S německými black metalisty CHAOS INVOCATION to mám trochu složité. První setkání přišlo před lety na již zaniklém festivalu Phantoms of Pilsen, kde pro mě tvořili jeden z vrcholů celé akce. Následně jsem dal šanci jejich druhému (a v té době poslednímu) albu „Black Mirror Hours“, které mě však ani zdaleka nezaujalo tolik jako živá performance. Přišlo mi, že ambice sáhodlouhé stopáže 67 minut nebyly naplněny. Loni však CHAOS INVOCATION vydali splitko s řeckými firemními kolegy THY DARKENED SHADE a to už byla jiná káva. Obě formace přispěly jednou skladbou a obě se velmi vydařily. Společně se zjištěním, že třetí dlouhohrající deska CHAOS INVOCATION „Reaping Season, Bloodshed Beyond“ bude o čtvrthodinu kratší než její předchůdce, jsem začal být příjemně natěšen.
„Reaping Season, Bloodshed Beyond“ představuje posun v tvorbě Němců, zároveň zde ale nacházíme charakteristické prvky minulých let. Je jimi určité staroškolské zabarvení, a to jak kompoziční, kdy spousta melodií a riffů připomene heavy metalové formace osmdesátých let (příkladem může být sólo ve čtyřce „MenSkin Drums of Doom“), tak produkční. Zvuk je zastřený, čpí z něj old schoolová oddanost, odpor k inovacím a přehnané modernitě. Proč ne.
CHAOS INVOCATION od začátku třetí dlouhohrající desky prokazují, že ví, jak kompozice oživit, aby udržely pozornost a nedostávalo se do nich úplně jednoduše. Využívají k tomu široký vokální rozsah, od klasických blackových řevů přes deathovější polohy až k čistým hlasům, které neruší (možná s výjimkou „Blackmoon Prayer“, kde jsou až příliš halekavé). Zmiňoval jsem také melodie, a skutečně je třeba říci, že kytarista, vokalista i textař André Meyrink svůj nástroj ovládá umně jak z hlediska hráčského, tak skladatelského. Materiál je hodně živý, snaží se stále něčím překvapovat… až je toho někdy až příliš, některé pasáže na sebe nenavazují tak, jak by bylo patřičné. Ale jsou to spíše výjimky, v celku jsem za podobný přístup rád.
První čtyři skladby po obligátním intru „Where Hearts Shall Not Rest“ představují rozmanitou směs, každá z nich je zajímavá jiným způsobem. „Calling from Dudail“ je krátká přímočará řezačka, kterou CHAOS INVOCATION hned při startu rozčeří vody, zatímco v „To Fathom the Bloodmist“ už Němci dokážou i trochu zpomalit. „MenSkin Drums of Doom“ nadchne až šamanskou atmosférou a již zmíněnou heavy metalovou vsuvkou, zatímco pětka „Obsession is Always the Answer“, v níž lze zaslechnout i rodný jazyk kapely, je zpočátku pomalou, táhlou skladbou s výbornými kytarovými vybrnkávkami a melodiemi, jež se ve svém prostředku občasně překlene do rychlejších sfér. I když se do kompozice vstupovalo trochu obtížněji, stala se jedním z mých favoritů a její vygradování do závěrečné sypačky je mocné.
Na takový vrchol vprostřed alba se těžko navazuje a ukazuje to i až heavy/thrashová „The Search of Keys and Gates“, jež sice není slabou skladbou, ale velkoleposti té předchozí nedosahuje. Následující „Blackmoon Prayer“ už jsem maličko zkritizoval výše, vokálně mi kombinace Andrého Meyrinka společně se zpěvákem Maltem Langenbrinckem v této povětšinou pomalé skladbě moc nesedí. Do osmičky „Luciferian Terror Chorale“, jež je syrovou black/thrashovou jízdou, se hlasově zapojili i hosté (a v současnosti již asi regulérní členové) Tumulash (KULT) a Gionata Potenti alias Omega (BLUT AUS NORD, DARVAZA, FIDES INVERSA a mnoho dalších). Laťka se oproti předchozím dvěma kompozicím zase zvedla, oživení v podobě pořádné vypalovačky už v tomhle momentě „Reaping Season, Bloodshed Beyond“ potřebovala, aby posluchač trochu neupadal do letargie.
Další vrcholy ale přichází až v závěru. Jedním z nich rozhodně je „Chaos Invocation“, za čímž zase stojí precizní kytarová práce, při které melodie občas vystupují z neprostupných hradeb různých vybrnkávek a podkladů, aby se vzápětí zase na chvíli schovaly do nory. Prostřední vyklidněná pasáž s nezkreslenými kytarami pohladí na duši a za moment už nás zase bijí blastbeaty. Svojí strukturou i sílou mi song připomíná „Cave Allegory of the Great Desert Void“ s již zmíněného loňského splitka. „Bloodshed Beyond“ se sólem od hosta Stefana H. (OBSCURE INFINITY) pak lze považovat za takové intermezzo před majestátním závěrem v podobě „Ajna Assassins Absolute“.
„Reaping Season, Bloodshed Beyond“ byla věnována řádná péče. Bicí byly nahrány ve studiu Airstream, kytary a vokály pak ve studiích Turning Keys a Hell Sounds. O mastering se postaral Patrick W. Engel v Temple of Disharmony (mj. ALCHEMYST, FJOERGYN, EREBUS ENTHRONED a mnoho dalších). Produkce je vyvážená, na současné poměry má i vysoký dynamický rozsah (8). Co se týče samotné hudby, rozmanitost jí rozhodně nechybí a ačkoliv bych si desku bez několika skladeb dokázal představit, jako celek funguje obstojně. Rozhodně mě zaujala víc než předchůdce „Black Mirror Hours“, ačkoli ten červíček, že by CHAOS INVOCATION nejvíc slušela stopáž kolem čtyřiceti minut, stále hlodá. Deska by mohla zaujmout příznivce WATAIN v období kolem desky „Lawless Darkness“.
Přesné hodnocení: 7.5/10
Seznam skladeb:
- Where Hearts Shall Not Rest
- Calling From Dudail
- To Fathom The Bloodmist
- MenSkinDrums Of Doom
- Obsession Is Always The Answer
- The Search Of Keys And Gates
- Blackmoon Prayer
- Luciferian Terror Chorale
- Chaos Invocation
- Bloodshed Beyond
- Ajna Assassins Absolute
Čas: 52:06
Sestava:
- M. – vokály
- A. – kytary, vokály, texty
- T. – bicí
Hosté:
- Tumulash – vokál (8)
- Omega – vokál (8)
- Stefan H. – sólová kytara (6, 10)
- Kraal – basa (7, 11)
