Když se na stránkách agentury Obscure Promotion objevil koncert TRIVIUM, brněnským příznivcům metalové hudby vylezly oči z důlků. V kolonce "místo konání" totiž byl napsán klub Melodka v Brně. Co že je na tom tak zvláštního? No tak za prvé, Trivium je kapela světového formátu, která ve své kariéře u nás předskakovala např. Slipknot nebo Slayer a hrála pro vyprodané haly. Za druhé, klub Melodka má velmi omezenou kapacitu, řekněme tak maximálně pro 400 hlav, a to je jen zlomek toho, kolik lidí by Trivium mohli zlákat. Neberte mě špatně, Melodka je vynikající klub, ale zrovna pro kapelu jako Trivium se nabízely větší kluby, ať už Favál, nebo Fléda. Nicméně, koncert byl situován na Melodku, což se nakonec ukázalo jako velmi dobrý tah. Už jen poslání Trivium do Brna bylo mírným překvapením, jelikož většina světových kapel preferuje Prahu, a ta je pak kvůli obrovskému množství koncertů přehlcena, což se projevuje na jejich návštěvnosti. V Brně těch velkých koncertů je jako šafránu, a i díky tomu Melodka praskala ve švech. Jednoznačně největší návštěvnost, co jsem tam zažil. Vážené role předskokanů se zhostila HC banda BETHRAYER z Kojetína.
Kluci byli, myslím, dobře zvoleným supportem. Rozhodně se jedná o kvalitní kapelu, která měla jednak žánrově blízko k hlavním hvězdám, a jednak má v Brně za dobu svého působení už pevnou fanouškovskou základnu. Před nimi stálo několik set (téměř 400) posluchačů a BETHRAYER ze svého vystoupení vymáčkli nejvíc, co to šlo. Přestože v backstagi pár metrů za nimI seděla thrash metalová ikona, chlapi hráli příjemně uvolněně a svoji roli si beze zbytku užívali. Početný dav bez nějakých velkých potíží rozhýbali a rozproudili krev pro druhou kapelu večera. Bethrayer určitě patří mezi to lepší na České hardcorové scéně, a svoji pracovitě vybudovanou roli potvrdili i na Melodce při koncertě před Trivium.
Díky Bethrayer se na Melodce udělalo dosti těžce stravitelné podnebí a tak zdlouhavé čekání na TRIVIUM nebylo dvakrát příjemné. Naše trpělivost ale byla vrchovatě odměněna téměř ve zlatě, když se konečně rozeznělo intro posledního alba kalifornské formace, In Waves. Celý koncert se pyšnil velmi kvalitním zvukem a vřelým přijetím fanoušků. I Trivium se ukázali jako velmi přátelští lidé, žádné hvězdné móresy nebo nosíky nahoru. I když by si to po absolvovaných megalomanských koncertech i mohli dovolit. Chlapi ale ukázali, že jim není cizí ani intimnější show v malém klubu, kde veškeré zábrany mezi hudebníkem a fanouškem mizí a kde je velká většina příchozích opravdovými fandy se vším všudy. Velký podíl na tom měl zpěvák Matt Heafy, který s fanoušky udržoval nenucenou konverzaci po celou dobu koncertu. Přerušovaná byla velmi dobrým výtahem písní ze všech alb Trivium. Dokonce se nenaplnila ani moje zažitá představa, že české publikum absolutně nerozumí anglicky. Lidé na Melodce překvapivě pohotově reagovali, a přizpůsobil se i Matt Heafy, který z rukávu vytáhl několik českých frází. Bylo milé i jeho povídání o odpolední návštěvě klenotu města Brna, hradu Špilberku, a obecné chvalozpěvy na naši zemi. Přestože se nepovažuji za velkého fanouška Trivium, jejich koncert jsem si užil. A nemůže za to jen příjemný moderní thrash metal alá aktuální Metallica, nýbrž hlavně a výhradně přístup kapely. Hodně fanoušků se příliš soustředí na hudbu a "profesionální provedení koncertu" (lze to nějak definovat?), ale zapomínají na lidskou stránku každého koncertu. Přístup kapely je totiž (alespoň pro mě) hrozně důležitý a může to výrazně změnit výsledný dojem z každé show.
Sečteno podtrženo, koncert Trivium byl nadmíru úspěšným. Podle mého mínění za to může hned několik faktorů. Pokusím se je tu ve stručnosti vyjmenovat. Za prvé (a tento důvod je stěžejní): koncert byl v Brně. Kolik "velkých" (těžko definovatelné, já vím) kapel hrálo za posledních 5 let v Brně? A kolik v Praze? Nebudu tu srovnávat jablka a hrušky, jen vyslovím prosbu směrem k Obscure Promotion (a i ostatním dobrým agenturám): více koncertů v Brně - my je ještě oceníme. Praha je koncerty přehlcená a několikrát za měsíc jet na koncert do Prahy není v mých silách. Za druhé: lidé. Světe div se, lidi přijeli. A přijeli i zdaleka. Před koncertem jsem po Melodce slyšel nezvykle mnoho angličtiny, což znamená, že přijeli i zahraniční fanoušci. Větší váhu bych ale přisoudil příjezdu přespolních tuzemských fanoušků. Kupodivu jsem na internetu nezaregistroval protivné hlášky typu "Proč to není v Praze? Brno je daleko". No a za poslední, koncert by nebyl tak dobrý, bez neuvěřitelného přístupu kapely k nám, fanouškům. Už jsem to psal dříve a psát to budu pravděpodobně dál, takto to při klubovém koncertu má být. Muzikanti by po koncertě (a nezbytné sprše, převléknutí se atp.) měli přijít mezi fanoušky a bavit se i s nimi.
