WARMASTER – The End of Humanity

Občas přemýšlím nad tím, jak bych se zachoval, pokud bych byl nucen nastoupit do války. Moje myšlenky se pohybují od hrdinného postoje, kdy jsem pevný a odhodlaný v první linii, až po „srabácký“ útěk někam do bezpečí. Pak si pustím televizní zprávy nebo zabrousím na internetu na BBC a jsem hrozně rád, že je ta naše malá zemička ušetřena tolika zvěrstev. Pořád je ale dobré připomínat, čeho jsme jako lidská rasa schopni. Jedněmi z těch, kteří se rozhodli vybrat si válku jako hlavní téma svých textů a muziky, jsou nizozemští death metaloví válečníci WARMASTER. Ti vzali odkazy slavných smrtících spolků jako BOLT THROWER, MASTER, MALEVOLENT CREATION, OBITUARY, BENEDICTION, SINISTER apod. a přidali k tomu kousek svých nápadů, pořádně je proprali v drtičce bicích, přizpůsobili dnešnímu zvuku a vyvrhli na tento zkažený svět v podobě své druhé desky s názvem „The End of Humanity“. Zařadili se tak po bok „nové vlny“ mladých kapel hrajících starý dobrý death metal v jeho pravěké podobě. A jak se jim to daří? Abych pravdu řekl, tak mi novinka přijde lepší než předchozí počin, ale zase ne o tolik, abych si desku sám od sebe koupil.

Je několik věcí, které mi na nahrávce vadí. Za prvé je pro mě poměrně „nepříjemný“ hlas Corné Bijlemeera, který mi, obzvláště pokud se přesune do „blackového“ skřehotání, trhá uši, ale hlavně je to určitá monotónnost, která z desky čiší na sto honů. Mám poměrně problém rozlišit jednotlivé nápady od sebe a každý song mi přijde stejný jako ten druhý. Hlavně rychlejší pasáže bych si dovedl představit pestřejší. Naopak v pomalejších chvílích mi kapela přijde nejjistější a užívám si tenhle „válečný“ death metal o hodně víc. Zkrátka, pro poslech musíte mít hodně vytříbený sluch pro staré „chlívárny“. Nemyslím si sice, že by kapela udělala s novým materiálem velkou díru do světa, ale určitě se nejedná (v rámci stylu) o nějaký vyložený průšvih. Deska „The End of Humanity“ se poslouchá velmi dobře, jen jí chybí nějaký moment překvapení, něco svěžejšího, případně větší tlak a energie, která bývá cítit kupříkladu u některých mladých kapel, hrajících (nejen) švédskou odrůdu death metalu. Tu válečnou vřavu, utrpení a smrt nalézám na desce jen občas. Chybí mi zde tolik důležitá „uvěřitelnost“. Některé nápady se mi slévají v jeden nesourodý celek a marně hledám nějaký záchytný bod, který bych z desky vyzdvihl. Muzika s riffy, které rozhodně neurazí, ale ani nenadchnou.

Zvukově je vše vcelku v pořádku, i když třeba bicí mi přijdou stejně jako basa poměrně utopené, ale to není zase tolik na závadu. Jsou o hodně slavnější kapely, které to mají podobně a nevadí to. O nevýrazném zpěvákovi jsem již psal a další věcí, kterou bych si s dovolením dovolil kritizovat, je doslova příšerný cover. Hodil by se spíše k nějaké začínající thrashové kapele než ke smečce, která se nám rozhodla přednášet o hrůzách války. Co si budeme povídat, i v dnešní době stahování je obal první věcí, který potencionální posluchač uvidí. A pokud bych nedostal CD na recenzi, asi bych si těchto šílenců ani nevšiml. Všechno je to asi záměrně, přeci jen, kapela spatřila světlo světa již roce 2004...

Osobně mám tyto výlety do starých dobrých časů velmi rád. Jen musí mít jasný směr a musí mě řezat do uší. Tentokrát jsem s hodnocením na vážkách. Určitě se jedná o příjemnou nahrávku pro každého milovníka old schoolových melodií, jen mi zde chybí něco, co by mě pořádně chytlo pod krkem a vytřelo se mnou podlahu. Někdy tam tu sílu sice cítím, ale musím ji hledat a ne pokaždé si dokážu nahrávku plně vychutnat. I přesto si myslím, že tahle nizozemská kapela stojí za povšimnutí a pokud máte pro podobné záležitosti slabost, určitě vyzkoušejte. Třeba budete spokojenější než já. Za mě se jedná jen o lehký nadprůměr, který neobsahuje nic, z čeho bych si sedl na zadní část těla, ale ani mě to vyloženě neuráží. Určitě bych si tuhle muziku vychutnal lépe na nějakém koncertě. Tentokrát tedy imaginární válečná vřava nepropukla, jen zatím jakoby v povzdálí „neškodně“ pobublává. Uvidíme příště. Určitě budu WARMASTER vést v patrnosti. Směs „war death metalu“, který není sice ničím výrazný, ale i přesto vcelku zajímavý.

Seznam skladeb:

1. Massive Kill Capacity
2. Nuclear Warfare
3. Deadly Artillery
4. Death Factory
5. The Target
6. Lies to Deny
7. Barbarians
8. Poison Dwarf
9. Ancient Anthem
10. Medestrijders Voor Volk En Vaderlend
11. Destroyer of Worlds

Čas: 46:26

Sestava:

• Corné Bijlemeer - zpěv
• Rik van Gageldonk - kytara
• Marcel Oerlemans - kytara
• Alex Schluter - basa
• André van der Ree - bicí

http://www.warmaster.nl/
https://www.facebook.com/warmasterofficial
http://www.deadbeatshop.net/