Pardubická VYPSANÁ FIXA patří mezi těch několik málo českých rockových kapel střední generace, které má smysl trvale sledovat. Neoslňuje kdovíjakou skladatelskou genialitou, aranžérskou košatostí či muzikantskou perfekcí, jenže o nic takového se ani nesnaží. Její muzika vychází spíše z punkových základů, jež sice dávno překonala nejen svým hudebním pojetím, ale částečně i prostředím, v němž se pohybuje, přesto si ještě stále dokáže zachovat alespoň část někdejší nespoutanosti, neučesanosti či rozevlátosti. Oproti starým zasloužilým legendám zní přece jen mnohem energičtěji a mladistvěji, oproti mladým poprockerům zase přirozeněji a také drásavěji.
Tím spíše, že po tak trochu umírněnějších předchozích albech se pánové částečně vrátili k syrovější muzice, čemuž odpovídá také skutečnost, že desku produkoval a hostuje na ní Ondřej Ježek z OTK, stejně jako Petr Marek z MIDI LIDI a Todd Nesbitt z WOLLONGONG, UNKILLED WORKER či UNKILLED WORKER MACHINE, což je v součtu dosti jiná komunita než ta vyloženě komerční, s níž jsou Márdi a jeho kolegové velmi často kdekým spojováni.
Mnohé naznačuje hned vstupní vypalovák „Kdo se s náma odpoutá?“, v jehož spíše ostřejším znění pokračují také svižnější „Boty proti bustru“ nebo pulsující „Krakow Glowny“. Nemluvě pak o snad vůbec největším nářezu, jaký kdy tento soubor nahrál. Nese název „Karma je Mike Tyson“ a i přes několik málo odlehčujících momentů se místy rozběsňuje natolik, že lze mluvit skoro až o hardcoru. Zřejmě nemůže být sporu o tom, že k těm nejlepším v rámci celé desky patří právě tyto songy, které pro ten správný účinek je vhodné poslouchat výhradně na plné pecky.
Nicméně aby se běžný posluchač přehnaně neděsil, samozřejmě nechybějí ani melodičtější písničky jako „Caddy“, „Výhodou je“ či jemně akustická „Malá noční hudba“, označitelná za vcelku vkusný a dobře se poslouchající pop. Rozpačitěji dopadá „Bubák“, kde se toto slovo opakuje natolik, až to působí lehce trapně, nicméně méně výrazně dopadají také písně „Zapadá hipík“, „Gigi“ a kupodivu i titulní „Krásný smutný den“, jenž se zbytku alba vymyká nejen použitím pozounu, ale vůbec svým swingovým pojetím. Závěrečné zpestření představuje rozporuplná „Šůrka mikrofon“, postavená na slovním vtipu, který se někomu může zamlouvat více, jinému méně.
Velmi povedeně působí balení obou nosičů. Zatímco kompakt je vložen do netradiční krabičky, jež se otevírá i zavírá vzadu uprostřed, červený či modrý vinyl sice vypadá obalově mnohem obvykleji, ale obohacen o dvě trsátka vyrobená z recyklované vypsané fixy svědčí o tom, že veškerou hudbu je optimální si pořizovat pouze a výhradně v originálním provedení.
Když se k tomu připočtou Márdiho typicky obtížně uchopitelné, ale vcelku působivé texty, nabízí se poznání, že pánové sice nepřekonali své albové začátky, natožpak skladatelsky i producentsky zatím nejvyspělejší „Fenomén“, ale předčili předchozí méně pronikavé „Detaily“ či průměrné minialbum „Čtyři slunce“. Protože nahráli desku, která sice nepohne kormidlem tuzemských rockových dějin, ale vcelku dobře uspokojuje touhu po normálním syrovějším bigbítu.
Seznam skladeb:
Čas: 41:35
Sestava:
Hosté: Ondřej Ježek, Petr Marek, Todd Nesbitt, Martin Černý
www.vypsanafixa.cz
Tím spíše, že po tak trochu umírněnějších předchozích albech se pánové částečně vrátili k syrovější muzice, čemuž odpovídá také skutečnost, že desku produkoval a hostuje na ní Ondřej Ježek z OTK, stejně jako Petr Marek z MIDI LIDI a Todd Nesbitt z WOLLONGONG, UNKILLED WORKER či UNKILLED WORKER MACHINE, což je v součtu dosti jiná komunita než ta vyloženě komerční, s níž jsou Márdi a jeho kolegové velmi často kdekým spojováni.
Mnohé naznačuje hned vstupní vypalovák „Kdo se s náma odpoutá?“, v jehož spíše ostřejším znění pokračují také svižnější „Boty proti bustru“ nebo pulsující „Krakow Glowny“. Nemluvě pak o snad vůbec největším nářezu, jaký kdy tento soubor nahrál. Nese název „Karma je Mike Tyson“ a i přes několik málo odlehčujících momentů se místy rozběsňuje natolik, že lze mluvit skoro až o hardcoru. Zřejmě nemůže být sporu o tom, že k těm nejlepším v rámci celé desky patří právě tyto songy, které pro ten správný účinek je vhodné poslouchat výhradně na plné pecky.
Nicméně aby se běžný posluchač přehnaně neděsil, samozřejmě nechybějí ani melodičtější písničky jako „Caddy“, „Výhodou je“ či jemně akustická „Malá noční hudba“, označitelná za vcelku vkusný a dobře se poslouchající pop. Rozpačitěji dopadá „Bubák“, kde se toto slovo opakuje natolik, až to působí lehce trapně, nicméně méně výrazně dopadají také písně „Zapadá hipík“, „Gigi“ a kupodivu i titulní „Krásný smutný den“, jenž se zbytku alba vymyká nejen použitím pozounu, ale vůbec svým swingovým pojetím. Závěrečné zpestření představuje rozporuplná „Šůrka mikrofon“, postavená na slovním vtipu, který se někomu může zamlouvat více, jinému méně.
Velmi povedeně působí balení obou nosičů. Zatímco kompakt je vložen do netradiční krabičky, jež se otevírá i zavírá vzadu uprostřed, červený či modrý vinyl sice vypadá obalově mnohem obvykleji, ale obohacen o dvě trsátka vyrobená z recyklované vypsané fixy svědčí o tom, že veškerou hudbu je optimální si pořizovat pouze a výhradně v originálním provedení.
Když se k tomu připočtou Márdiho typicky obtížně uchopitelné, ale vcelku působivé texty, nabízí se poznání, že pánové sice nepřekonali své albové začátky, natožpak skladatelsky i producentsky zatím nejvyspělejší „Fenomén“, ale předčili předchozí méně pronikavé „Detaily“ či průměrné minialbum „Čtyři slunce“. Protože nahráli desku, která sice nepohne kormidlem tuzemských rockových dějin, ale vcelku dobře uspokojuje touhu po normálním syrovějším bigbítu.
Seznam skladeb:
- Kdo se s náma odpoutá?
- Bubák
- Caddy
- Boty proti bustru
- Zapadá hipík
- Malá noční hudba
- Karma je Mike Tyson
- Krásný smutný den
- Krakow Glowny
- Gigi
- Výhodou je
- Šůrka mikrofon
Čas: 41:35
Sestava:
- Márdi - zpěv, kytara
- Mejla - kytara
- Mejn - baskytara
- Pítrs - bicí
Hosté: Ondřej Ježek, Petr Marek, Todd Nesbitt, Martin Černý
www.vypsanafixa.cz
