Historie ANTIGEN je docela zamotaná. Kapela vznikla v roce 2002 v Německu, vydala tři alba a v roce 2016 se v podstatě rozešla. Aktivní Steffi se mezitím stala zpěvačkou české party ANGRY BRIGADE, z níž se následně rekrutovala část nového složení ANTIGEN, kteří se zreformovali v Praze v sestavě jedna německá dáma a tři čeští pánové. A nový line up znamená poměrně razantní změnu výrazu, a to ve všech směrech – hudebním, textovém i vokálním. ANTIGEN působící v Německu hráli typický punk rock, texty byly v němčině a Steffi většinou zpívala čistým hlasem. ANTIGEN působící v Česku výrazně přitvrdili, zrychlili, texty mají v angličtině a Steffi začala hlavně řvát.
Řev je také první vokální projev, který se z „Dust & Ashes“ ozve. Nejprve bezeslovný prostý výkřik, následně se do toho Steffi opře i slovně, místy s podporou Romana, který ale vedle zpěvačky působí v prvním songu poněkud monotónně a nevýrazně. Steffi je dračice, která s hlasivkami pracuje, různě mění výraz, expresívně řve, ale sem tam i ubere, zcivilní. Muzika je nejen v případě „Frontex“ přesně toho druhu crustu, HC a trochy punku, který je mému vkusu blízký. Povětšinou se hraje rychlý agresivní nářez, ale dostatečně pestrý na to, aby nezačal po chvíli nudit. Skladbami se proplétají melodie, vyhrávky, jinde je to přímočarý diktát, prostě jízda, kterou zastavuje konec strany gramodesky, a sotva se to stane, mám chuť si dát okamžitě repete.
Těžko z alba vypíchnout nějaký extra song, materiál mi přijde pěkně vyrovnaný, po první divočině následuje volnější úvod „Soldier“, v němž Steffi zpočátku zpívá čistým hlasem a zní to velmi naléhavě, nicméně tahle chvilková „romantika“ záhy mizí v dalším nářezu, který zdobí zapamatovatelný refrén. V „No. 70“ zavane punk, možná i rock; ono to není patrné na první poslech, ale některé momenty jsou relativně chytlavé, melodické, a taky mně přijde lépe zvládnuté zapojení mužského vokálu. Následující dva songy pocházejí z kuchyně ANGRY BRIGADE, asi si je do nové kapely odnesli ex-členové, ale že bych to poznal, kdybych si to nepřečetl, to ani náhodou. Je to podobná rotyka jako ostatní písně, zase prakticky trvale v rychlých tempech, Steffin projev je možná i metalový, stejně jako některé pasáže nemají daleko k thrashi.
Na začátku béčka překvapí výrazný part vokalisty, který, podobně jako Steffi na áčku, zařve svým hlubokým hlasem, posléze se s dámou střídá… „Scent Of Death“ uteče jako voda a následuje titulní pecka, další svižná jízda poskládaná podle žánrových pravidel, která, jak už jsem psal, mi jsou po chuti a je mi vcelku fuk, že podobně hraje více kapel. Výhodou ANTIGEN je skvělý ženský vokál a důraz na pestrost i melodičnost. Nahrávka má spád, trvá optimálních pětadvacet minut a podle mě si zaslouží osmdesátkrát vyšší hodnocení než „One Percent“, což je ve finále můj nejoblíbenější štych (třetí do party z repertoáru ANGRY BRIGADE). Myslím, že by se deska měla líbit i vyznavačům speed/thrash metalu, nejen kvůli speedovému“ vokálu v závěrečné „We!“.
Obalu nechybí nic. Titulka je typicky žánrová – krkavec, trosky města –, zadní stranu zdobí lebky, na příloze jsou texty, kresba „ukřižovaného“ a do ostnatého drátu upoutaného krkavce, koncertní fotka kapely i nezbytné informace týkající se kapely, obalu a nahrávání. To proběhlo loni v Brémách a zvuk mi přijde výborný, zaujme výrazná baskytara, potěší přirozený sound bicích i mix, který nechává všechny nástroje v rovnováze a zpěv jen mírně nad nimi.
Seznam skladeb:
- Strana A
- Frontex
- Soldier
- No. 70
- Myth Destroyers
- Warlords
- Strana B
- Scent Of Death
- Dust And Ashes
- One Percent
- Not Your War
- We!
Čas: cca 25 min.
Sestava:
- Sváta – drums
- Kuba – guitar
- Roman – guitar
- Steffi – bass & vocals
https://antigenpunk.com/
Bandcamp
Bandzone
