Brněnský muzikant a skladatel Tomáš Chylík vystupující pod pseudonymem Thomas Vain dal v loňském roce kadencí nahrávek svého projektu MISTRESS OF 999 (dále MO999) vzpomenout na doby dávno minulé, kdy pro některé kapely nebyl vůbec žádný problém vydat během jednoho kalendářního roku dvě nová alba. A dokonce je vlastně i trumfnul, neboť vyjma dvou, řekněme klasických zpívaných řadovek v CD formátu, uveřejnil v digitální podobě i soubor s demo nahrávkami svých instrumentálních skladeb. Na člověka, který si ještě k tomu v podstatě všechno kolem svých alb obstarává úplně sám, je to docela obdivuhodná autorská exploze. (úsměv) Navíc se ve všech třech případech podle mého úsudku jedná o velice povedená dílka, která mají posluchačům se zájmem o daný hudební žánr rozhodně co dát. Prostě kvalita jde u Tomáše zároveň ruku v ruce s kvalitou, což je jistě velmi důležitý faktor pro ten správný výsledný efekt, jímž je spokojenost fanoušků. Můj názor na předešlou nahrávku „Epitaf“, včetně odkazu na instrumentální počin „Prisoner in Void“, jste na Fobii mohli zaznamenat loni na podzim a teď, s příchodem jara, bych vám rád představil i druhé řadové album s letopočtem vzniku 2017, které jeho autor pojmenoval „Šepot ve tmě“.
Na začátek bych si za účelem bližší prezentace příběhu a zároveň většího vtažení do děje s dovolením vypůjčil průvodní slovo z bookletu alba, které praví: „Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. Země byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch Boží se vznášel nad vodami. I řekl Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo. No… a pak tak nějak z ničeho tvořil vše ostatní. Tedy Jahve tvořil a ostatní Bohové nedělali nic. Bohů je totiž strašně velké množství, ale pouze jeden jediný je ten pravý. Tedy až doteď si to všichni mohli myslet, že to tak je. A ten jediný a pravý Bůh (Bůh může být totiž jen jeden, protože když je jich víc, už to nemůže být Bůh, protože má konkurenci se stejnými atributy a tím pádem tak zaniká jeho jedinečnost a svrchovanost) byl vždycky identifikován nějakou skupinou, kterou kromě jiného spojovalo právě konkrétní náboženství, jehož hlavou byl právě ten jediný a nejvyšší Bůh. A protože osmý den schází nám, nikdo už nemůže vědět, že týden nemá sedm, ale devět dní a že nad Bohem ještě stojí Ona – Bohyně, která tohle všechno určuje. Neví to vlastně nikdo, protože Ona Bohyně nikdy neměla tak skvělý marketing a PR, jako Jahve. Dokonce na Zem poslal i svého syna, aby se osobně postaral o šíření jeho jména. Takže ten onen osmý den zřejmě proběhla revize toho, co Bůh stvořil a jak. A devátý den? Devátý den přišla na scénu Ona. Bohyně. Laura. Vystoupila na světlo a … ZHASLA!" Takže tolik citace a dále už se budu snažit pokračovat svými vlastními slovy a postřehy. (úsměv)
Začnu zmínkou, že celkově se během posledních dvou let jedná už o třetí oficiální CD MO999, které tentokráte představuje deset Tomášových kompletně autorských skladeb, prostřednictvím jejichž hudební náplně opětovně kombinuje různé metalové a rockové prvky, jenž dokáže v jednotlivých písních velice umně poskládat a propojit tak, aby fungovaly tím nejpoutavějším a pro posluchače nejzajímavějším způsobem. To vše je potom protnuté jeho instrumentální zručností, o níž nás přesvědčuje v průběhu celé stopáže CD a to nejenom skrze svůj, řekněme hlavní nástroj, tedy kytaru, ale i baskytaru, na níž sem tam vystřihne taky nějakou tu parádičku. (úsměv) Chybět pochopitelně nemůže ani pro MO999 tradiční dávka melancholie přicházející k fanouškům skrze osobitý vokální projev hlavního protagonisty. Co do hudebního tempa můžeme na nahrávce znovu najít různorodé kompozice, přítomné jsou jak svižnější kusy, například „Bůh má rád svině“, tak středně rychlé songy „Conditio humana“ nebo „Jeden krok do prázdnoty“ a chybět nemohou ani kvalitní balady „Šepot ve tmě“ a „Epilog“, které nalezneme v závěrečné části alba. Samozřejmě, že ne všechny skladby jsou rytmicky striktně rozdělené a často se tak jedná o kombinování různých poloh. Určitě stojí za to se zaposlouchat do textů, které jsem chválil už minule, a které jsou podle mě opravdu hodně zajímavé. Sice tentokrát nejsou součástí bookletu, což je škoda, ale jelikož Tomáš zpívá naprosto srozumitelným způsobem, tak myslím pro nikoho nebude problém si je odposlechnout a zamyslet se nad jejich obsahem. Znovu mi nezbývá, než kvitovat, že jsou v rodném jazyce, jelikož si myslím, že v této podobě do muziky pasují opravdu mnohem lépe než v angličtině, která byla využitá na debutu.
Veškeré hudební a vokální stopy na CD jsou kompletním Tomášovým dílem a to včetně programovaných bicích, jenž jsou stejně jako na minulé desce na velice dobré úrovni a možná až na pár krátkých okamžiků byste vůbec nezaregistrovali, že se nejedná o živého bubeníka. Jediným takříkajíc člověkem zvenčí, jemuž autor umožnil se jeho materiálu dotknout (úsměv), je tak tradičně Dejan Petkovič (Dejanssound studio), který se podílel na jeho výsledné zvukové podobě.
Asi jediné, co mě poněkud zklamalo, je obal, který je poměrně strohý a takový obsahově prázdný. Sice je fakt, že vizuálně asi dobře koresponduje s názvem desky, ale co se týče upoutání pozornosti nezaujatého člověka, tak by asi moc nezafungoval.
Docela jsem zvědavý, zda Tomáš bude v dalších letech i nadále své nahrávky chrlit v tomto vražedném tempu (úsměv), ale za sebe můžu říct, že když budou minimálně ve stejné kvalitě, tak si je vždycky moc rád poslechnu. Nakonec i vy, kteří jste článek dočetli až sem a s muzikou MO999 jste třeba ještě do kontaktu nepřišli, můžete s těmi doposud vydanými alby učinit totéž na některém z níže uvedených odkazů, kde jsou volně dostupná.
Seznam skladeb:
- Conditio humana
- Bůh má rád svině
- Rian ne va plus
- Jeden krok do prázdnoty
- Nezapomeň, kdo jseš
- Marsyas
- Život s Laurou
- Šepot ve tmě
- Poslední večeře
- Epilog
Čas: 41:31
Sestava:
- Thomas Vain – vše
