V poslední Buryzoně se Bury u recenze na nejnovější číslo zinu Go and Kill zamýšlel nad tím, jaký má smysl vydávat tištěný zin, který je z velké části neaktuální a vychází s osmiletou prodlevou. Podobná myšlenka mě napadá i u čerstvě vydaného čísla tiskoviny s extrémně dlouhým názvem How Can Limo Kid Kill Your Dreams? Osmý díl vychází po pětileté pauze, což se dá pochopit, každý má priority a možnosti jinde, kluci už mají také něco odžito a fanzin evidentně nebude na předních místech jejich aktivit.
Hned první dva rozhovory vznikaly během let 2017 až 2018 a jelikož máme druhou polovinu roku 2021, je jasné, že tady se autorům na hodně dlouho vybily baterky. Zpětná argumentace tím, že když už nic, tak se aspoň jedná o odraz doby, u mě kulhá minimálně na jednu nohu. Nedokážu si představit, že bych dělal rozhovor, ať už jako tazatel nebo odpovídající s tím, že tohle povídání vyjde s několikaletým odstupem. Nicméně se jedná jen o mé pocity a jak tak sleduju, punkovo/hardcorový svět, má na tohle téma úplně jiný pohled než já nebo mé okolí. Každému jak to chutná.
Nicméně, když se člověk odprostí od časového vakua, hned první rozhovor s Mičlem z PRŮMYSLOVÉ SMRTI stojí za přečtení. Kdo tohohle chlapíka zná, tak ví, že pokec s ním je vždy výživný a kdyby člověk chtěl, zaplnil by mu tenhle mluvka půl časáku. Nám tady na Fobii málem zaplnil i celou webovou stránku. Zajímavý je rozhovor s Luckou ze SOUR BITCH. Pravda, o kapele jsem dosud neslyšel, čeřím jiné vody, ale holka je celkem vostrá, tak snad se jí hrany za ty čtyři roky od odpovědí neobrousily. Co jsem koukal na aktuální promo fotky kapely, úplně jistý bych si tou její syrovostí už nebyl, ale před lety…
Trojice autorů Samuel, Štelca a xJesusx pokládá dobré otázky, takže když není na druhé straně totální marťan, rozhovory jsou vždy zajímavé. Jelikož z drtivé části byli respondenti vybíráni z jiného hudebního spektra, než kterému holduju, jsou pro mě některá jména nová. Takto jsem objevil chlapíka jménem Bohumil Krejza, který hrál třeba v ANYWAY (ty znám), který podle popisu a některých odpovědí musel být pěkné číslo. Úderník musel být i Lochy, o kterém jsem do této doby neměl ani tušení. Lochy to mydlil v devadesátkách v TESTIMONY, které jsem zaregistroval díky Hulovi, jenž se mihnul v LVMEN. TESTIMONY valili HC, někde jsem četl, že to byla slovenská SEPULTURA, při prvním poslechu náhodného songu mi přišli jako reakce na BIOHAZARD. Lochy celkem zajímavě vzpomínal na tahle divoká léta a pro mě fajn exkurze do slovenského UG v letech, kterým už se nikdy nic nevyrovná.
Konec zinu patří relativně aktuálním článkům. Ty nedávno, z pohledu punkového měření času, vyšly na Czechcore, kde jsem si je přečetl, ale to mi nebránilo v tom, dát si je teď znova. Všechny tři jsou zajímavé. Marek Rybenský je určitě skvělým respondentem, to samé platí o GO476910YB z kapely LIDSKÉ ZDROJE, která působí ve Vídni, ale 2/3 bandu tvoří Češi. S chlapíkem GO476910YB vzniklo fajn povídání a musím ho pochválit stejně jako nedávno to v Buryzoně. Navzdory tomu, že mě hudebně tahle kapela vyloženě nebaví a zpěvákovo triko OASIS je dost kokotina. Závěr zinu patří nejaktuálnějšímu rozhovoru, který obstarává další voják v UG poli – Otto z kapel NEEDFULL THINGS, LYCANTHROPHY a SICK DESTROYER. V tomto rozhovoru je ale hlavně mířeno na jeho vydavatelství Psychcontrol Records. Tady bych snesl i delší povídání, ale i tak fajn počtení.
V zinu nechybí ani oblíbené ankety. Ta hlavní je na téma punkové kolo, zajímavé téma, které jsem si rád přečetl, jelikož sám často osedlávám bicykl. V několika odpovědích zcela nepřekvapivě zazněla kritika na oblečení cyklistů. K tomu jsem jen chtěl říct, že když jedeš půl dne v sedle, tak ono to hrdinství kdekoho mastit to v trenkách a punk tričku poměrně rychle přejde, věř mi. Tvoje prdel by ti to následně vysvětlila.
Závěrečný sumář je takový, že je fajn mít v ruce další ze zinů, který dělají osobnosti UG scény a který tady léta tak nějak pořád byl. Škoda je, že se obsah střádal tak dlouho, což u mě vyvolává rozpaky a mám pochybnosti o tom, na kolik je tenhle časák pro zúčastněné vůbec zábavou. O tom, že články uvnitř jsou dobré, nemá cenu spekulovat, ale jako by tomu někde pod povrchem chyběl ten správný drive.
