Pokud bych měl použít výraz pro pracovní zařazení Guillauma Galaupa, coby mozkového trustu LIMBES, namístě by byl post vedoucí projektového týmu, ve kterém je ale zároveň jediným členem. Jeho jméno můžeme vylovit v reinkarnačním počinu BLURR THROWER, který byl v roce 2021 uložen k ledu a na který de facto volně navázal one man projekt LIMBES. Zároveň je možné jeho pěvecké kvality ocenit v regulérní kapele RANCE.
Již motiv přední části obalu posledního alba LIMBES – do sebe zaklesnutých rukou se špendlíky pod nehty – a plešatá hlava uvězněná ve skleněné kouli uvnitř bookletu vyvolávají mírný neklid, jaký že hudební zážitek vlastně očekávat. V podstatě se jedná o téměř 40minutovou skličující skladbu rozdělenou třemi mezerami. Ve skutečnosti čtyři dlouhé skladby, od sedmi minut přes téměř deset až po patnáctiminutovou intergalaktickou tryznu blížící se stejnému kosmickému prostoru s pouze jemným rozdílem frenetičnosti.
Blokem drsného hluku a z velké části koláží dunění album otevírá skladba „Lâcheté“. Bubnování střídá bestiální výraz s pomalým vykreslováním jemných atmosfér opakujících se motivů. Z pocitu klaustrofobické stísněnosti na moment vysvobozuje uklidňující syntezátorová mezihra. Hudba, která vysává teplo z místnosti, tak by se dala nazvat druhá skladba „De courbes & de peaux“. Po meditativním nádechu se rozjede do energické drtičky a navozuje stav psychického nepohodlí. Syntezátorový podkres v podobě atmosférické lázně dodává frenetickému bubnování pocit začarovaného kruhu. Ani u třetí skladby „Corridors“, která výjimečně na poměry nahrávky nikam nespěchá, neočekávejte uvolněnou instrumentální souhru. V některých riffech není velká míra variability, jsou monotónní s občasnými přestávkami v ději, než začnou opět bouřit. „Écluse“ končí 15minutovou skladbou „Leurre“ plně navazující na kontinuitu celého alba. V polovině skladby se ocitneme v rejstříku klidu uvolněných bicích, zatímco se nad nimi rozeznívají příjemné syntetické plochy nebeské atmosféry předznamenávající skutečné finále.
Záměrně jsem dosud nezmiňoval zpěv, křik, řev nebo jak ho pojmenovat, který používá onen podivín. Epileptický uřvaný vokál může podle mentálního nastavení navozovat stavy radosti, tesknoty, smutku nebo na druhé straně pocit triumfu a vítězství. Nedělám si však iluze, že zaujme někoho jiného kromě fanoušků okultního atmosférického black metalu.
Tvorba LIMBES je blízko skutečnému záchvatu úzkosti a přesvědčivě nabízí náhled do autorovy mysli. Tady se skutečně o žádnou pózu nejedná, pouze ztvárnění vlastního já, žádné hřejivé slunce tu nenajdete. Docela by mě zajímalo, jak moc by samotná změna vokálu mohla ovlivnit orientaci a přijatelnost širším publikem, ale nakonec by se to bez menší dávky sedativ či antidepresiv stejně neobešlo. Pokud jste fanoušky depresivního black metalu střihu KRALLICE nebo WOLVES IN THE THRONE ROOM, rozhodně stojí za váš čas. Ano, ty špendlíky už chápu...
Přesné hodnocení: 6,5/10
Seznam skladeb:
- Lâcheté
- De courbes & de peaux
- Corridors
- Leurre
Čas: 39:13
Sestava:
- Guillaum Galaup – všechny nástroje, zpěv
