Indický label Transcending Obscurity Records je pro kapely terno. Nejen že si za roky aktivní práce vybudoval vysoké renomé, ale zároveň vydává nahrávky svých interpretů v luxusních edicích, jež potěší srdéčka sběratelů hezkých věcí. A nejen hezkých, firma je to vybíravá a hlouposti do světa neposílá.
Platí to i o německé kapele EREMIT, která letos navazuje na (před)loňský debut kratším materiálem čítajícím dva songy. Prvotina „Carrier of Weight“ obsahovala tři, trvala skoro sedmdesát minut, původně vyšla na CD v režii kapely v roce 2018 a v únoru 2019 pak na 2LP i CD u Indů. Právem se dočkala velmi slušného ohlasu a tak trio muzikantů kuje železo, dokud je žhavé… i když spíše kovala, protože druhý počin se nahrával už v roce 2018…
První skladba „Beheading the Innumerous“ začíná nervózně, rozhárané bicí, kytara jako rašple, sem tam zakvílení kytary, ale po minutě se rozjíždí typický sludge/doom: ubíjející rytmika, valivé zatěžkané „odpudivé“ riffy a repetitivní opakování téhož. Což může působit husí kůži – jedněm kvůli monotónnosti, druhým kvůli tomu, že to takhle mají nejraději. Vokál se přidává později, je podobného ražení jako muzika, takže nic čistého ani pěkného, ale hloubka hluboká. EREMIT dobře ví, že jedním riffem by devět minut neuživili (nebo uživili, ale bylo by toho moc), a tak rozumně mění rytmy i tempo (různě pomalé, ale i rychlejší), na chvilku masu provzdušní, aby to logicky brzy „zabili“ dalším přívalem hniloby.
Název druhé položky „City of Râsh-il-nûm“ svádí k domněnce, že by se mohlo jednat o něco exotického – a svým způsobem tomu tak je. Začátek se odvíjí v etno atmosféře, připomíná spíše meditační než metalovou muziku a myslím, že to s délkou předehry kapela trochu přehnala, i když se snaží o „mírný pokrok v mezích zákona“ a na základ vrství měnící se melodie mající až hypnotický účinek. Až po pěti minutách atmosféra Východu částečně mizí a přidává se zlo a zmar. Trýznící rytmika, řev zoufalce, strunné bahno. Ale to není vše, v třetí části se song překlápí skoro až k černému kovu, tempo nabírá obrátky, vokál se mění v hluboký skřehot, nechybí dokonce krátké sólo, načež s blížícím se koncem pomalu přichází doba temna. Nutno uznat, že songwriting pánové zvládají velmi dobře, a ač mi zmiňovaná pasáž v úvodu přijde dlouhá, logiku má.
Připočtu-li dobře ošetřený zvuk, mám tady solidní žánrovku s lehkými přesahy mimo hájemství sludge/doomu. A zapomenout nesmím na skvostné balení i barvení (vinyly vyšly ve dvou barevných variacích, jež jsou podle všeho už vyprodané, ale cédéčka jsou stále k mání), doplněné, jak je u TOR zvykem, řadou sběratelských propriet.
Seznam skladeb:
- Beheading the Innumerous
- City of Râsh-il-nûm
Čas: 21:12
Sestava:
- Marco Baecker – drums
- Pascal Sommer – guitars
- Moritz Fabian – guitars, vocals
