Polská kapela, která toto na pohled skromné promo s jednoduchým černobílým obalem nahrála, se řadí k jedněm z mála skupin, které se v současnosti snaží o nový, neokoukaný zvuk v metalové muzice a už z toho důvodu si tito mladí post-metloši zaslouží naši pozornost.
Zaslané promo obsahuje pohříchu jen čtyři skladby ze stejnojmenného debutového alba, ovšem i přes relativně krátkou stopáž dává dobře nahlédnout do tvůrčí dílny těchto industrial-post black/deathových muzikantů, kterým se od r.2004, kdy kapela oficiálně vznikla, podařilo vyprodukovat dvojici řádných demosnímků a před prvním albem se stihla i účast na kompilaci Diagonal Dividing Humanity (2006). Dalším kladným bodem je pevná sestava, která až na jedinou personální změnu, zůstala od počátku stabilní a na kvalitě debutu je to znát – na hrací ploše všech skladeb kapela předkládá hráčsky vyspělou směsici blacku a deathu, které jsou vyšperkovány různými „elektrárenskými“ prvky.
Celé promo má ale ke klasické metalové desce hodně daleko a spíše se blíží do kategorie zdařilých úletů. A tak deska po odříkaném intru začíná tvrdě pochodovými rytmy s naostřenými kytarami. Řízné marše opakované až do zblbnutí vhodně dozdobí trochu saďourská elektronika a relaxační hudba pro sadomasochisty může začít. Hned dvojka totiž dává dobrou představu o potenciálu kapely – začátek nezapře zemi původu a nese se v duchu valivého a velmi slušného death metalu doprovázeného pištěním na maximální rychlost odehraného kytarového sóla. Pak se vracíme zpět k pochodům s podobně posazenými protahovanými vokály (střídání čistého zpěvu a skřehotu). Metalové styly, v nichž dominují black metal s deathem, se velmi rychle střídají stejně jako naprosto neočekávaná tempa a nasamplované psycho-pazvuky. Kytary doprovázené sypavou rytmikou velmi často a sakra rychle sólují a při sólových vstupech se nenuceně přelévají mezi deathovými rychlovkami a blackovými včeličkami. Strojovost a jakási křečovitost je neustále přítomná a projevuje se buď v čistých zpěvech nebo v nepřirozeně odeskávané muzice. I přesto jsou přechody na klasické pasáže zmíněných stylů velmi přirozené a všechno dohromady to dává pěkný borčus, kde se chvíli nenudíte. Ve stejném duchu se hudba nese i v dalších skladbách.
Zmíněn byl vokalista, který spolu s basákem předvádí mnoho hlasových poloh a tím jenom zvyšuje pestrost této jinak velmi nenápadné desky. Hudebních vlivů by se především z metalových částí dala vystopovat celá řada – inspirace tvorbou amerických death metalových kapel či severským černým kovem je znát a Mord’a’Stigmata se s pomocí jinak stavěných kompozic, zapojování dalších (industriálních) zvuků a důrazem na valivý zvuk začínají blížit tvorbě kapel jako jsou Blacklodge či Red Harvest. Blíže však mají k prvně jmenovaným především díky své náklonnosti k black metalu. Hudba si zajímavé momenty drží i přes časté změny rytmu a sekané pasáže až do konce a kubistické hrany ji nechybí. Velkou ozdobou jsou konečně velmi efektní a svižná sóla na kytary. Škoda jen poslední skladby, která má prostřední, totálně tichou část, kterou zakončí krátký astrální „tuc“ a šmitec. Nebudu ale zastírat, že mne album navnadilo a že mi čtyři skladby z dvanácti na debutu byly nakonec sakra málo! 
Čas: 24:38
Seznam skladeb:
- Dislocation
- Überrealistic Sun In Visibility (Aquatic Cubism)
- Mercury’s Sigillum
- Menstrual Heroin
- web kapely: http://www.mordastigmata.prv.pl
