Když mi tenhle jed začal pronikat pomalu do krve, usmíval jsem se. Měl jsem jen samé libé pocity, dokonce jsem si představoval, jak sedím v death metalovém ráji, pokuřuji dýmku něčeho dobrého a mám blahosklonnou náladu. V Polsku vždy uměli namíchat dobrý, smrtící koktejl a tak jsem si během prvního poslechu naše setkání užíval. Kapela, hrající od roku 2010, na první pohled působí jako další zástupce pokračovatelů BEHEMOTH, HATE, GORTAL, VADER, TRAUMA. INCARNAL se snaží na to jít trošinku jinak. Jen se jim to moc nevede. Své vzory nepopírají, hrají stejně rozmáchle a precizně. Jak už bývá dobrým zvykem v jejich zemi, vše je propracované k dokonalosti. To sice bude vyhovovat většině dnešních strávníků, vychovaných v death metalových kantýnách velkých časopisů, ale já postrádám víc prvků, momentů, které by je odlišovaly ještě víc. Snaha vymanit se z klišovitého označení „polský death metal“ je zde určitě patrná, jen to bohužel nestačí.
Jed, použitý v jednotlivých skladbách, je opravdu jen slabým odvarem toho, co jinak můžeme spatřit u temnějších, drsnějších kapel. Vždycky jsem měl raději smečky, které se toho nebojí a setkání s nimi je spíš bolestivé, než jen obyčejné. INCARNAL se hodně snaží, aby zněli jako jejich slavní předkové, jen jim chybí dostatečný skladatelský potenciál. Vyvolených je vždy jen pár. Zbytek bohužel jen paběrkuje. V hudbě to platí dvojnásob. Přitom, celá deska je v podstatě dokonalá. Najdeme na ní jak melodické vyhrávky, tak temné momenty, dokonce zazní i trošku toho nezbytného blacku. Problémem není ani tak to, že už jsme všechno tohle v různých provedeních a odrůdách tolikrát slyšeli, jako spíše to, že album působí hrozně neprůbojně. Je nenápadné, ničím zajímavé. Smrtící kov by vás měl rozhodit, rozsekat vám obličej na maděru a ne jen bojácně plynout okolo. A to se zde neděje.
Je až překvapivé, že nejvíc jsem si nakonec užíval různé vsuvky, modlitby, mezihry. Tam jsem byl chycený, byl jsem schopen udržet svoji pozornost. Občas jsem se také nadšeně nadýchnul, protože jsem uslyšel zajímavý motiv, nátěrovou pasáž. To ale trvalo jen chvilku. Během několika momentů jsem byl ihned znovu smeten obyčejným a vcelku nudným balastem. Kapele by možná prospěla trošku jiná produkce. Možná špinavější, šílenější a odvázaná. Cílem asi bylo nahrát temný obřad. Místo toho je to jen nedělní návštěva kostela, kde posedává pouze pár starých pomatených věřících. Nikde žádné uvěřitelné rouhání, nikde žádný obrácený kříž. Jen šedivý, nenápadný death metal. Dokonce i sóla jsou nemastná, neslaná. Největším problémem ale je, že se INCARNAL nepovedlo ve mně zanechat vůbec nic. Už dnes, kdy se snažím do jejich desky proniknout už poněkolikáté, se mi to nevede. A už teď vím, že si za rok budu pamatovat jen jméno. Možná ještě vcelku vkusný obal. A to je třeskutě málo.
Psát závěry na podobná alba je pro mě poměrně utrpením. Já totiž moc dobře vím, že spousta dnešních, obzvlášť mladších posluchačů, bude jen kroutit hlavou, cože to ten strejda zase píše. Ale já to jinak neumím a těžko starého psa naučíte novým kouskům. Můj přístup k muzice je hodně přes emoce, přes pomalu kornatící srdce. INCARNAL mě nepřesvědčili. Pokud jste ale fanoušci čistšího, přístupnějšího death metalu v polském provedení, nechte si chutnat. Já si dám raději oběd, který sice nebude přinesen na stříbrném podnose a nebude mít interesantní cizokrajný název, ale bude ostrý a poctivě nespoutaný. Zůstanu u svého, třebaže ne tolik dokonalého smrtícího kovu. Klasická dnešní death metalová deska z Polska, která má velmi obyčejnou produkci.
