Navrátivší se Doomentia pokračuje tam, kde v roce 2019 skončila. Loni se po třech letech probrala z hibernace a stihla vydat několik pěkně vypravených gramodesek včetně die-hard LP LAHAR nebo archivního dema FATA MORGANY, letos hodlá v krasojízdě pokračovat a první nikoliv vlaštovkou, ale vránou je jednostranný sedmipalec s jednou skladbou, navíc coverem. Pro normální lidi za tři stovky nesmysl, pro ty postižené (sbíráním vinylů, uctíváním MANIAC BUTCHER nebo CULT OF FIRE) další povinný artefakt do sbírky. A nutno uznat opět krásně zpracovaný, což o produktech vodňanského vydavatelství platilo vždycky. Černý vinylek má na jedné straně samozřejmě drážky, na druhé lept kresby Marka Riddicka – tatáž nádherná kresba je potom na vnitřní příloze, na které nechybí ani všechny potřebné informace včetně textu.
Jeho autorem je Barbarüd Horn, autorem hudby Vlad Blasphemer a právě Vladovi, který již žel sleduje hudební dění z druhé strany, je nová verze „Písně černých vran“ věnována. „Píseň černých vran“ pochází z alba „Krvestřeb“ vydaného v roce 1997 a v recenzi, kterou jsem psal před léty do Pařátu, jsem uvedl: „Vrcholem alba je jednoznačně ,Píseň černých vran‘. Za klišovitým názvem se skrývá další koncertní tutovka, která se v úvodu pomalu vleče, kytarové riffy jsou nečekaně jemné, bicí výrazné a zpěv mluvený. V polovině se tempo výrazně zrychlí, ale prakticky neustále se něco děje, jsou to typičtí MANIAC BUTCHER a zároveň nejsou – jedna z nejčlenitějších a nejoriginálnějších kompozic kapely za celou dobu existence a jednoznačně nejlepší skladba kompletu o sokolovi Krvestřebovi.“
Zřejmě si něco podobného myslí i CULT OF FIRE, kteří si song coby poctu Vladovi vybrali, ve studiu Krieghallen (záznam, mix i mastering Oto Krojzl) v srpnu 2021 (tj. šest let po skonu Vlada Blasphemera) nahráli a záhy upnuli na Bandcamp. Následně padla do noty Doomentii a díky ní zůstane zachována i na fyzickém nosiči. Což chválím, protože nahrávky vydané pouze digitálně pro mě vesměs nemají smysl, nepovažuju je za plnohodnotné a málokdy si k nim dokážu vytvořit nějaký vztah a vracet se k jejich poslechu.
K poslechu tohoto singlu se vracet budu, protože jde o po vizuální stránce exkluzivní záležitost a po hudební stránce majstrštyk. Vlastně mi sedí všechno – skladba jako taková, instrumentální a vokální výkony i zvuk. O songu už vše podstatně padlo v pra-recenzi výše, obě polohy – epická i devastující – jsou dostatečně silné, aby upoutaly pozornost, byť ta druhá je asi působivější. Je opravdu radost poslouchat všeničící bicí i kvílející kytaru, skvělý výkon odvádí i studiově pro mě nový vokalista, byť naživo už jsem s ním měl tu čest.
Pokud bych měl porovnat původní a novou verzi, tak u mě vítězí ta nová, a to ve všech směrech. Mnohem lepší vokály; na rozdíl od Bardarüdovy nepříliš přesvědčivé recitace v úvodu použil Vojtěch mnohem drsnější hlas a ten do muziky sedne o poznání lépe, stejně tak i jeho agresivní projev. Mnohem lepší jsou instrumentální výkony, mnohem lepší je i zvuk. Ale pořád je z coveru cítit duch originálu, byť některé harmonie si CULT OF FIRE „pokultili“ a je z nich patrný jejich typický rukopis. Přesně takhle si představuju předělávku nějaké písně – aby zůstal spirit původní verze zachován, ale kapela přidala něco ze svého výrazu.
Sedmipalců vyšlo 500 s tím, že jde o limitovanou edici, takže žádný dolis se konat nebude. Tudíž předpokládám, že se desky brzy vyprodají – takže kdo zaváhá, nebude se moci těšit z poslechu parádní muziky a kochání nad parádním obalem, ke kterému jsem ještě zapomněl uvést, že vrchní kapsa má na přední straně výřez a siluety vran lesklou černou barvou na matném podkladu, stejný sytém je pak použitý na straně druhé, kde je nové logo kapely (těžko říci, jestli pouze pro potřeby tohoto unikátního kotoučku), název songu a info o čí že se jedná cover.
Seznam skladeb:
- Strana A
- Píseň černých vran
- Strana B
- lept
Čas: cca 5 min.
Sestava:
- Vojtěch Holub – vocals
- Vladimír Pavelka – guitars and bass
- Tomáš Corn – drums
