„Svět je malý a o náhody tu není nouze…“ Hláška z oblíbené pohádkové komedie mě napadla, když jsem během dvou týdnů dostal dva balíčky s magnetofonovými kazetami, z nichž vykoukly dvě „jako vejce vejci“. MC MACE HEAD od Hardcore Loves All Colors Records vypadá stejně jako MC DECREPISY od Filth Junkies Records – zlatá kazeta s černým potiskem, zlatá krabička, na obalech převládající černá a bílá barva. Určitě náhoda, to se může stát, ale on existuje další styčný bod protínající zmíněné firmičky a MACE HEAD – předchozí album „Sanctuary“ vyšlo u Filth Junkies, aktuální „Jötun“ u Hardcore Loves All Colors, kteří se v roce 2019 postarali také o první „Demo“ kapely.
I když kapely… MACE HEAD je spíše projekt, za kterým stojí především Jan „Sludged“ Pospíšil, který obstarává kytaru, baskytaru, bicí i zpěv; doplňuje jej Vondluc, který píše texty. Dvojice si, zdá se, libuje v severských ságách, válečných vřavách, old school black metalu, dirty punku a crustu. Všechny zmíněné ingredience tvoří náplň pětatřicetiminutového alba, které zní, jako když se potkají DARKTHRONE a AMEBIX, přiznané inspirační zdroje projektu.
S první „Encounter“ se po epickém intru z reprobeden vyvalí neurvalý metal šmrncnutý punkem, přičemž ona metalová část je kdesi na pomezí black a heavy metalu, kytara skřípe jako u těch DARKTHRONE, rytmika je jednoduché umca umca, ale v rámci možností vlastně docela pestrá, a když se přidá zahuhlaný zpěv, srdce staromilců a fanoušků všeho špinavého asi zaplesá. Později se dočkají i ti, kteří by v podobné rotyce raději čisté vokály, tady už se koketuje i s heavy metalem, zpěv zní místy takřka parodicky, alespoň já ho tak vnímám. (úsměv) Překvapivě mě ale tahle pokroucená produkce baví, je to takový oddych, člověk nemusí dumat, co je dobře a co špatně, buď si to dokáže užít, nebo uteče k vybroušenější produkci. On totiž celkový přístup je takový ten lo-fi, moc se s tím nemazat a namrskat to pocitově na první dobrou (asi).
Druhá věc je pomalejší, monotónnější, objevují se v ní i kytarové melodie, mně je ale milejší nespoutanost v podobě „Berídan“, nebo heavymetalové běsnění v „Stormriders“, kde zase převládají poločisté křičené vokály a chorály hraničící s falší. Zajímavé je, že u řady jiných nahrávek by mě tyhle divnosti překážely, ale tady to do sebe překvapivě dobře zapadá. Méně už v „Ghosts Trapped In Dirt“, to je z mého pohledu nejslabší položka kazety, zašmodrchaná, s divnou stavbou a stejně divným intermezzem, tady už je ta rozevlátost nad moje síly. (úsměv) Nejdelší, přes šest minut trvající „Dreadwheels, disponuje ústřední podmanivou melodií, která se skladbou proplétá, občas se objeví syntetické zvuky, opět i chorály (opět na hranici falše a nefalše, nebo spíše za hranicí nefalše), ale i tady se žel v závěru jede poněkud ospale a jednotvárně. Dojem vylepšuje poslední a zároveň titulní píseň, zpočátku epicky laděná, s další interesantní melodií, pochodovými bubny, zachmuřeným hlasem a gradujícím závěrem.
MACE HEAD se pohybují v teritoriu, které je řadě metalových i punkových fanoušků zapovězeno; pro jedny je to moc neučesané, pro druhé příliš tvrdé, nicméně mně je Janův přístup vlastně sympatický. Vše si dělá sám tak, jak ho to baví, nehledí na okolí ani trendy, zasekl se kdesi v pradávnu, do metalu a punku sem tam přimíchá dungeon synth a ve stylu DIY nejspíš i nahrává, takže žádná učesaná produkce, ale syrový ryzí zvuk, který např. u bicích působí ve srovnání s digitálními produkcemi, triggery a dalšími vychytávkami přirozeně.
Ač mě většina materiálu baví poslouchat, nemyslím si, že by šlo o záznam převratný a něčím výjimečný. Své posluchače z řad pterodaktylů a dinosaurů si kazeta jistě najde, stejně tak nejspíš i řadu odpůrců, kteří se nesrovnají se zvukem, zpěvem ani zdánlivě rozháranou muzikou.
Seznam skladeb:
- Strana A
- Encounter
- Darkest Dungeon
- Berídan
- Stormriders
- Strana B
- Ghosts Trapped In Dirt
- Dreadwheels
- Jötun
Čas: cca 35 min.
Sestava:
- Jan „Sludged“ Pospíšil – guitar, bass, drums, vocals
- Vondluc – lyrics
