„In Oil“ z loňského roku je druhý zásek trnavské crossoverové grupy FISHARTCOLLECTION (pánové působí ještě v metalových kapelách HASH, DYSANCHELY nebo GOD DEFAMER), která debutovala eponymním epkem v roce 2011. Své dlouhohrající album, které nahráli v domovském studiu Bunker, vydali formou DIY. Kotouček je zabalen do slušivého digipacku, a jen škoda, že v kapsičce je poskládán pouze matný papír s černobílým potiskem loga na přední straně (ryba na talíři ohlodaná na kost - úsměv) a texty vně. Obálka obsahuje povinné náležitosti, jako děkovačka, sestava a něco málo o pořízení nahrávky a alba.
První skladba „Stop the Sunrise" je takové prodloužené intro; rozjíždí se ve středním monotónním tempu a až ve druhé třetině se přidá na otáčkách. Kytara, to je poznávací článek nejen první skladby, ale celého alba. Různými sóly se to na albu jen hemží a kytarových vyhrávek je zde nepřeberné množství. Sice v tom nehledám nějaký kámen úrazu, ale tak trochu přemýšlím, zda a jak to může fungovat živě. Skladby jsou ovšem tak akorát dlouhé, aby poslech, někdy až chaotického zvukového mišmaše, byl únosný. Ve skladbách je výrazná basová linka a osobně se mi líbí hutnější skladby než ty „zběsilé", plné kytarových vyhrávek. Abych to trochu upřesnil: hutné, ostré skladby, které jsou například proloženy volnějším tempem jako například „Swan Song", „Follow" nebo „Hangover of Life".
„In Oil“ jsem slyšel víckrát a CD jsem i protočil dvakrát, třikrát za sebou, což naznačuje, že poslech alba nedělal problém. Ale ze skladeb jsem si nezapamatoval zhola nic. I přes různé vyhrávky, určité zvolnění i různorodost alba mně tato nahrávka zní jaksi pořád monotónně. Příčinou toho může být i kytarová ekvilibristika, které je zde přehršle. A možná je tomu příčinnou i studiový nahuštěný a až moc umělý softwarový zvuk, takže osobně této nahrávce tím pádem moc nevěřím. Zmínil jsem prakticky jen čtyři skladby a to z úvodu alba. Vybrat jako celek další je skoro složitý úkol, protože jak jsem již zmínil, zní všechny podobně a vybral bych pouze určité pasáže. Tím pádem na mě působí lépe první část alba a zbytek vnímám pouze už jako kulisu. Abych nebyl až tak moc přísný, tak přidám závěrečnou „Poisonous Nicole“. Melodická deathcorová vypalovačka je píseň „Poison“ od Nicole Scherzinger (PUSSYCAT DOLLS), která je sympaticky předělaná, tudíž bych ji označil jako vrchol alba a dobrou tečku na ukončení alba.
Neodpustím si to a musím ještě jednou rýpnout do zvuku. Pokud se album poslouchá tišeji, tak jednotlivé nástroje ani hlas nevyzní, tak jak mají. Jednoduše není slyšet „nic". Pokud se album poslouchá hlasitěji, tak se vše slije v jednu zvukovou kouli. Pro poslech musíte najít optimální střed. Zřejmě pro příště je třeba si víc, nebo respektive méně, pohrát s hejblátky ve studiu a dát hudbě více opravdovosti a živější zvuk, než tento nepřirozený.
Seznam skladeb:
Čas: 39:04
Sestava:
Hosté:
http://bandzone.cz/fishartcollection/
První skladba „Stop the Sunrise" je takové prodloužené intro; rozjíždí se ve středním monotónním tempu a až ve druhé třetině se přidá na otáčkách. Kytara, to je poznávací článek nejen první skladby, ale celého alba. Různými sóly se to na albu jen hemží a kytarových vyhrávek je zde nepřeberné množství. Sice v tom nehledám nějaký kámen úrazu, ale tak trochu přemýšlím, zda a jak to může fungovat živě. Skladby jsou ovšem tak akorát dlouhé, aby poslech, někdy až chaotického zvukového mišmaše, byl únosný. Ve skladbách je výrazná basová linka a osobně se mi líbí hutnější skladby než ty „zběsilé", plné kytarových vyhrávek. Abych to trochu upřesnil: hutné, ostré skladby, které jsou například proloženy volnějším tempem jako například „Swan Song", „Follow" nebo „Hangover of Life".
„In Oil“ jsem slyšel víckrát a CD jsem i protočil dvakrát, třikrát za sebou, což naznačuje, že poslech alba nedělal problém. Ale ze skladeb jsem si nezapamatoval zhola nic. I přes různé vyhrávky, určité zvolnění i různorodost alba mně tato nahrávka zní jaksi pořád monotónně. Příčinou toho může být i kytarová ekvilibristika, které je zde přehršle. A možná je tomu příčinnou i studiový nahuštěný a až moc umělý softwarový zvuk, takže osobně této nahrávce tím pádem moc nevěřím. Zmínil jsem prakticky jen čtyři skladby a to z úvodu alba. Vybrat jako celek další je skoro složitý úkol, protože jak jsem již zmínil, zní všechny podobně a vybral bych pouze určité pasáže. Tím pádem na mě působí lépe první část alba a zbytek vnímám pouze už jako kulisu. Abych nebyl až tak moc přísný, tak přidám závěrečnou „Poisonous Nicole“. Melodická deathcorová vypalovačka je píseň „Poison“ od Nicole Scherzinger (PUSSYCAT DOLLS), která je sympaticky předělaná, tudíž bych ji označil jako vrchol alba a dobrou tečku na ukončení alba.
Neodpustím si to a musím ještě jednou rýpnout do zvuku. Pokud se album poslouchá tišeji, tak jednotlivé nástroje ani hlas nevyzní, tak jak mají. Jednoduše není slyšet „nic". Pokud se album poslouchá hlasitěji, tak se vše slije v jednu zvukovou kouli. Pro poslech musíte najít optimální střed. Zřejmě pro příště je třeba si víc, nebo respektive méně, pohrát s hejblátky ve studiu a dát hudbě více opravdovosti a živější zvuk, než tento nepřirozený.
Seznam skladeb:
- Stop the Sunrise
- Swan Song
- Follow
- Summer Deceives
- Dancer on the Rocks
- Hangover of Life
- Whisper in Terror
- Best Solutions
- The Little Match Girl: Part I
- The Little Match Girl: Part II
- Pressed to the Wall
- Poisonous Nicole
Čas: 39:04
Sestava:
- Peter Hija - zpěv
- Jozef Zachar - kytara
- Roman Liska - basa
- Jozef Slovak - bicí
Hosté:
- Mário "Majco" Gajarský - kytara, zpěv, rumba koule
- Denis Bango - klávesy, zpěv
- Jakub Daniš - harmonika
http://bandzone.cz/fishartcollection/
