně, ne však přehnaně natřískané Futurum už se dostalo řádně do varu, stejně jako sama kapela, u které bylo také znát, že se postupem setu dostává do správného tempa. Jedním z vrcholů jistě byla „Eyes to See, Ears to Hear“ z „Domination“, a to zejména díky Vincentovi, který konečně mohl dát naplno průchod svému hlubokému čistému vokálu. To je neskutečná síla!
Na společné působení v TERRORIZER Vincent se Sandovalem zavzpomínali klasikou „Dead Shall Rise“ z legendárního počinu „World Downfall“, aby se následně vrátili zase k „Altars...“ vypalovačkou „Maze of Torment“. Instrumentálku „Desolate Ways“ si vzal na paškál kytarista Bill Hudson, který se sice většinou věnuje spíše power metalu, fláky od MORBID ANGEL ale zvládl s naprostým přehledem a předvedl skutečně famózní umění. Jasně, byl by masakr vidět na pódiu Vincenta po boku Treye Azagthota, ale Hudson skutečně svoji úlohu zvládl se ctí.
Společně s Kellym McLauchlinem (PESSIMIST) rázem podladili kytary a přišel čas na závěrečnou bestiální nálož. „Dominate“, „Where the Slime Live“, „God of Emptiness“ a „World of Shit (The Promised Land)“. Co chcete víc slyšet? To byl závěr jako prase a ani to, že se to I AM MORBID ve „World of Shit“ trochu rozsypalo a konec byl rozpačitý, na tom nic nezměnilo.
Existovaly dvě možnosti. Buď to bude průser, nebo perfektní zážitek. Jsem rád, že mohu říci, že se vystoupení I AM MORBID blížilo tomu druhému. Jasně, občas to zaskřípalo, ale jako celek to byl nádherný návrat k absolutním klasikám žánru. Sandoval sice vypadá, že už nemůže být schopen ani vnímat své okolí, ale nasypal to tam s bravurou. They dominate!
