TEXTURES – Genotype

Na tyhle Holanďany jsem určitě živě narazil na nějakém festivalu v prvním desetiletí v tomto neklidném tisíciletí a vím, že už tehdy mě docela zaujali. Ale to byli tenkrát tak trochu vyjukaní mladíci. Jenže uplynulo 25 let od doby, kdy vznikli a během té doby přišli postupně s celkem šesti alby. To poslední „Genotype“ vyšlo v lednu 2026.

Dlouho jsem o TEXTURES nevěděl, a tak když jsem je viděl v nějakém přehledu nově vydávaných desek, poslechl jsem si jejich novinku. A ta mě doslova učarovala. Čím? Gigantickou produkcí, pozitivně naladěnou melodikou, progresivitou, hudebním umem. A asi by toho bylo víc. Album začíná monstrózním úvodem v podobě skladby „Void“ a na tu následuje pecka „At The Edge Of Winter“, kde se společně objevuje mužský i ženský vokál (ten obstarala bývalá pěvkyně Charlotte Wessels z kapely DELAIN). V takových aranžích slyším oba zpěvy asi zcela poprvé. Skvělá produkce alba je postavena na vynikající rytmice, alternativních bicích a hutné base. K tomu jsou navrstveny kytary, které v mnoha případech vyluzují takové ekvilibristiky, že člověku zůstává rozum stát. Atmosféru samozřejmě doplňuje náladotvorné „pozadí“, které je tvořeno klávesami a které je pro celkové vyznění naprosto zásadní.

Album tvoří „pouze“ osm skladeb, ale všechny jsou naprosto dokonalé. Po každém taktu chcete slyšet ten další. Napětí je stále udrženo již výše popsaným, a tak hudbu prožíváte s kapelou a zároveň vás to nenechá chladnými a prostě si nemůžete pomoci a začnete samovolně kývat hlavou a dupat si do rytmu. A to už je krůček k tomu, aby vás jejich produkce zcela pohltila.

Hned v následující skladbě „Measuring The Heavens“ se kromě dosud používaného čistého zpěvu objevuje i deathový vokál a stálé napětí a nálada prostupuje celým albem. Jedním z vrcholů alba je podle mého názoru další věc „Nautical Dusk“, protože při té už kompletně točíte vaší hřívou tak, že děláte kolemjdoucím větrák!

Klidnější a pomalejší pasáže se střídají s těmi rychlejšími a vy máte pocit, že se stále něco děje. Než se nadějete, jste skoro na konci alba. A říkáte si, že chcete víc a třeba si desku pustíte hned znovu, anebo hned zítra. Stejně to mám tak já. K téhle náloži se určitě budu rád vracet. Stojí prostě za to! Celé album zní svěže a moderně. Tohle mě hned napadlo při poslechu šesté skladby „Closer To The Unknown“. Takhle asi zní progresivní věc z tohoto období.

K vizuální stránce se moc často nevyjadřuji, ale obal alba vypadá taktéž moderně, ale hlavně zapamatovatelně a nadčasově. Myslím, že i za dvacet pět let bude „fungovat“…

Seznam skladeb:

1. Void
2. At The Edge Of Winter https://youtu.be/rQDkZeKkMrQ
3. Measuring The Heavens https://youtu.be/g4YqYHF35zI
4. Nautical Dusk
5. Vanishing Twin
6. Closer To The Unknown https://youtu.be/Jj_lXDzhdHo
7. A Sear For The Like-Minded
8. Walls Of The Soul

Čas: 45:45

Sestava:

• Stef Broks – bicí
• Bart Hennephof – kytara, doprovodné zpěvy
• Remko Tielemans − basa
• Daniël de Jongh − vokály
• Uri Dijk − klávesy
• Joe Tal – kytara

https://texturesband.com/
YouTube
Instagram
Facebook