Při výběru kapely, jež bude obsahem recenze, se snažím držet zásad kritického myšlení, obzvláště pak bodu č. 1. „nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení“, což si myslím, že klaplo. I když musím kápnout božskou, EP švédských WARCOLLPASE mě zaujalo povedeným obalem týkajícím se židovského holocaustu, což je fenomén, který u mě vyvolává pozornost. Po 12letém crustovém půstu vydala trojice labelů Insane Society Records, ByeBye Records a Phobia Records v loňském roce „Desert of Ash“ se solidním komerčním úspěchem, a tak se realizoval repress v počtu 400 ks asfaltových placek.
Skladby jsou na EP rozloženy, řečeno bytovou terminologií, 4+1. Čtyři songy na straně A, jeden na béčku, přesto béčko hraje déle než áčko. Na ploše něco málo přes 20 minut se WARCOLLAPSE žánrově v plné kráse odkopali a předvedli jízdu plnou crustových „románků“ bez jakékoli kontroverze.
První sypačka „Masspsykos“ vás ujistí, že chlapci jsou duševně v pořádku a nemají tendenci na svém alko crustu cokoli měnit. Podmanivá palba ve stylu PRO-PAIN s mini sólem, kde jedinou starosti je zavčasu trefit správný směr rotace mosh pitu. Pokud se vám zdá, že tak nějak nejste schopni pochytit žádné slovíčko textu a budete si říkat, že prachy utracený za kurzy AJ byly zbytečnou investicí, tak nezoufejte, jedná se o švédskou hatmatilku. Po prvotním zaregistrování zpěvu se mi dere na mysl jistá podobnost s Kingsley „King“ Fowleyem, řimbabou amerických široko spektrálních metalistů DECEASED.
Následující „The End Game“ hra nekončí ani náhodou, hrabání ve strunách přidává na intenzitě, famózní zasekávačka tak jak to umí např. MADBALL, SUICIDAL TENDENCIES (z novějšího materiálu třeba „You Can't Bring Me Down“), bublající basa, hrabivé bicí otřásající se ve stojnách.„As They Decide“, „Coffin Ride“ stupňují otáčky, i když Lemmyho ansámbl nebyl zdaleka tak nadzvukově rychlý, přesto nacházíme průsečíky jejich tvorby. První stranu máme za sebou a již teď můžeme tvrdit, že živák bude solidní vřava, při které je snadné přijít k podlitině, kopanci nebo monoklu.
Nejzajímavěji z pohledu tvůrčí košatosti se jeví skladba „Deserts Of Ash“ okupující stranu B, která startuje intrem stylizující fujary tatranských pastýřů v digitálním kabátě, přecházejíc v mystické vybrnkávání po vzoru ORANSSI PAZUZU. Strojově přesné přesuny baré akordu na hmatníku, bubenická smyčka napoleonského bubeníka vyhlašujícího válku. Tak jak skladba začíná, tak se také loučí celé EP, syntezátorovým fade outem. Svým způsobem pro WARCOLLAPSE nový formát skladby, jenž se může jevit z hlediska stopáže jako nezáživný, ale jistý náboj určitě má.
Na rozdíl od většiny anarcho punkových kapel se v muzice WARCOLLAPSE nesetkáváme s tradiční entropickou strukturou neuspořádanosti, ale naopak nacházíme jistý řád a konstelaci.
Pojmenování alba má více než kdykoli jindy jasnou paralelu k obalu z pera Stiva (Visions Of War), kde symbolikou ztvárňuje bezútěšné pouště potřísněné lidským popelem po běsnění nacistického Německa.
Zvukově album garantují Jocke (WOLFBRIGADE) a Brad Boatright (From Ashes Rise).
WARCOLLAPSE vyslali do podzemního světa povedenou crustovou zdravici, doufejme, že nebudou chrápat celou další dekádu a předhodí výživnou dlouhohrající porci Scandi punku.
Přesné hodnocení: 8,5/10
Seznam skladeb:
- Masspsykos
- The End Game
- As They Decide
- Coffin Ride
- Deserts Of Ash
Čas: 20:05
Sestava:
- Jalle Karlsson – zpěv
- Emil Sandebäck – kytara
- Kalle Andersson – bicí
- Janne Karlsson – basa
