To, že „pravý“ heroický heavy metal je stále při síle, dokazuje zájem a popularita skupin jako Hammerfall, Sabaton, Virgin Steel a mnoho dalších. Trošku v ústraní přebývá kapela, která nemá takové štěstí na manegment nebo silný label, ale ve které dřímá obrovské metalové srdce – WIZARD. O tom, jak tahle germánská parta umí zahřmít, nás chtěl přesvědčit i její český manager Václav Hadač, kterého napadlo uspořádat v pátek 24.6. takový malý „předkoncert“ v Plzni , protože WIZARD totiž hned po tomto vystoupení odjížděli na festival „Noc Plná Hvězd“ kde hráli jako jedni ze čtyř headlinerů.
Hospoda „Pod Kopcem“ přivítala ten den okolo 250 natěšených metalfans, a bylo vidět jak na Václavovi, který stál hned u vchodu do sálu a vřele vítal všechny příchozí, tak i na kapele, která seděla na jakémsi kavalci za ním, že jsou všichni s návštěvností celkem spokojeni. Myslím si, že zásluhu na dobré návštěvnosti má i fakt, že WIZARD zahráli na Basinfirefestu v roce 2009 tak výbornou show, že to lidi mají dodnes v paměti. U vchodu se mimo jiné prodával i merch, který byl za celkem rozumné ceny.
Rozumné ceny zavedl i majitel hospody – Svijany 21 Kč! No tomu říkám lidovka (úsměv). Jelikož mě ten den nějak sedla slina, předkapelu Interitus jsem vynechal a věnoval se Svijanskému moku. A abych byl upřímný, tyto Plzenáky už jsem viděl a slyšel tolikrát, že jsem ten den na ně prostě neměl náladu. Ale jak znám Interitus, určitě svůj set odehráli dobře a s přehledem.
Malá přestavba podia a sál rozřízly mohutné riffy písně Of Wariwulfs and Bloutwares, podle které je pojmenováno poslední řadové album. Pecky z této fošny tvořily bezmála celou polovinu setu WIZARD, což mě dost potěšilo, protože toto album je tím nejlepším, co Germáni prozatím vypotili. Buhužel nebyl prostor, aby nám tito válečníci předvedli tu pravou vřavu. Podium bylo totiž velmi úzké a muzikanti byli asi rádi, že se na něj vměstnali. Slovy klasika české komedie si prostě řekli „nebudem se pouštět do žádných větších akcí“ (úsměv). To ovšem neznamená, že by vystoupení postrádalo grády. Naopak, tahle parta ví, jak se hraje pořádný heavy. Ovšem to, co trošku kazilo dojem z dobrého poslechu, byl zvuk! V klidnějších a středních pasážích to bylo vcelku „jakž takž“, ale jen co hoši přitopili dvěma kopáky a rozjeli své kytary naplno, zvuk se slil v jednu velikou kouli. Škoda. Na druhou stranu se musím trošku zastat zvukaře, poněvadž v takhle malém hospodském sále nazvučit metalovou kapelu , to nebude asi jednoduché. I přes tento nedostatek mělo vystoupení velmi slušnou úroveň. Celá parta je velmi sehraná a své nástroje ovládá velmi mistrně, což je logické , poněvadž tenhle styl už drtí více jak dvacet let a to beze změny sestavy. V celé téhle výborné družině je ovšem jeden muž, který si zaslouží extra pozornost – zpěvák Sven D’Anna. To, co má v hrdle, nemůžou být normální hlasivky, ale charismatická a neotřelá nálož dynamitu. Nebudu určitě mluvit jen za sebe, když řeknu, že jsem si tuhle bandu zkrátka užil!
Fotky: Pítrs, Michal Honců
Hospoda „Pod Kopcem“ přivítala ten den okolo 250 natěšených metalfans, a bylo vidět jak na Václavovi, který stál hned u vchodu do sálu a vřele vítal všechny příchozí, tak i na kapele, která seděla na jakémsi kavalci za ním, že jsou všichni s návštěvností celkem spokojeni. Myslím si, že zásluhu na dobré návštěvnosti má i fakt, že WIZARD zahráli na Basinfirefestu v roce 2009 tak výbornou show, že to lidi mají dodnes v paměti. U vchodu se mimo jiné prodával i merch, který byl za celkem rozumné ceny.
Rozumné ceny zavedl i majitel hospody – Svijany 21 Kč! No tomu říkám lidovka (úsměv). Jelikož mě ten den nějak sedla slina, předkapelu Interitus jsem vynechal a věnoval se Svijanskému moku. A abych byl upřímný, tyto Plzenáky už jsem viděl a slyšel tolikrát, že jsem ten den na ně prostě neměl náladu. Ale jak znám Interitus, určitě svůj set odehráli dobře a s přehledem.
Malá přestavba podia a sál rozřízly mohutné riffy písně Of Wariwulfs and Bloutwares, podle které je pojmenováno poslední řadové album. Pecky z této fošny tvořily bezmála celou polovinu setu WIZARD, což mě dost potěšilo, protože toto album je tím nejlepším, co Germáni prozatím vypotili. Buhužel nebyl prostor, aby nám tito válečníci předvedli tu pravou vřavu. Podium bylo totiž velmi úzké a muzikanti byli asi rádi, že se na něj vměstnali. Slovy klasika české komedie si prostě řekli „nebudem se pouštět do žádných větších akcí“ (úsměv). To ovšem neznamená, že by vystoupení postrádalo grády. Naopak, tahle parta ví, jak se hraje pořádný heavy. Ovšem to, co trošku kazilo dojem z dobrého poslechu, byl zvuk! V klidnějších a středních pasážích to bylo vcelku „jakž takž“, ale jen co hoši přitopili dvěma kopáky a rozjeli své kytary naplno, zvuk se slil v jednu velikou kouli. Škoda. Na druhou stranu se musím trošku zastat zvukaře, poněvadž v takhle malém hospodském sále nazvučit metalovou kapelu , to nebude asi jednoduché. I přes tento nedostatek mělo vystoupení velmi slušnou úroveň. Celá parta je velmi sehraná a své nástroje ovládá velmi mistrně, což je logické , poněvadž tenhle styl už drtí více jak dvacet let a to beze změny sestavy. V celé téhle výborné družině je ovšem jeden muž, který si zaslouží extra pozornost – zpěvák Sven D’Anna. To, co má v hrdle, nemůžou být normální hlasivky, ale charismatická a neotřelá nálož dynamitu. Nebudu určitě mluvit jen za sebe, když řeknu, že jsem si tuhle bandu zkrátka užil!
Fotky: Pítrs, Michal Honců
