Jak jsem se dozvěděl z nevyčerpatelné studnice informací, tedy internetu, tak už od března letošního roku je venku aktuální EP kapely EDMOND WELLS pocházející z Lázní Bělohrad. Do naší redakce tahle nahrávka (v diskografii skupiny by měla mít číslo dvě) s názvem „ex animo“ dorazila poněkud později, tudíž si o ní pár mých postřehů můžete přečíst právě teď, v době zimní.
CD potencionálnímu posluchači nabízí dohromady čtyři skladby v délce necelých dvaceti minut a prezentovaný materiál by se asi nejjednoduším způsobem dal zasunout do škatulky, která zaštiťuje kombinaci vícero hudebních vlivů a stylů, tedy crossover. V tomto podání opatřený variabilním vokálem v angličtině, výraznými kytarami a z mého pohledu i jistým nádechem psychedelie. Jak uvádí samotní muzikanti na svém BZ profilu – „EDMOND WELLS těží především z instinktivního propojení devadesátkových ,nu' prvků, neskrývaného obdivu současného progresu a příměsi osobitého přístupu k muzice.“ Toliko tedy krátká citace, já sám za sebe můžu říct zhruba tolik, že mě tahle tvorba absolutně neoslovila a ani jedna z představených písní na mě ani po větším množství poslechů bohužel neudělala žádný výraznější dojem. Celé mi to totiž přijde strašně nesourodé a příliš komplikovaně složené dohromady, jako jeden příklad za všechny bych uvedl závěrečnou, takřka sedmiminutovou věc „Burning Daylight“, která mi při poslechu připadala opravdu takřka nekonečná. Pro přiblížení atmosféry nebo obsahové náplně skladeb si opět vypomůžu zdrojem kapely a jejími glosami k jednotlivým věcem, což asi bude nejschůdnější řešení.
„All Theory, No Action“ - Stín nám nedovolí sejít z cesty. Promluví tam, kde hledáme ticho, a odráží vše, co nechceme vidět. Vždy si najde způsob, jak se vyjádřit. Zbabělé pokusy utišit jeho šepot nepřínáší nic než křik.
„Are You Entertained“ - Neodbytné nutkání znát odpovědi na všechny otázky pokradmu přechází v osvobozující pocit smíření s nevědomostí. Střídáme schránky, hledáme sami sebe roztříštěni všude kolem. Propadáme zoufalství, vzdáváme se. Začínáme znovu, stojíme pevně. Kdy to skončí? Najdeme klid, až najdeme sebe? Kolik máme času? Nevíme nic. Bavíte se aspoň?
„Razors“ - Klíčem k soužití se světem fungujícím v dokonalé rovnováze není neustálá snaha o narušení přirozených procesů, které je obecně přijatelné považovat za nežádoucí. Klíčem je jejich přijetí.
„Burning Daylight“ - Mrhání časem. Jistým zkušenostem na naší cestě životy je nemožné se vyhnout a okolnosti si nás navedou kam je třeba, i kdyby to mělo být až v příštím kole. Není kam utéct. Neztrácejte čas.
A dále je zde ještě poselství CD „ex animo“ v bodech, samozřejmě sepsané skupinou.
- Poslouchejme své tělo, umožněme vlastnímu stínu promlouvat skrze nemoci a překážky.
- Nepotlačujme jeho moudré rady pomocí léků, hledejme příčiny.
- Cestu na povrch si vždycky najde a to se vzrůstající intenzitou.
- Přecházíme z těla do těla a po krůčkách směřujeme k celistvosti.
- Ten šílený kolotoč nám nedá pokoj, dokud ji nedosáhneme.
- A nebo ne? Co následuje po smrti teď beztak nemáme šanci zjistit, tak se aspoň projedeme, ne?
- Naučme se vnímat pozitiva i negativa jako neoddělitelné části celku.
- Dokonalost spočívá v rovnováze, nikoliv v odstranění všeho, co mylně pokládáme za nedobré.
- Naší cestu lemují styčné body, bez jejichž prožití se nedostaneme dál.
- Pokusy je obejít nebo oddálit jsou marné a zbytečně vysilující.
- Postavme se tedy čelem všem těžkostem a nepopírejme sami sebe.
Nahrávka vznikla na přelomu loňského a letošního roku v ateliéru 3Mosquitos ve Svatojánském Újezdě, zvuk, mix a produkci obstaral Hugo Trkal a řekl bych, že po této stránce není materiálu co vytknout. Graficky příjemně zpracovaný booklet pak přináší i všechny texty, jejichž autorem je kytarista a zpěvák Jiří Franc.
Každopádně EDMOND WELLS netvoří muziku stravitelnou úplně pro každého, a jelikož, jak jsem uvedl o pár řádků výše, mě tohle CD svou náplní vůbec neoslovilo, nebudu ho tím pádem ani bodově hodnotit.