Seznam skladeb:
Sestava:
http://incarnal.bandcamp.com/releases
http://www.hexenhammer.pl/
https://www.facebook.com/incarnal
Jed, použitý v jednotlivých skladbách, je opravdu jen slabým odvarem toho, co jinak můžeme spatřit u temnějších, drsnějších kapel. Vždycky jsem měl raději smečky, které se toho nebojí a setkání s nimi je spíš bolestivé, než jen obyčejné. INCARNAL se hodně snaží, aby zněli jako jejich slavní předkové, jen jim chybí dostatečný skladatelský potenciál. Vyvolených je vždy jen pár. Zbytek bohužel jen paběrkuje. V hudbě to platí dvojnásob. Přitom, celá deska je v podstatě dokonalá. Najdeme na ní jak melodické vyhrávky, tak temné momenty, dokonce zazní i trošku toho nezbytného blacku. Problémem není ani tak to, že už jsme všechno tohle v různých provedeních a odrůdách tolikrát slyšeli, jako spíše to, že album působí hrozně neprůbojně. Je nenápadné, ničím zajímavé. Smrtící kov by vás měl rozhodit, rozsekat vám obličej na maděru a ne jen bojácně plynout okolo. A to se zde neděje.
Je až překvapivé, že nejvíc jsem si nakonec užíval různé vsuvky, modlitby, mezihry. Tam jsem byl chycený, byl jsem schopen udržet svoji pozornost. Občas jsem se také nadšeně nadýchnul, protože jsem uslyšel zajímavý motiv, nátěrovou pasáž. To ale trvalo jen chvilku. Během několika momentů jsem byl ihned znovu smeten obyčejným a vcelku nudným balastem. Kapele by možná prospěla trošku jiná produkce. Možná špinavější, šílenější a odvázaná. Cílem asi bylo nahrát temný obřad. Místo toho je to jen nedělní návštěva kostela, kde posedává pouze pár starých pomatených věřících. Nikde žádné uvěřitelné rouhání, nikde žádný obrácený kříž. Jen šedivý, nenápadný death metal. Dokonce i sóla jsou nemastná, neslaná. Největším problémem ale je, že se INCARNAL nepovedlo ve mně zanechat vůbec nic. Už dnes, kdy se snažím do jejich desky proniknout už poněkolikáté, se mi to nevede. A už teď vím, že si za rok budu pamatovat jen jméno. Možná ještě vcelku vkusný obal. A to je třeskutě málo.
Psát závěry na podobná alba je pro mě poměrně utrpením. Já totiž moc dobře vím, že spousta dnešních, obzvlášť mladších posluchačů, bude jen kroutit hlavou, cože to ten strejda zase píše. Ale já to jinak neumím a těžko starého psa naučíte novým kouskům. Můj přístup k muzice je hodně přes emoce, přes pomalu kornatící srdce. INCARNAL mě nepřesvědčili. Pokud jste ale fanoušci čistšího, přístupnějšího death metalu v polském provedení, nechte si chutnat. Já si dám raději oběd, který sice nebude přinesen na stříbrném podnose a nebude mít interesantní cizokrajný název, ale bude ostrý a poctivě nespoutaný. Zůstanu u svého, třebaže ne tolik dokonalého smrtícího kovu. Klasická dnešní death metalová deska z Polska, která má velmi obyčejnou produkci.
Seznam skladeb:
- By The Devil’s Hand
- Children Of Pestilence (feat. A)
- We Were Born In The Eye Of The Storm
- Masquerade In The House Of Gods
- Baptized In Blood (feat. Chudy [Trauma])
- Black Tongue Lithany
- Bloodwritten
- Eight Winds Of Chaos
- Carnal Apostasy
- Oath Of The Damned
Sestava:
- Karol "North" Łapczyński – vocals
- Krzysztof Kiecana – guitars
- Alek Szymański – guitars
- Mikołaj "Total" Kujda – drums
- Mateusz "Raven" Szymanek – bass
http://incarnal.bandcamp.com/releases
http://www.hexenhammer.pl/
https://www.facebook.com/incarnal
