Metalová encyklopedie je jistě dobrý pomocník, protože takto si můžu dohledat a doplnit chybějící informace, anebo zjistit něco o kapele, o které nevím zhola nic. Takovým příkladem je francouzská kapela pocházející z Lyonu se jménem THE OATH. Zjistil jsem, že na metalové scéně není žádným nováčkem, neboť její počátek a první demo nahrávka je datována ke konci 20. století. V první dekádě toho současného zvládli pánové vydat tři alba, a to „The End of Times" (2007), „4" (2008) a „Self-Destructed" (2010). V loňském roce spatřila světlo světa čtvrtá nahrávka s názvem „Consequences".
CD „Consequences" je zabaleno do slušného dvoupanelového digipacku laděného do černo-krvavé rudé barvy. Cover alba je velmi zdařilý. Na přední straně je vyobrazen na skalnaté vyvýšenině chrám, který se tajemné odráží na bouřící vodní hladině. Na zadním přebalu je vyobrazená křižácká jízda táhnoucí skalnatým údolím, které je poseto kosterními pozůstatky. Vně je vyobrazený dvojřad černě a světle oděných a zakuklených mužů, zřejmě džihádistů. Dvě barbarské jízdy v rámci náboženství. Jedna opírající se o křesťanskou a ta druhá opírající se o muslimskou víru. Dojem pěkného digipacku kazí jen texty v knížečce, které jsou smrštěné do dvou stran a jsou psané v kuse za sebou, řádek po řádku. Myslím, že přidat jeden dvoulist by neuškodilo.
THE OATH dle svých slov produkují „melodic blackened progressive death metal". S touto nálepkou bych polemizoval, respektive bych ji strhl z ksichtu kapely. Hlavní styčný bod hudby jsou klávesy. Klávesy zde nevytvářejí kulisu, nevytvářejí zde žádný podklad metalovému soundu, ale nesou zde celou tíhu všeho hudebního dění. Od úvodního tónu až po ten konečný. Nejhorší na tom je, byť se i objeví zajímavé intro, či výjimečný vstup, že vše je zabito beznápaditostí a většinou to připomíná špatnou kopii power (symfonických) metalových kapel. Díky klávesám jsou vynechány vesměs hutné spodky, které u deathmetalové hudby určitě nesmí chybět. Párkrát (rozuměj dvakrát - úsměv) jsem zaznamenal zabublání basy... o bicích vůbec raději nemluvím. Nic zajímavého a taky bez nápadu. Pouze kytary věrně kopírují klávesy a sem tam něco málo předvedou. Deathmetalovou hudbu tvoří hlavně tuctový převážně neměnný growl, který občas doplní čistý zpěv, který bych raději ani nechtěl slyšet. Naštěstí úlisného přesladkého zpěvu je poskrovnu. A kombinaci toho všeho bych progresivním metalem určitě nenazýval. A nádech nějakého black metalu těžko pohledat.
Kladně hodnotím zvukovou stránku nahrávky, která se dobře poslouchá jak při nižší tak i při vyšší hlasitosti. Zvuk a obal jsou jediné položky alba, které nejsou odfláknuté. V dávných časech se říkalo, že obal prodává a naštěstí v dnešní době to zřejmě už moc neplatí. Ale pořád zůstává tváří alba. Ale pěkný obal dobrou hudbu neudělá. Škoda. CD zůstane v regále a jisto jistě zapadne prachem.
Seznam skladeb:
- Never to Be Seen Again
- Crimson Flesh
- Consequences
- Silent Dreams
- Deconstruction
- Today I Die
- Create the Infinite
- Unchanged
- The Final Sleep
- Endless Fallacies
Čas: 47:34
Sestava:
- Pierre Leone zpěv - growl, kytara
- Romain Devaux - klávesy, čistý zpěv
- Manu Da Silva - kytary
- Alexandre Bouteiller - basa
- Christophe Bardon - bicí