Seznam skladeb:
CD potencionálnímu posluchači nabízí dohromady čtyři skladby v délce necelých dvaceti minut a prezentovaný materiál by se asi nejjednoduším způsobem dal zasunout do škatulky, která zaštiťuje kombinaci vícero hudebních vlivů a stylů, tedy crossover. V tomto podání opatřený variabilním vokálem v angličtině, výraznými kytarami a z mého pohledu i jistým nádechem psychedelie. Jak uvádí samotní muzikanti na svém BZ profilu – „EDMOND WELLS těží především z instinktivního propojení devadesátkových ,nu' prvků, neskrývaného obdivu současného progresu a příměsi osobitého přístupu k muzice.“ Toliko tedy krátká citace, já sám za sebe můžu říct zhruba tolik, že mě tahle tvorba absolutně neoslovila a ani jedna z představených písní na mě ani po větším množství poslechů bohužel neudělala žádný výraznější dojem. Celé mi to totiž přijde strašně nesourodé a příliš komplikovaně složené dohromady, jako jeden příklad za všechny bych uvedl závěrečnou, takřka sedmiminutovou věc „Burning Daylight“, která mi při poslechu připadala opravdu takřka nekonečná. Pro přiblížení atmosféry nebo obsahové náplně skladeb si opět vypomůžu zdrojem kapely a jejími glosami k jednotlivým věcem, což asi bude nejschůdnější řešení.
„All Theory, No Action“ - Stín nám nedovolí sejít z cesty. Promluví tam, kde hledáme ticho, a odráží vše, co nechceme vidět. Vždy si najde způsob, jak se vyjádřit. Zbabělé pokusy utišit jeho šepot nepřínáší nic než křik.
„Are You Entertained“ - Neodbytné nutkání znát odpovědi na všechny otázky pokradmu přechází v osvobozující pocit smíření s nevědomostí. Střídáme schránky, hledáme sami sebe roztříštěni všude kolem. Propadáme zoufalství, vzdáváme se. Začínáme znovu, stojíme pevně. Kdy to skončí? Najdeme klid, až najdeme sebe? Kolik máme času? Nevíme nic. Bavíte se aspoň?
„Razors“ - Klíčem k soužití se světem fungujícím v dokonalé rovnováze není neustálá snaha o narušení přirozených procesů, které je obecně přijatelné považovat za nežádoucí. Klíčem je jejich přijetí.
„Burning Daylight“ - Mrhání časem. Jistým zkušenostem na naší cestě životy je nemožné se vyhnout a okolnosti si nás navedou kam je třeba, i kdyby to mělo být až v příštím kole. Není kam utéct. Neztrácejte čas.
A dále je zde ještě poselství CD „ex animo“ v bodech, samozřejmě sepsané skupinou.
- Poslouchejme své tělo, umožněme vlastnímu stínu promlouvat skrze nemoci a překážky.
- Nepotlačujme jeho moudré rady pomocí léků, hledejme příčiny.
- Cestu na povrch si vždycky najde a to se vzrůstající intenzitou.
- Přecházíme z těla do těla a po krůčkách směřujeme k celistvosti.
- Ten šílený kolotoč nám nedá pokoj, dokud ji nedosáhneme.
- A nebo ne? Co následuje po smrti teď beztak nemáme šanci zjistit, tak se aspoň projedeme, ne?
- Naučme se vnímat pozitiva i negativa jako neoddělitelné části celku.
- Dokonalost spočívá v rovnováze, nikoliv v odstranění všeho, co mylně pokládáme za nedobré.
- Naší cestu lemují styčné body, bez jejichž prožití se nedostaneme dál.
- Pokusy je obejít nebo oddálit jsou marné a zbytečně vysilující.
- Postavme se tedy čelem všem těžkostem a nepopírejme sami sebe.
Nahrávka vznikla na přelomu loňského a letošního roku v ateliéru 3Mosquitos ve Svatojánském Újezdě, zvuk, mix a produkci obstaral Hugo Trkal a řekl bych, že po této stránce není materiálu co vytknout. Graficky příjemně zpracovaný booklet pak přináší i všechny texty, jejichž autorem je kytarista a zpěvák Jiří Franc.
Každopádně EDMOND WELLS netvoří muziku stravitelnou úplně pro každého, a jelikož, jak jsem uvedl o pár řádků výše, mě tohle CD svou náplní vůbec neoslovilo, nebudu ho tím pádem ani bodově hodnotit.
Seznam skladeb:
- All Theory, No Action
- Are You Entertained?
- Razors
- Burning Daylight
Čas: 19:47
Sestava:
- Jiří Franc ml. – zpěv, kytara
- Jiří Franc st. – bicí
- Jan Krejčíř – kytara
- Libor Novák – baskytara
www.bandzone.cz/edmondwells