Kluci byli, myslím, dobře zvoleným supportem. Rozhodně se jedná o kvalitní kapelu, která měla jednak žánrově blízko k hlavním hvězdám, a jednak má v Brně za dobu svého působení už pevnou fanouškovskou základnu. Před nimi stálo několik set (téměř 400) posluchačů a BETHRAYER ze svého vystoupení vymáčkli nejvíc, co to šlo. Přestože v backstagi pár metrů za nimI seděla thrash metalová ikona, chlapi hráli příjemně uvolněně a svoji roli si beze zbytku užívali. Početný dav bez nějakých velkých potíží rozhýbali a rozproudili krev pro druhou kapelu večera. Bethrayer určitě patří mezi to lepší na České hardcorové scéně, a svoji pracovitě vybudovanou roli potvrdili i na Melodce při koncertě před Trivium.
Díky Bethrayer se na Melodce udělalo dosti těžce stravitelné podnebí a tak zdlouhavé čekání na TRIVIUM nebylo dvakrát příjemné. Naše trpělivost ale byla vrchovatě odměněna téměř ve zlatě, když se konečně rozeznělo intro posledního alba kalifornské formace, In Waves. Celý koncert se pyšnil velmi kvalitním zvukem a vřelým přijetím fanoušků. I Trivium se ukázali jako velmi přátelští lidé, žádné hvězdné móresy nebo nosíky nahoru. I když by si to po absolvovaných megalomanských koncertech i mohli dovolit. Chlapi ale ukázali, že jim není cizí ani intimnější show v malém klubu, kde veškeré zábrany mezi hudebníkem a fanouškem mizí a kde je velká většina příchozích opravdovými fandy se vším všudy. Velký podíl na tom měl zpěvák Matt Heafy, který s fanoušky udržoval nenucenou konverzaci po celou dobu koncertu. Přerušovaná byla velmi dobrým výtahem písní ze všech alb Trivium. Dokonce se nenaplnila ani moje zažitá představa, že české publikum absolutně nerozumí anglicky. Lidé na Melodce překvapivě pohotově reagovali, a přizpůsobil se i Matt Heafy, který z rukávu vytáhl několik českých frází. Bylo milé i jeho povídání o odpolední návštěvě klenotu města Brna, hradu Špilberku, a obecné chvalozpěvy na naši zemi. Přestože se nepovažuji za velkého fanouška Trivium, jejich koncert jsem si užil. A nemůže za to jen příjemný moderní thrash metal alá aktuální Metallica, nýbrž hlavně a výhradně přístup kapely. Hodně fanoušků se příliš soustředí na hudbu a "profesionální provedení koncertu" (lze to nějak definovat?), ale zapomínají na lidskou stránku každého koncertu. Přístup kapely je totiž (alespoň pro mě) hrozně důležitý a může to výrazně změnit výsledný dojem z každé show.
Sečteno podtrženo, koncert Trivium byl nadmíru úspěšným. Podle mého mínění za to může hned několik faktorů. Pokusím se je tu ve stručnosti vyjmenovat. Za prvé (a tento důvod je stěžejní): koncert byl v Brně. Kolik "velkých" (těžko definovatelné, já vím) kapel hrálo za posledních 5 let v Brně? A kolik v Praze? Nebudu tu srovnávat jablka a hrušky, jen vyslovím prosbu směrem k Obscure Promotion (a i ostatním dobrým agenturám): více koncertů v Brně - my je ještě oceníme. Praha je koncerty přehlcená a několikrát za měsíc jet na koncert do Prahy není v mých silách. Za druhé: lidé. Světe div se, lidi přijeli. A přijeli i zdaleka. Před koncertem jsem po Melodce slyšel nezvykle mnoho angličtiny, což znamená, že přijeli i zahraniční fanoušci. Větší váhu bych ale přisoudil příjezdu přespolních tuzemských fanoušků. Kupodivu jsem na internetu nezaregistroval protivné hlášky typu "Proč to není v Praze? Brno je daleko". No a za poslední, koncert by nebyl tak dobrý, bez neuvěřitelného přístupu kapely k nám, fanouškům. Už jsem to psal dříve a psát to budu pravděpodobně dál, takto to při klubovém koncertu má být. Muzikanti by po koncertě (a nezbytné sprše, převléknutí se atp.) měli přijít mezi fanoušky a bavit se i s nimi.
