DEGRADACE – Last Soul

Ostravská kapela DEGRADACE už funguje přes dvacet let, má na kontě řadu alb a stovky koncertů, nicméně pro mě je to v podstatě neznámá kapela. Zachytil jsem akorát předchozí album „B-Side Blues“ (2016), a když teď koukám, co se od té doby v kapele událo, tak vidím, že se obměnila sestava na postech bicí a kytara č. 2, přičemž už pět let nový kytarista je Skot, což má za následek, že většina skladeb má texty v angličtině, i když za to může i častější koncertování DEGRADACE v zahraničí, ostatně v textu ke skladbě „Top 20“ je vysvětlení: 
A tak si teď cestujem i po zahraničí
„We don´t understand the lyrics!“
na nás křičí.

Chápu, že v cizině se funguje s anglinou snáze, na druhou stranu mám u našich punkových kapel jasno v tom, že by měly zpívat česky. A taky se mi mnohem lépe poslouchají ty skladby, jež jsou otextovány v naší mateřštině, byť se v nich neřeší zásadní společenské záležitosti, nejsou nasáklé aktivismem, ale jde v nich o takové ty klasické „vlastní světy“, nekončící sny, vnitřní boje, sny, zlosti, případně hudební ambice-neambice; klasika, která neurazí, není podána trapně, ale ani výjimečně, napadá mě paralela např. s THE FIALKY.

Ona se DEGRADACE s FIALKAMI potkává i v hudební rovině, obě kapely hrají punk pro zábavu, kladou důraz na chytlavost, kvalitní instrumentaci a dobrý zvuk. Ostravané mají všechny zmíněné atributy na velmi dobré úrovni, a ještě mě napadá jeden další, a tím je v rámci možností pestrost. Nedá se říci, že by všech deset písní jelo podle jedné šablony, byť klasická konstrukce sloka-refrén se samozřejmě opakuje. Ale do toho melodického punku se vkrádají i jiné žánry, zejména rock´n´roll, ale i rock, místy s lehkým art feelingem, místy naopak s výbušnějšími motivy směřujícími k hardcoru.

Úvod patří melodické „Lost Souls“, která odsýpá v punk´n´rollovém rytmu, nechybí v ní pomalejší tempa, sekaný zpěv ani refrénové sborové halekačky, navíc se povedlo zařadit zajímavé kytarové sólo, přičemž sóla má kapela obecně zmáknutá. K těm halekačkám – ty jsou na hranici mého vkusu, přijdou mi takové násilné. K hlavnímu zpěvu – ten mi taky není úplně po chuti, hlavně snaha o melodický zpěv naráží na zpěvákovy limity; ne, že by to bylo vyloženě falešně, ale není to moje gusto, ještě více než v první písni je toho melodizování v druhé „How Long?“, což je punk rock šmrncnutý až neopunkem, ale z šedi průměru songu opět pomáhá kytarové sólování. Mnohem více mi sedí živější „Too Many Only Ones“, necelé dvě minuty odsýpající ostřejší věcička s výraznou baskytarou, hojným zpěvem a nemalým koncertním potenciálem. Pak už se ke slovu dostává čeština, okamžitě ně napadají zmíněné FIALKY, text je v podobném duchu, jako to dělají Počernice boys, muzika taky, kdybych nevěděl, že jde o písničku DEGRADACE a někde ji zaslechl, tipoval bych pražské punk rockery. U poslední áčkové skladby mi ta paralela už tak okatá nepřijde, skoro metalová kytara ji posouvá malinko jiným směrem a nedivím se, že ji kapela vybrala jako jeden ze dvou videosinglů.

Druhá strana jede v podobném duchu, i když nějaké nové postupy se zaregistrovat dají, hned první věc je valivá, lehce špinavější, ale crusterům bude samozřejmě připadat jako popina. Mě tu baví zpěv, Rudee je v hlubších polohách přesvědčivější a kdyby mu do toho ostatní nepřidávali ono v tomto ranku „povinné“ óóóoooóóó, bylo by ještě líp. Dobře je i v „Fix It“, dokud se neobjeví sbory… začátek slibuje krok stranou, ale po pěkně vymyšleném úvodu se zase haleká na lesy; mám z téhle písně rozporuplné pocity, s těmi alternativními postupy a zdánlivě násilnými zvraty si rozumím, stejně tak s minimalistickou mezihrou a zajímavě vrstvenými kytarami i baskytarou, ale sbory to posílají jinam, škoda. V „Top 20“ hostují Martin Roženek a Johanka hlasivkami, ale jejich přínos není nikterak zásadní, asi se zapojili ve sborech, mnohem výrazněji jsou znát v poslední „5 AM Eyes“, kde Martin nahrál piano, které do rockové pomalejší písně pěkně pasuje, stejně tak ženský zpěv, který se prolíná s mužským. O punk rock už se tu ani nezavadí, ale skladba má hezkou náladu a až epický rozměr.

DEGRADACE nahrála solidní desku, k jejímž kladům patří i kvalitní zvuk primárně ze studia GM v Jablunkově, kde se Martin Roženek postaral i o mix a mastering, jen Rob si své party nahrál „at Rob´s place“. Tradičně hodnotím i obal, z hlediska informačního a grafického bez výhrad, což platí zejména na vnitřní přílohu s texty a dalšími informacemi, z hlediska uměleckého je to slabší, přední strana s fotkou kapely moc kreativity nepobrala.

Přesné hodnocení: 6,5/10

Seznam skladeb:

• Strana A

1. Lost Souls
2. How Long?
3. Too Many Only Ones
4. Máš svůj svět
5. Všechno bude fajn

• Strana B

1. Don't Let Them
2. Fix It
3. Top 20
4. Nemáš dost
5. 5 AM Eyes

Čas: cca 33 min.

Sestava:

• Rudee – vocals, bass
• Tommy Heroin – guitar, vocals
• Alec Munro – guitar, vocals
• Rob – drums, vocals

Hosté: 

• Johanka – zpěv (8, 10)
• Martin Roženek – zpěv (8), piano (10)

http://www.degradace.cz/
Facebook
Bandcamp

PHR