Vzhledem k tomu, že jsem se v posledních měsících zařadil vlivem přemíry práce i jiných povinností do sorty lidí, kterým sice chuť psát nechybí, leč času se nedostává, budu nucen toto povídání poněkud zkrátit.
Předem, píše se rok 2010, což je nějakých 19 let poté, co se ve Frýdecko-Místeckém podhoubí rodí smečka Dobytčí Mor, vyžívající se v thrashujícím grindu ze staré školy, jež má za tu úctyhodnou skoro dvoudekádu existence (byť občasné) na kontě jen jeden dlouhohrající vál, počítám-li správně („The Famine“), přičemž poté se kapela studiově odmlčela až do roku 2001, kdy jí vyšlo demo „The Right Stench“, obměnila sestavu, a až letos (což je dalších skoro 10 let!) útočí se svým bordelem na nic netušícího recenzenta. No, abych pravdu řekl, tou poslední větou jsem to tak úplně nevystihl, jelikož recenzent samozřejmě tuší, o čem Dobytčí Mor je, jelikož to (občas) není úplná hlava vymytá, takže ten Napalm Deathovský grind jednoduše tuší. Nehodlám tu tedy znovu popisovat, jak takový hudební útvar zní, stačí, když dodám, že kluci to mají celkem slušně naposlouchané. Ty tři demo fláky, začínající jízdou „Typhus“ zaujmou hlavně typickým „core“ zvukem virblů (plechovky jak blázen, super), (a vůbec – core se celou nahrávkou proplétá jako železný osten, jenž se zabodává do krků nic netušících posluchačů) a starými strukturami, které sice i dnes dokolečka omílá kde kdo, ale stále fungují.
Kanec do toho mikrofonu řve jak dinosaurus, jehož někdo zapomněl přivázat, a nyní s nelidským řevem dupe po panelácích, basa tak trochu nesměle šupe, bicí jsou takovým standardem v rámci žánru, ale celkově vzato mám z „Typhu“ dobrý pocit. Ne z té nemoci, ale z tracku určitě. To druhý vál je o poznání více thrashujícím kouskem, jenž zvláště vyzněním bicích odkáže na nějakou tu thrashovou starobu. Zajímavý neandrtální rytmus divocha, jenž mlátí do kostěného bubínku a diví se, že to „dělá bum“, je však ve výsledku přeci jen o nějakou tu vteřinku delší, než by bylo záhodno, rozhodně bych ty tracky ještě trochu rozkouskoval. Slide je vyloženě nudný, ačkoliv se Kanec snaží, aby to vše vyznělo jaksepatří naléhavě. Vyznívá. Ale stopro to není.
Poslední track tohoto mini proma je „Hog Cholera Ghetto“, jež se zdá býti nejvyzrálejším útvarem, v této kolekci špinavého grindu, jenž vzešel z nasrané session v ostravském kumbálu studia Barbarella. Zvuk sice ještě není to pravé ořechové, mírně postrádám výšky (přebasováno, tentokrát), basový part by se také mohl pohnout a trochu vyčnít z celistvého grindového masivu, jenž Mor buduje, ale jo, je to na dobré cestě.
Inu, těch 10 minut proma jsem poslechl, párkrát přetočil, a zhodnotil. Co se zhodnocení v rámci české scény týče, na nějaké ty výšiny českého čupr grindu typu Ingrowing to tedy ještě není, ale rozhodně jsem také neslyšel žádný odpad.. Vzhledem ke stopáži nevím, jak vás adekvátně zhodnotit, ale nechat to úplně bez čísla se mi také nechce. Tak to necháme na 6, za tu stopáž, co říkáte?
Čas: 9: 08
Předem, píše se rok 2010, což je nějakých 19 let poté, co se ve Frýdecko-Místeckém podhoubí rodí smečka Dobytčí Mor, vyžívající se v thrashujícím grindu ze staré školy, jež má za tu úctyhodnou skoro dvoudekádu existence (byť občasné) na kontě jen jeden dlouhohrající vál, počítám-li správně („The Famine“), přičemž poté se kapela studiově odmlčela až do roku 2001, kdy jí vyšlo demo „The Right Stench“, obměnila sestavu, a až letos (což je dalších skoro 10 let!) útočí se svým bordelem na nic netušícího recenzenta. No, abych pravdu řekl, tou poslední větou jsem to tak úplně nevystihl, jelikož recenzent samozřejmě tuší, o čem Dobytčí Mor je, jelikož to (občas) není úplná hlava vymytá, takže ten Napalm Deathovský grind jednoduše tuší. Nehodlám tu tedy znovu popisovat, jak takový hudební útvar zní, stačí, když dodám, že kluci to mají celkem slušně naposlouchané. Ty tři demo fláky, začínající jízdou „Typhus“ zaujmou hlavně typickým „core“ zvukem virblů (plechovky jak blázen, super), (a vůbec – core se celou nahrávkou proplétá jako železný osten, jenž se zabodává do krků nic netušících posluchačů) a starými strukturami, které sice i dnes dokolečka omílá kde kdo, ale stále fungují.
Kanec do toho mikrofonu řve jak dinosaurus, jehož někdo zapomněl přivázat, a nyní s nelidským řevem dupe po panelácích, basa tak trochu nesměle šupe, bicí jsou takovým standardem v rámci žánru, ale celkově vzato mám z „Typhu“ dobrý pocit. Ne z té nemoci, ale z tracku určitě. To druhý vál je o poznání více thrashujícím kouskem, jenž zvláště vyzněním bicích odkáže na nějakou tu thrashovou starobu. Zajímavý neandrtální rytmus divocha, jenž mlátí do kostěného bubínku a diví se, že to „dělá bum“, je však ve výsledku přeci jen o nějakou tu vteřinku delší, než by bylo záhodno, rozhodně bych ty tracky ještě trochu rozkouskoval. Slide je vyloženě nudný, ačkoliv se Kanec snaží, aby to vše vyznělo jaksepatří naléhavě. Vyznívá. Ale stopro to není.
Poslední track tohoto mini proma je „Hog Cholera Ghetto“, jež se zdá býti nejvyzrálejším útvarem, v této kolekci špinavého grindu, jenž vzešel z nasrané session v ostravském kumbálu studia Barbarella. Zvuk sice ještě není to pravé ořechové, mírně postrádám výšky (přebasováno, tentokrát), basový part by se také mohl pohnout a trochu vyčnít z celistvého grindového masivu, jenž Mor buduje, ale jo, je to na dobré cestě.
Inu, těch 10 minut proma jsem poslechl, párkrát přetočil, a zhodnotil. Co se zhodnocení v rámci české scény týče, na nějaké ty výšiny českého čupr grindu typu Ingrowing to tedy ještě není, ale rozhodně jsem také neslyšel žádný odpad.. Vzhledem ke stopáži nevím, jak vás adekvátně zhodnotit, ale nechat to úplně bez čísla se mi také nechce. Tak to necháme na 6, za tu stopáž, co říkáte?
Čas: 9: 08
Seznam skladeb:
- Typhus
- Dirty Hands
- Hog Cholera Ghetto
