Pro mě první koncert v novém roce na sebe nenechal dlouho čekat. Na domácí strakonické půdě se chystala tancovačka pro Jihočecha s dobře známými partami CONOPED a LIVER GARNISH. Sestavu večera pak doplňovali pánové z COMMODORE 64 a další domácí band MRAZÁK. Dějištěm bitvy byla známá strakonická putyka Zborov. Na koncertě jsem tady nebyl už pěknou řádku let. Naposledy snad ještě když tu hráli LAHAR a to s Kloučou za mikrofonem…
Jako základ večera posloužily dvě jedenáctky U Dudáka, kde „lepší společnost“ pohledy propichovala mojí onášivkovanou džísku. Cesta nahoru na Zboráč utekla hned rychleji. Stoly jdou stranou, parket připravený. Lukánovi platím dobrovolný vstup ve výši sto korun českých, usedám k blatenské mordpartě (úsměv) a po chvíli už s Kozlem vynášíme do nebes BOLT THROWER. Doráží i Johan a bitva může začít. Zatímco té vojenské se v roce 1917 zúčastnilo cca 3500 čs. legionářů, na hudebním bitevním poli je návštěva odhadem 80 hlav.
První ofenzívy se ujali COMMODORE 64. Nové jméno na scéně z lokality Strakonic a Písku. A hned na úvod příjemné překvapení. Komodoři spustili přímočarý hardcore-punk ve stylu osmdesátých let. Přesně tohle mám rád. Nikde žádný „post-hc“ ani zbytečný kudrlinky. Krátké vály špinavého HC. Tři členové ze čtyř ve slušivých košilích, už chybělo jen stejné barevné sladění (úsměv). COMMODORE 64 dávám palec nahoru a na další vývoj kapely se těším. Určitě jedna z kapel, která má šanci se zařadit do stálého jihočeského inventáře podzemní scény.
V druhé vlně útoku stáli sušičtí legionáři LIVER GARNISH. Kdo chodí na koncerty na jihozápadě Čech, dobře ví, o koho jde. Energický „bordel“ hardcore/grind/powerviolence na Zborově bavil. Sypačky a žádný prostor pro oddech. I když, láskyplná pauza způsobená námluvami jedné paní směrem k Lukášovi za bicími celý set zpomalila. Smích celé hospody musel být slyšet až na náměstí (smích). Povzbuzeni novou fanynkou to kluci dohráli v pekelném tempu a s úsměvy od ucha k uchu.
Po rumu s Víťanem a Mírou přišla na řadu třetí parta CONOPED. Asi nejčastěji hrající strakonická undergroundová kapela z ranku metalu a hardcoru. Venca Konopník lítá s mikrofonem a zbytek CONOPED mu zdatně sekunduje v nasazení. Především kytarově už se CONOPED výrazně přiblížili thrash metalovým vodám. Znovu povedený koncert s největší koncertní peckou „Pod Kilimandžárem“. Hostuje i Sochy za mikrofonem. Jako vždy poctivá dávka THC – čti thrash/hc (úsměv).
Po CONOPED se chystají „alternativci“ MRAZÁK, my se však podobně jako „Blatná“ uchylujeme k odchodu. Lednová bitva U Zborova se vydařila jak ze strany kapel, tak i návštěvnosti. Jsem rád, že právě na Zboráči se po letech zase něco dělo. Díky! Na rozdíl od roku 1917 všichni přežili ve zdraví.
Jako základ večera posloužily dvě jedenáctky U Dudáka, kde „lepší společnost“ pohledy propichovala mojí onášivkovanou džísku. Cesta nahoru na Zboráč utekla hned rychleji. Stoly jdou stranou, parket připravený. Lukánovi platím dobrovolný vstup ve výši sto korun českých, usedám k blatenské mordpartě (úsměv) a po chvíli už s Kozlem vynášíme do nebes BOLT THROWER. Doráží i Johan a bitva může začít. Zatímco té vojenské se v roce 1917 zúčastnilo cca 3500 čs. legionářů, na hudebním bitevním poli je návštěva odhadem 80 hlav.
První ofenzívy se ujali COMMODORE 64. Nové jméno na scéně z lokality Strakonic a Písku. A hned na úvod příjemné překvapení. Komodoři spustili přímočarý hardcore-punk ve stylu osmdesátých let. Přesně tohle mám rád. Nikde žádný „post-hc“ ani zbytečný kudrlinky. Krátké vály špinavého HC. Tři členové ze čtyř ve slušivých košilích, už chybělo jen stejné barevné sladění (úsměv). COMMODORE 64 dávám palec nahoru a na další vývoj kapely se těším. Určitě jedna z kapel, která má šanci se zařadit do stálého jihočeského inventáře podzemní scény.
V druhé vlně útoku stáli sušičtí legionáři LIVER GARNISH. Kdo chodí na koncerty na jihozápadě Čech, dobře ví, o koho jde. Energický „bordel“ hardcore/grind/powerviolence na Zborově bavil. Sypačky a žádný prostor pro oddech. I když, láskyplná pauza způsobená námluvami jedné paní směrem k Lukášovi za bicími celý set zpomalila. Smích celé hospody musel být slyšet až na náměstí (smích). Povzbuzeni novou fanynkou to kluci dohráli v pekelném tempu a s úsměvy od ucha k uchu.
Po rumu s Víťanem a Mírou přišla na řadu třetí parta CONOPED. Asi nejčastěji hrající strakonická undergroundová kapela z ranku metalu a hardcoru. Venca Konopník lítá s mikrofonem a zbytek CONOPED mu zdatně sekunduje v nasazení. Především kytarově už se CONOPED výrazně přiblížili thrash metalovým vodám. Znovu povedený koncert s největší koncertní peckou „Pod Kilimandžárem“. Hostuje i Sochy za mikrofonem. Jako vždy poctivá dávka THC – čti thrash/hc (úsměv).
Po CONOPED se chystají „alternativci“ MRAZÁK, my se však podobně jako „Blatná“ uchylujeme k odchodu. Lednová bitva U Zborova se vydařila jak ze strany kapel, tak i návštěvnosti. Jsem rád, že právě na Zboráči se po letech zase něco dělo. Díky! Na rozdíl od roku 1917 všichni přežili ve zdraví.
